98
Stomatologie
gány. Závažné je postižení CNS – neurolues (tabes dorsalis, progresivní paralýza a další, charakterizované èasto demyelinizací). Dnes je toto stadium velmi vzácné. Øada orgánù je též postižena pøi vrozené syfilidì (syphilis congenita).
12.8
Tuberkulóza
Je to závažné infekèní onemocnìní, jehož vyvolavatelem je nejèastìji bakterie komplexu Mycobacterium tuberculosis. Mykobakterie mají schopnost intracelulárního pøežívání, což navozuje reakci bunìèné imunity s tvorbou cytokinù, reakcí opoždìné hypersenzitivity, aktivaci makrofágù a vznikem granulomatózního zánìtu. Vývoj zánìtu i nemoci jako takové pøitom výraznì závisí na odolnosti organizmu, genetických faktorech, typu imunitní odpovìdi. Pøi nepøíznivém vývoji dochází k nekróze, která mùže kaseifikovat a kolikvovat; v nepøíznivém stavu tak mùže vzniknout chorobná dutina (kaverna) s dalším šíøením infekce a zánìtu. V pøíznivìjším prùbìhu se ložisko opouzdøí a mùže kalcifikovat. TBC mùže postihovat øadu orgánù (ledviny a moèové orgány, støevo, mízní uzliny, kùži, kosti, klouby). Klasickou formou je tuberkulóza plic. K nákaze dochází obvykle pøímým vdechnutím bakterií vyluèovaných nemocným. Dochází ke vzniku primárního komplexu (ložisko v plicích plus reakce pøíslušné uzliny). Další vývoj nemoci závisí na celkové odolnosti, která je u mnoha lidí zvýšena oèkováním. Mùže dojít ke zhojení, mykobakterie však mohou v organizmu pøežívat mnoho let a vyvolat onemocnìní pøi poklesu odolnosti. Onemocnìní plicní tuberkulózou mùže probíhat relativnì mírnì, u oslabených jedincù však dochází k mohutnému rozsevu drobných ložisek v celém organizmu (miliární TBC) vèetnì obávaného postižení mozkových plen (bazilární meningitida) nebo k tìžkému tuberkulóznímu zápalu plic. V dutinì ústní nalézáme ulcerózní formu infekce lokalizovanou nejèastìji na sliznici jazyku a patra. Vøed má nepravidelný tvar, pomalu se zvìtšuje a bolí. Na sliznicích høbetu jazyka a v ústních koutcích mohou pak vzniknout bolestivé ragády.
12.9
Sjögrenùv syndrom
Jedná se o autoimunní onemocnìní slinných žláz. Vznikají autoprotilátky, které vedou k destrukci slinných žláz (xerostomie), slzných žláz (keratoconjunctivitis sicca). Postihuje èastìji parotis, projevy v malých slinných žlázách a submandibulárních žlázách jsou minimální. Onemocnìní je doprovázeno jinými autoimunními procesy – progresivní polyartritida, lupus erythematodes, primární biliární cirhóza atd. Z histologického hlediska jsou postižené slinné a slzné žlázy difuznì infiltrované lymfocytárním a lymfoplazmocytárním infiltrátem, žlázový parenchym podléhá destrukci – acinární sekreèní buòky zanikají, perzistují vývody. Typickým nálezem jsou proliferující epimyoepiteliální ostrùvky (tzv. benigní lymfoepiteliální léze).
