98 ŘÍZENÍ JAKOSTI A OCHRANA SPOTŘEBITELE • mezioperační kontrola, kdy je kontrola prováděna v okamžiku průběhu operace, takže může odhalit nežádoucí průběh operace a přijmout nápravná opatření, • kontrola před zahájením operace, která má prověřit, zda jsou všechny rozhodující prvky, na kterých jakost operace záleží, vyhovující. Rozlišení kontrolních činností podle hlediska úplnosti: • Úplná kontrola, též někdy označovaná jako stoprocentní kontrola, kdy jde o kontrolu, která prověří každý prvek kontrolovaného souboru. • Neúplná kontrola, kdy jde o kontrolu pouze části prvků ze souboru, přičemž tato kontrola může mít podobu buď kontroly náhodné (volba rozsahu kontrolovaných prvků i rozhodného kritéria, podle kterého určujeme kontrolní závěr, závisí na osobě kontrolora), nebo podobu kontroly statistické (rozsah kontroly i kritérium kontroly je určeno postupy statistické kontroly). Rozlišení kontrolních činností podle osoby, která provádí kontrolu: • samokontrola, kdy kontrolu provádí pracovník provádějící příslušnou kontrolovanou operaci, • kontrola prováděná pracovníkem provádějícím následující operaci, který může odhalit nedostatky v jakosti předcházející operace, respektive nedostatky v jakosti výsledků předcházející operace, • kontrola prováděná pracovníkem technické kontroly, který jakožto specialista provádí kontrolu podle příslušných specifikací, • kontrola prováděná vedoucím pracovníkem (mistr, vedoucí směny), který může v rámci svého dohledu nad průběhem procesu kontrolovat také jakost prováděných operací. Kontrolní postupy. Správná kontrolní praxe předpokládá, že kontrolní operace jsou určeny předem: buď v podobě kontrolních plánů, nebo v podobě kontrolních postupů. Jde o instrukce pro jednotlivé kontrolní operace, které určují: • co je předmětem kontroly, včetně specifikace kvalitativních parametrů a jejich tolerance, • jak často se kontrola bude provádět, • kde a čím se kontroluje (vymezení místa a kontrolních pomůcek či přístrojů), • způsob kontroly, který může být v závislosti na charakteru kontroly vymezen stručně (například vizuální kontrola), nebo podrobně přesným popisem průběhu kontroly,
Řízení jakosti 2006.indd 98
6.11.2006 22:55:22 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181346
99
ŘÍZENÍ JAKOSTI
• podobu vedení záznamu o kontrole, značení dobrých a vadných výrobků a způsobů jejich izolace. Záznamy. O každé kontrole je třeba vést záznam, ten slouží jednak jako důkaz, že provedená kontrola byla uskutečněna a kontrolou byly zjištěny příslušné hodnoty kvalitativních znaků pro zpětné vyhodnocování a určování případné vývojové tendence či souvislosti, které mohou být využity při nápravných či preventivních opatřeních. Vlastní podoba kontrolních záznamů se liší. Je na organizaci, aby si připravila vhodnou strukturu formulářů a určila, které údaje je třeba zaznamenávat. Obvyklé chyby. I při realizaci kontrolních činností je třeba se vyhnout některým chybám: • pokud se organizace dostává do skluzu s plněním termínu dodávky, některé kontrolní operace se neuskuteční nebo se podcení, • kontrolní operace nejsou provedeny objektivně, kontrolní výsledky jsou zkresleny, • kvůli nedostatečné identifikaci nelze určit, které pracoviště zapříčinilo vadnou produkci, • neprovádí se vyhodnocování záznamů o jakosti, neurčují se příčiny vad, kontrolní opatření nejsou využita ke zlepšení jakosti.
