16
Realizované půdní vestavby
16.5 Podkrovní byt v Ostravě – Porubě Poruba byla postavena v padesátých letech v místě malé obce se stejným názvem, jako část města Ostravy, které se v té době dynamicky rozvíjelo v důsledku zvyšování těžby uhlí a rozrůstajícího se těžkého průmyslu. Podobně jako blízký Havířov bylo toto nově založené město budováno pod vlivem komunistické propagandy, a tedy tehdy jediným možným architektonickým stylem dnes zvaným socialistický realizmus. Ve zkratce je tento sloh nazýván také „Sorela“ a byl k nám importován ze Sovětského svazu, tehdy ovládaném stalinskou diktaturou. Zjednodušeně jej můžeme považovat za styl klasicistní odvolávající se k novorenezanci s výraznými, zejména dekorativními symboly komunismu. Pokud jej studujeme podrobněji, v mnoha celorepublikových či bývalých východoevropských variacích, shledáváme jej spíše eklektismem. Pomineme-li neomluvitelný tlak komunistické vlády na práci architektů, kteří zejména v kontextu funkcionalistické a modernistické předválečné architektonické tradice jen obtížně hledali vůli k takové práci, můžeme se pokusit hledat možnosti soudobého přístupu této tvorbě. V každém případě se jedná o architektonicky a urbanisticky ucelené jedinečné městské komplexy. Z důvodů zachování tohoto celku, který je vysoce ceněn zejména zahraničními odborníky právě pro svou rozsáhlou jednotu stylu, spadají tyto
Obr. 90 Pohled na Hlavní třídu v Ostravě-Porubě. foto: Martina Peřinková 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181321
půDní vestavby
městské části pod ochranu památkové péče. Městská památková zóna Ostrava– Poruba byla prohlášena od roku 2003. Bydlení v tzv. Staré Porubě je považováno za jednu z nejlepších adres v Ostravě a ceny bytů a jejich žádanost na trhu realit tomuto faktu odpovídají. Bytové domy jsou zděné, z blokopanelů, skeletové a většinou jsou kombinací těchto systémů. Střechy jsou sedlové, často s valbami či polovalbami a krytinou z pálených tašek nebo plechovou většinou natřenou červenou barvou. Jedná se o objekty rozsáhlého půdorysu, z čehož vyplývá, že podkrovní prostory jsou velké a původně nebylo uvažováno s jejich využitím pro bydlení. Postupně se však stále více zájemců odhodlává k provedení půdní vestavby v bytových domech z padesátých let. V samostatných kapitolách této publikace uvádíme úskalí, která vyplývají z majetkoprávních vztahů a nutnosti zohlednění požadavků orgánů památkové péče. Podkrovní byt, o kterém hovoříme v této podkapitole byl realizován podle projektu Ing. Marcely Halířové, Ph.D., která je současně jeho majitelkou. Architektonicko-stavebním průzkumem objektu bylo prokázáno, že se jedná o modifikovanou skeletovou železobetonovou nosnou konstrukci objektu (konstrukční soustava T 15-52) se zděným obvodovým pláštěm z blokopanelů s dostatečnou únosností pro půdní vestavbu.
16
Obr. 91 Původní stav půdy s vertikálními rozvody. Podkrovní byt v Ostravě–Porubě. Ing. Marcela Halířová, Ph.D., foto: Marcela Halířová
Obr. 92 Montáž sádrokartonových konstrukcí. Podkrovní byt v Ostravě–Porubě. Ing. Marcela Halířová, Ph.D., foto: Marcela Halířová 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181321
16
Realizované půdní vestavby
Obr. 93 Přiznaná konstrukce krovu v interiéru. Podkrovní byt v Ostravě–Porubě. Ing. Marcela Halířová, Ph.D., foto: Martina Peřinková
Obr. 94 Přiznaný vazný trám a sloupek konstrukce krovu. Podkrovní byt v Ostravě–Porubě. Ing. Marcela Halířová, Ph.D., foto: Martina Peřinková
Stropy obytného domu jsou tvořeny ŽB prefabrikovanými nosníky a keramickými vložkami MIAKO. Zástupci památkové péče nebylo povoleno navrhnou žádné vikýře nebo terasy a to ani do dvorní části objektu. Z těchto důvodů byla za účelem osvětlení a větrání navržena pouze střešní okna, jejichž rámy musí být z vnější strany natřeny v barvě střešní krytiny. Další podmínkou bylo ponechání všech, dnes už nevyužívaných komínů a zachovat tak celkový ráz řadového domu, který nepřipouští ani nepatrné vybočení z tvaru nebo výškového osazení střešních rovin pouze jednoho z nich. Z těchto důvodů nebylo možné použít zateplení tepelnou izolací umístěnou nad krokvemi, ale zateplení bylo třeba řešit mezi nimi a pod nimi. Sedlová konstrukce střechy je tvořena dřevěným krovem vaznicové soustavy se stojatými stolicemi v plných vazbách. Spád střechy nad obdélníkovým půdorysem je 35°. Střešní plášť byl v době výstavby proveden z pálených střešních tašek. V 80. letech minulého století byl nahrazen hladkou plechovou zinkovou krytinou na dřevěných latích, kterou vzhledem k jejímu technickému stavu bylo nutné opět nahradit krytinou novou. Ze statických důvodů, kdy byl krov přitížen už konstrukcí půdní vestavby byla opět zvolena plechová krytina. Prostor půdní vestavby se odvíjí od konstrukce krovu a jeho osazení na
100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181321