98
/
Psychologické poradenství v náhradní rodinné péèi
7. PSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA V OBLASTI NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉÈE
7.1 ZÁKLADNÍ PRINCIPY A POSTUPY Cílem psychologického vy etøení adatelù o zprostøedkování náhradní rodinné péèe rozhodnì není pouze vylouèení záva né psychopatologie, jako jsou psychotická onemocnìní, tì ké neurózy, sexuální aberace èi poruchy osobnosti. Pøípadnou psychopatologii by navíc mohl u adatelù je tì snad daleko lépe zmapovat psycholog klinický. Tak je tomu v mnoha pøípadech pøi vy etøení adatelù v nìkterých západoevropských zemích. Psychologové poraden tí by mìli být schopni zamìøit se také na otázky nepatologické osobnostní výbavy adatelù, zejména na vlastnosti a dovednosti. U nich se sna íme urèit, zda a nakolik pøedurèují své nositele ke kvalitnímu výkonu (náhradního) rodièovství. Obdobnì to potom platí také o posouzení man elského klimatu, stability a obecnì silných a rizikových stránek matrimonia. Cílem psychologického vy etøení by potom nemìlo být pouze komplexní zhodnocení pøedpokladù adatelù pro výkon náhradní rodinné péèe. V pøípadì doporuèujícího výroku také odborné zhodnocení, pro jaké dítì by z hlediska jeho charakteristik, nárokù a potøeb byli daní adatelé nejvhodnìj í. I zde toti dodr ujeme zásadu, e nehledáme dítì pro adatele, na jejich zakázku, ale naopak sna íme se konkrétnímu dítìti najít nevhodnìj í náhradní rodièe. Je nasnadì, e takové psychologické vy etøení nelze odbýt pùlhodinovým rozhovorem se adateli. Je tøeba provést komplexní vy etøení zabírající 8 a 10 hodin a skládající se bezpodmíneènì jak z metod klinických, tak i z testových technik. Samotné vy etøení bývalo zpravidla rozdìleno na 3 a 4 èásti. Do pøijetí novely zákona o sociálnì-právní ochranì dìtí platné od 1. 6. 2006 obvykle sestávalo ze 2 a 3 sezení. Pøedsunutí pøípravy na pøijetí dítìte pøed samotné vy etøení si v ak vy ádalo potøebu provést se adateli je tì jeden seznamo-
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181311
Psychologická diagnostika v oblasti náhradní rodinné péèe
/
99
vací a informaèní pohovor navíc, a to hned na úvod. Tento pohovor se pøed pøijetím zmínìné novely samozøejmì provádìl také, ale byl ji souèástí prvního diagnostického dne s pøevahou testových metod. Nyní je úvodní pohovor zcela samostatnou souèástí celého procesu a testová èást následuje a nìkolik mìsícù po nìm, teprve po získání zprávy o prùbìhu a výsledcích pøípravy adatelù. Úvodní, seznamovací setkání obná í zhruba 60 a 90minutový rozhovor psychologa se adateli. V pøípadì partnerské dvojice (nejèastìj í varianta) tento rozhovor zpravidla vedeme s obìma partnery zároveò. Jeho obsahem je pøedev ím vzájemné seznámení a ujasnìní si pøedstav, mo ností a po adavkù na obou stranách. adatele obvykle rámcovì seznámíme s obsahem a harmonogramem celého správního øízení vèetnì psychologického posouzení, informujeme je o prùmìrných èekacích dobách na zprostøedkování, ptáme se na jejich pøedstavy o zvolené formì a vlastním výkonu NRP, na oèekávané charakteristiky po adovaného dítìte, na jejich dosavadní zku enosti s dìtmi, ale také na pøíèiny jejich dosavadní bezdìtnosti a délku a zpùsoby dosavadní léèby. Ptáme se, které skuteènosti ji znají od sociální pracovnice z povìøené obce (mìstského úøadu, magistrátu) èi odjinud (rodina, pøátelé, pracovní kolektiv, média), a co je pro nì naopak zcela nové. Zajímáme se také o to, co ve srovnání s døíve poskytnutými informacemi vyznívá ponìkud odli nì. Taková nedorozumìní je dobré co nejdøíve uvést na pravou míru, proto e zaèínat práci se adateli s nedùvìrou na jejich stranì samozøejmì dal í kvalitní spolupráci nepøispívá. Dùle itou souèástí úvodního pohovoru se adateli je diskuse o charakteristikách po adovaného dítìte. V rámci prvního setkání tomu vìnujeme vìt í prostor. Zároveò