Metrologické zabezpečení V případech, kdy se kontrolní činnosti provádějí pomocí měřících prostředků, je třeba zabezpečit, aby byly výsledky kontroly jakosti směrodatné. K tomuto účelu je třeba mít ve firmě zaveden metrologický pořádek. Ten bývá obvykle popsán v podobě metrologického řádu (směrnice). Metrologický řád upravuje řadu povinných úkolů (činností), jakými jsou: • • • •
zvolit vhodná měřidla pro stanovené kontrolní operace, vést příslušnou evidenci a dokumentaci měřidel, zabezpečit způsobilost měřidel příslušnou formou metrologické kontroly, zavést a udržovat pravidla správného užívání měřidel.
Jak bylo uvedeno, kontrolní operace plní řadu funkcí. Těmto funkcím musí odpovídat i přesnost a věrohodnost používaných měření a měřidel. Základní metrologické pravidlo doporučuje volit měřidlo o řád přesnější, než je měřená veličina.
3 Řízení jakosti 2006.indd 99
6.11.2006 22:55:22 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181346
100 ŘÍZENÍ JAKOSTI A OCHRANA SPOTŘEBITELE Stanovená měřidla. Jedná-li se o měření, která mají význam pro ochranu správnosti obchodního styku nebo pro ochranu zdraví, životního prostřední, bezpečnosti práce či jiného veřejného zájmu, je třeba vedle vhodné volby měřidla dále zabezpečit jeho metrologickou správnost formou ověření stanoveného měřidla. Okruh těchto měřidel a délku platnosti ověření, které provádějí autorizované metrologické laboratoře, určuje vyhláška ministerstva průmyslu a obchodu. Kalibrace a konfirmace. V ostatních případech lze zabezpečit správnost měřidla kalibrací nebo konfirmací. Kalibrace obvykle provádějí externí kalibrační laboratoře. Konfirmaci lze zpravidla provádět již v provozních podmínkách, provádí se podle zpracovaného konfirmačního postupu, nejčastěji srovnáním s podnikovým etalonem. Značení a evidence měřidel. Každé měřidlo by mělo být označeno, identifikačním štítkem nebo evidenčním číslem přímo na měřidle, popřípadě na obalu měřidla. Vedle evidenčního značení je vhodné uvést i údaj týkající se lhůty, do které platí pro měřidlo příslušná metrologická kontrola – ověření, kalibrace, konfirmace. O všech měřidlech, která se v organizaci užívají, je třeba vést evidenci, ze které jsou zřejmé nejdůležitější údaje týkající se měřidla: druh měřidla, výrobce, rok uvedení do provozu, obor měření, přesnost měřidla, údaje o opravách, standardní doba pro ověření, kalibraci či konfirmaci. Pravidla pro užívání měřidel. Pro stanovená měření je možné používat pouze určená měřidla. Zásadně by nemělo být k měření použito měřidlo neevidované a neprověřené. Jsou-li k měření předepsány přípravky pro uchycení měřeného prvku, je tyto přípravky třeba důsledně používat. Má-li uživatel jakoukoliv pochybnost o přesnosti měřidla, měl by požádat o jeho prověření. V případě zjištění, že kontrolní, měřící a zkušební zařízení bylo poškozeno a jeho faktický stav se odchyluje od kalibrovaného, musí se provést překontrolování výrobních partií zpětně až do okamžiku, kdy není pochyb o správnosti měření. Poškozené měřidlo se označí jako vadné a předá se k seřízení, k opravě nebo vyřazení. Uživatelé měřidel jsou odpovědni za správné uchování, ošetřování, čištění, manipulaci a skladování měřidla, Pro mezioperační odkládání měřidel by měly být na pracovišti vhodné podložky, například filc, molitan a podobně. Má-li dojít (s ohledem na výrobní dispozice) k delšímu skladování měřidla, měla by obsluha zajistit a dodržet pokyny pro skladování – konzervaci měřidla, umístění v uzamykatelných prostorách, vhodné klimatické podmínky a preventivní prohlídky stavu měřidla.
Neshody, nápravná a preventivní opatření Stejně jako k minci patří rub i líc, v případě zjištění neshody s normou (předpisem) nestačí tyto neshodné výrobky zachytit, ale je třeba přijmout nápravná, popřípadě i preventivní opatření.
Řízení jakosti 2006.indd 100
6.11.2006 22:55:22 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181346