Tajemství motivace
totiž nerozhoduje jen dobré načasování zásahu, ale také jeho věrohodnost. Člověk, který má být zklidněn, musí uvěřit, že je vaší upřímnou snahou pomoci jemu a vzájemné komunikaci, že nejde o pouhou nacvičenou techniku prostou jakéhokoliv vnitřního prožitku. emoce
M
K
J H D
E
C A
B
I
F
L
čas
Obrázek 37 Zvládání spontánních emocí Z tohoto důvodu nemá smysl učit se „správné formulace“, ba ani si je předem připravovat. To, co si musíme osvojit, chceme-li úspěšně zvládat emoce druhých lidí, je opravdová, vážně míněná potřeba pomáhat. Pokud ji do vztahu vneseme, správná slova přestanou být důležitá, protože náš partner bude vnímat především způsob, jakým jsou pronášena, a řeč našeho těla, která jej bude podporovat. Můžeme dokonce říkat věci, které nejsou, věcně vzato, ani přesné, ani dokonalé, protože to, co druhá strana ocení především, je náš prožitek. Teprve ten ji přesvědčí, že projevené emoce vnímáme jako legitimní a akceptujeme je, byť s nimi třeba věcně nesouhlasíme.
L
Příklad Představte si, že se chcete smířit s někým, na kom vám záleží. Víte, kdy jej potkáte a kdy tedy budete mít příležitost s ním promluvit. Pokud si připravíte „smiřovací projev“, budete předem vědět, která věta bude první, a jakým způsobem budete pokračovat, vystavíte se velmi reálnému nebezpečí, že sice promluvíte jako kniha, ale váš partner to pochopí jako nacvičené divadlo. Ostatně nebude daleko od pravdy. Pokud si jen uvědomíte, co v souvislosti se smířením cítíte, a co pravděpodobně bude cítit ten druhý, můžete jednat spontánně. Váš projev pravděpodobně nebude učesaný a logický, možná se dopustíte chyb a některé věci pojmenujete nepřesně, ale šance na usmí-
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181421
41 ření – navzdory tomu nebo možná i právě proto – bude podstatně vyšší než v předchozím případě, protože to, co budete říkat, bude upřímné a opravdové. Nabídnete totiž řádově více než při prvním řešení.
Využívání výbuchů emocí Ne vždy ovšem chceme pomáhat. Během spontánního výbuchu emocí lidé uvolňují informace, které uvolnit nechtějí – zejména v plochém úseku mezi body D a E emoční křivky na obrázcích 36 a 37. Především při vyjednávání je možné argumentační nouze excitovaného člověka využívat a opatrně jej stimulovat k uvolňování dalších a dalších informací, které být uvolněny neměly. Stačí jediné – uvádět takové námitky, které je možné rozbít pouze s použitím příslušné zatajované informace. I kdyby tato informace nebyla v reakci na námitku vyslovena, jistota a další atributy chování excitovaného člověka obvykle umožňují ji s větší nebo menší pravděpodobností získat analýzou jeho projevu. Od spontánních je třeba odlišovat emoce umělé (hrané). Ty se občas objevují při komunikaci mezi lidmi, zejména při vyjednávání, jako účinný nástroj vyvíjení tlaku. Umělé emoce mívají průběh, který se podobá řeckému písmenu lambda (obrázek 38). Jde vlastně o tvar typický pro spontánní emoce, z něhož je odstraněna plochá část křivky (na obrázku 36 část mezi body D a E). To proto, že právě tato část emoční křivky se špatně hraje. Je těžké ji předstírat, protože má zcela specifickou dynamiku a obsahuje značnou porci vnitřní nejistoty. Emoce ve fázi plató totiž přestávají jednoznačně směřovat k partnerovi nebo k jinému adresátovi a začínají vířit a tápat v prostoru a někdy se i zčásti obracet proti svému nositeli. Na umělé emoce nemá smysl reagovat. Jsou chladně použitým nástrojem tlaku, partner nepotřebuje pomoc. Užitečné je spíše přemýšlet, proč byly použity. Obvykle se to stává ze dvou důvodů: buď hodlá partner naznačit, že jsme se přiblížili k prostoru, do kterého s námi nehodlá vstupovat (například pro citlivost tématu komunikace nebo nevýhodnost výsledku
Vliv aktuální situace
Kdo by snad ještě pochyboval o tom, že věcný obsah komunikace ustupuje do pozadí, když do hry vstupují silné emoce, nechť si vzpomene na typickou úroveň věcného obsahu komunikace mezi lidmi, kteří spolu flirtují. A nechť se nenechá zmýlit – zvládání emocí je „námluvám“ podobnější, než je patrné na první pohled. I tady potřebujeme vyjádřit něco, co je racionálně špatně sdělitelné, a oblouk emocionálního pochopení se musí klenout vysoko nad přízemní racionalitou.
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181421
Tajemství motivace
vyjednávání), nebo se projevuje jistá netrpělivost ve vztahu k nám nebo k tématu. emoce
D
A
B
N čas
Obrázek 38 Křivka umělých emocí
4.3 Zdroje emocí Emoce jsou pocity, jež odrážejí naše aktuální hodnocení systému, který zahrnuje nás jako osobnost a organismus (složka já) a naše okolí jako zrcadlo a měřítko naší existence (složka okolí). Těmito pocity reagujeme na stav systému já – okolí, přičemž si přednostně všímáme toho, co je pro nás důležité. V některých reakcích jsme si my, lidé, velmi podobní (například je obvyklé mít strach při ohrožení našeho života), v jiných můžeme být individuální a vybírat z rejstříku možných emocí v závislosti na svém motivačním založení a své motivační poloze (například na projevovanou nevraživost někoho jiného můžeme reagovat – v závislosti na mnoha faktorech – třeba znechucením, hněvem nebo strachem).
Sebehodnocení Z kapitoly 3 víme, že tajným motorem naší činnosti je potřeba prožívání příjemných pocitů a eliminace pocitů nepříjemných. Emoce jsou vlastně naším průběžným hodnocením toho, jak se nám tento životní úděl daří naplňovat. V každém okamžiku svého života máme určitý názor na vlastní hodnotu a také na hodnotu okolí, které nás obklopuje, zejména na jeho interakci s námi. Tento hodnotící názor se projevuje právě emocemi, které můžeme buď skrývat, nebo je volně nabízet světu kolem nás jako naši aktuální „zpětnou vazbu“.
100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181421