doporuèujeme hned zpoèátku zdùraznit, e adatelé mohou bìhem èekání na dítì, které mimochodem mù e trvat i nìkolik let, své po adavky kdykoli a v podstatì jakkoli zmìnit, e tedy aktuální pøedstava o dítìti není v danou chvíli v ádném pøípadì závazná a definitivní. Èasto je v ak nutné adatele v diskusi o konkrétních charakteristikách po adovaného dítìte ponìkud povzbuzovat a aktivnì se ptát, proto e mnozí z nich je tì stále pøicházejí s domnìnkou, e svoji pøedstavu staèí vykreslit jen ve velice hrubých obrysech, pouze vágnì, proto e v koneèné fázi jim bude ukázáno hned nìkolik dìtí naráz, a oni e si prostì vyberou to nej . Dal í, i kdy ménì poèetná skupina adatelù nechce své po adavky na dítì konkrétnìji vymezovat z jakýchsi etických zábran. Má pocit, e takový postup pøipomíná pøebírání housek na krámì a ponìkud se vzdaluje ochranì lidské dùstojnosti dítìte i adatelù samotných. Takovýmto uchazeèùm vìt inou pomù e trpìlivì a poctivì vysvìtlit principy a zásady celého
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181311
100
/
Psychologické poradenství v náhradní rodinné péèi
procesu zprostøedkování, kdy se vychází z konkrétních po adavkù adatelù. Rozhodnì se nezkou í, kam a se ve své toleranci nechají zatlaèit. Právì pøi pøíli obecném, nezøetelném vymezení pøedstavy o dítìti se mohou paradoxnì pøipravit o mo nost pøijmout i dítì, které má anci na umístìní do rodiny men í. Pro dané adatele by jeho handicap nepøedstavoval záva ný problém. V rámci osvìtlení problematiky se mù eme tøeba zmínit o tom, e pokud se v rozhovorech vyhneme bli ímu probrání tématu ochota pøijmout dítì se smyslovým posti ením , my sami potom jen stì í mù eme pøedpokládat, e napøíklad sluchové posti ení dítìte by byli ochotni a schopni bez potí í tolerovat. Pøi dotazech na pøedbì né (ale pokud mo no podrobné) vymezení pøedstav adatelù o po adovaném dítìti se ptáme pøedev ím na vìk, pohlaví, etnickou pøíslu nost a zdravotní stav. Pozornost dále vìnujeme otázce ochoty adatelù pøijmout sourozence, novì potom i na souhlas s pøijetím dítìte z utajeného porodu èi nalezence . Mnohdy je potøeba adatelùm vysvìtlit, proè se na poslední dvì jmenované skupiny dìtí ptáme zvlá . Je to proto, e u dìtí z utajeného porodu jsou sice známy obecné informace o biologických rodièích (nebo alespoò u matky), ale jejich toto nost pravdìpodobnì nikdy nebude odtajnìna. U dìtí- nalezencù pak o rodièích a prostøedí, ze kterého dítì vze lo, nevíme v naprosté vìt inì pøípadù zhola nic a ance na vypátrání bli ích informací bývá minimální. Mù e se v ak stát, e rodièe nalezence si svùj úmysl nav dy své dítì opustit po nìkolika dnech èi týdnech rozmyslí. Tato mo nost ov em pro pøípadné náhradní rodièe pøedstavuje dal í riziko, a sice riziko, e o vytou ené dítì, rozmyslí-li si to biologiètí rodièe vèas, po krátké dobì pøijdou. V pøípadì ochoty adatelù pøijmout sourozence je na místì se dále ptát na poèet sourozencù a mo ný vìkový odstup mezi nimi. V této souvislosti je ádoucí se adateli otevøít i otázku specifik a rizik výchovy dìtí s urèitým vìkovým rozdílem (pozor, v pøípadì dìtí od kojencù po pøed kolní vìk mohou ji dva roky odstupu být pomìrnì významné, zvlá tì pro adatele dosud rodièovsky nezku ené!). Pøitom je dobré vést adatele samotné i sebe jako psychologa k zamy lení se, zda nehrozí, e se v pøípadì dvou sourozencù noví rodièe více soustøedí na mlad í dítì, zatímco druhé, star í, bude ponìkud opomíjeno, pøípadnì naopak. Jednou ze známek dobøe vedeného úvodního pohovoru pro psychologa zpravidla bývá, e adatelé pøi probírání shora uvedených témat místy otevøenì sdìlují, e takto se zatím na danou problematiku nepodívali. e daným smìrem pøemý let je doposud nenapadlo, e si podobné riziko doposud neuvìdomili, e o této variantì nevìdìli, apod. Takový rozhovor potom pravdì-
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181311