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181403
Úrazy zubù
13
99
Úrazy zubù
Dentoalveolární úrazy lze dìlit podle rùzných aspektù. Podle typu postižené tkánì a anatomických struktur se rozlišují úrazy závìsného aparátu zubu a úrazy tvrdých zubních tkání. Dalším hlediskem je rozdìlení podle typu dentice, tedy podle vìku, kdy úraz probìhl. Chrup mùže být narušen v období doèasné, smíšené èi stálé dentice. Vìk pacienta v dobì úrazu je do jisté míry urèující faktor pro zvolený druh terapie i pro vznik možných následkù ve vývoji stálých zubù a orofaciální soustavy jako celku. Období, kdy nejèastìji dochází k úrazùm, je vìk okolo tøí let. Postižena je tedy doèasná dentice. Úrazy u malých dìtí vznikají nejèastìji díky jejich nedokonalé stabilitì, dítì padá na zem, z postýlky, ze schodù, na hrany nábytku, velmi èasto s nìjakým pøedmìtem (hraèkou) v ústech. K èastým a typickým úrazùm dochází pøi jízdì malých dìtí na plastikových pomùckách (snìhové lopaty a boby) bìhem zimních aktivit. Další poèetnou skupinu tvoøí dìti od 10 do 12 let, u kterých pøevažují sportovní úrazy. Jsou to pády z kola, údery sportovním náøadím, napøíklad hokejkou. Nezanedbatelné místo mají i dopravní nehody a pøímé údery pøi napadení. Nejèastìji postiženou oblastí je frontální úsek chrupu, zejména horní støední øezáky. K možnosti vzniku poškození pøispívá i neléèená ortodontická vada postavení øezákù nebo oslabení korunek zubù zubním kazem. Pøi volbì vhodného zpùsobu ošetøení je nutné zohlednit: Typ poranìní U Zda se jedná o úraz výhradnì tvrdých zubních tkání a v jakém rozsahu. Je-li perforována døeòová dutina zubu èi poškozen nervovì cévní svazek v døeòové dutinì. Jak je poranìn závìsný aparát pøíslušného zubu nebo skupiny zubù. Typ dentice a vývojové stadium zubu U Doèasná dentice, mladé stálé zuby a stálé zuby s dokonèeným vývojem koøene. Platí zásada, že u stálého zubu je tøeba zachovat vitální zubní døeò, umožnit dokonèení vývoje koøene, a tím zmenšit foramen apicis dentis tak, aby se stal plnohodnotným èlenem zubního oblouku a aby bylo možné zub nebo jeho koøen využít pro fyziologický pøenos žvýkací síly. Vìk pacienta U Typ dentice a stav jejího vývoje je rozhodující pro následný zpùsob léèby, která u úrazem postižených zubù vyžaduje zpravidla nìkolik návštìv. Pøíklad ošetøení kombinovaného poranìní závìsného aparátu zubu a ztrátového poranìní tvrdých zubních tkání: Otisk zubních obloukù do otiskovací hmoty, následné zhotovení fixaèní dlahy v laboratoøi, její upevnìní na zuby, kontroly stavu, sejmutí fixaèní dlahy a pøípadné endodontické ošetøení postižených zubù. Ošetøení poranìných tvrdých èástí zubu v závislosti na rozsahu. Doplnìní ztracené tkánì výplní nebo celoplášťovou korunkovou náhradou. Celkový stav pacienta U Pøi ošetøení jsme nuceni respektovat celkový zdravotní stav a s ohledem na nìj volit vhodný zpùsob terapie. Lidem s rozsáhlým poranìním, polytraumatem, zvláštì po dopravních nehodách, u kterých je prioritou zachování životních funkcí, poskytujeme pouze první stomatologickou pomoc, to znamená stavìní krvácení, imobilizaci èi fixaci fragmentù kostí a odstranìní volných úlomkù zubù. Malé
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181403
100
Stomatologie
Obr. 13.1 Fractura coronae dentis 21 complicata
dítì, vzhledem k vìku a psychickým schopnostem, není vždy schopno plnì spolupracovat. U adolescentù a dospìlých jedincù je pøedpoklad ke spolupráci vìtší. Èasový interval od úrazu U Pøi volbì optimální terapie hraje velmi dùležitou roli doba, která uplynula od úrazu, od momentu luxace stálého zubu (zub je mimo zubní lùžko, doèasné zuby se nereplantují) a v jakém prostøedí je uchováván. Rovnìž tak je pro volbu terapie dùležité, jak dlouho a v jakém rozsahu je úrazem otevøená zubní døeò vystavena zevnímu prostøedí. Èas rozhoduje i o postupu úrazem poškozené – otevøené zubní døenì. Hygiena dutiny ústní a motivace U Úroveò ústní hygieny je jedním z omezujících nebo urèujících faktorù pro ošetøení. Pacienti se špatnou/nedostaèující hygienou hùøe peèují o složitìjší a rozsáhlejší rekonstrukce ztracených nebo úrazem postižených zubù. Pøi rozvaze o možných zpùsobech ošetøení vzniklého stavu je zapotøebí vzít v úvahu i finanèní nároky a životnost budoucí léèby, stejnì tak i pøání pacienta.
13.1
Úrazy závìsného aparátu zubù
Pøibližnì 70 % všech úrazù v doèasném chrupu má vazbu na závìsný aparát zubu, zatímco ve stálé dentici dochází pøi úrazech èastìji ke ztrátám tvrdých zubních tkání.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181403