98
Psychiatrická o etøovatelská péèe
aplikování elektrokonvulzivní terapie se objevovaly obavy ze zneu ití. Vzhledem k tomu, e jde o záva nou léèebnou metodu, budeme se jí zabývat podrobnìji. V ichni èlenové zdravotnického týmu musejí dodr ovat stanovená pravidla provádìní terapeutické metody. Lékaø se rozhoduje pro elektrokonvulzivní terapii tam, kde je nutný rychlý úèinek terapie, kde jsou jiné postupy riskantnìj í, kde je anamnéza negativního efektu farmakoterapie a pozitivní odezva na ji aplikovanou elektrokonvulzivní terapii, kde pøedcházející terapie selhala, kde vedlej í úèinky pøedcházejících terapií pøeva ují vlastní efektivitu a tam, kde je výrazné zhor ení stavu pacienta. (Höschl, Libiger, vestka, 2002) V pøehledu uvádíme indikace elektrokonvulzivní terapie: depresivní porucha, mánie, schizofrenie a schizoafektivní porucha (u katatonní formy schizofrenie je EKT léèbou první volby), maligní neuroleptický syndrom, jiné indikace (organické du evní poruchy, delirantní stavy, Parkinsonova choroba), Relativní kontraindikace jsou: kardiovaskulární (infarkt myokardu bìhem posledních 3 mìsícù, angina pectoris, srdeèní selhání), ortopedické (osteporóza, velké zlomeniny), plicní ( tì ké plicní choroby), neurologické (cévní mozková pøíhoda v posledních 3 mìsících, úraz mozku v posledních 6 mìsících), jiné (záva ná onemocnìní títné lázy, záva ná perniciózní anemie). (Höschl, Libiger, vestka, 2002) K elektrokonvulzivní terapii jsou absolutní kontraindikace následující: zvý ený nitrolební tlak, akutní centrální mozková pøíhoda, nesná enlivost anestetik, aneuryzma velkých cév. (Höschl, Libiger, vestka, 2002) Mechanismus úèinku elektrokonvulzí nebyl dosud uspokojivì vysvìtlen. Dochází ke zvý enému prokrvení mozku, zvy uje se metabolismus centrálního nervového systému, zvy uje se spotøeba kyslíku a glykemie, k zásahùm do funkcí mediátorových a endokrinních systémù a dal ím zmìnám. (Höschl, Libiger, vestka, 2002) Pacient musí s elektrokunvulzivní terapií souhlasit. Výjimkou je záva ný stav, kdy je bezprostøednì ohro en na ivotì (vitální indikace). Lékaø musí pacienta informovat o dùvodech, výhodách a rizicích této terapie.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181304
Vy etøovací, zobrazovací a léèebné metody
99
Pøed provedením elektrokonvulzivní terapie musí být ve zdravotnické dokumentaci pacienta uvedena indikace lékaøe k výkonu. Musejí zde být výsledky laboratorních vy etøení: sedimentace, krevní obraz s diferenciálem, základní biochemické vy etøení krevního séra, glykemie, moè a sediment. U pacienta musí být provedena elektrokardiografie. Vhodné je rentgenové vy etøení hrudníku a páteøe u pacientù star ích padesáti let. Podle nìkterých odborníkù je doporuèováno také neurologické vy etøení, vy etøení oèního pozadí, EEG a nativní snímek lebky. Následuje interní vy etøení s vyjádøením, zda je pacient schopný absolvovat celkovou anestezii a samotný výkon. Psychiatr upravuje ordinovanou farmakoterapii, napø. vysazuje léky ovlivòující prùbìh elektrokonvulze (benzodiazepiny, sedativní hypnotika, antikonvulzivareserpin, lithium apod.), event. sni uje dávku antipsychotik a antidepresiv bìhem výkonu. Pro provádìní elektrokonvulzivní terapie je obvykle v psychiatrickém zaøízení urèena zvlá tní místnost. Optimální vybavení pro elektrokonvulzivní terapii je lù ko s pevnou matrací a odstranitelnými postranicemi, pøístroj k elektrokonvulzivní terapii s mo ností monitorovat EEG a EKG, centrální rozvod kyslíku a masky, oxymetr, odsávaèka, pøenosný monitor, laryngoskop a set pro inkubaci, defibrilátor, tonometr, fonendoskop, stopky na mìøení délky záchvatu, líh na oèi tìní, gel na elektrody, gumový roubík do úst, infúzní sety, mulové ètverce a neurologické kladívko. Z lékù by mìla být k dispozici anestetika (nejèastìji se pou ívá thiopental), sukcinylcholin, anticholinergika (atropin), fyziologický roztok, léky pro ukonèení prolongovaného záchvatu (diazepam), léky pro zvládnutí anafylaktického oku a kardiálních komplikací, léky proti nevolnosti, fyzostigmin a kofein. Pøed ka dou elektrokonvulzí je potøebné zkontrolovat vybavení místnosti. Èleny týmu, který provádí elektrokonvulzivní terapii, jsou zku ený psychiatr, anesteziolog a nejménì dvì sestry. Psychiatr je zodpovìdný za provedení EKT, anesteziolog za provedení anestezie. Sestra pøipravuje pacienta k výkonu, asistuje pøi nìm a sleduje ho po výkonu. Pøed elektrokonvulzivní terapií pacient 8 hodin nejí, nepije a neu ívá ádnou medikaci per os. Sestra dohlédne, aby pacient nemìl umìlý chrup a kontaktní èoèky. Zmìøí fyziologické funkce, krevní tlak, puls a tìlesnou teplotu. Sestra zkontroluje, zda má pacient vyprázdnìný moèový mìchýø. Pøipraví zdravotnickou dokumentaci. Premedikace se provádí atropinem v dávce 0,5 1 mg s.c. nebo im. 60 minut pøed výkonem. Pøed výkonem ulo í pacienta na lù ko a zajistí ílu. Oèistí pacientovy spánky a event. pøilo í elektrody EKG a EEG. Anesteziolog podává krátkodobé anestetikum (napø. thiopental 4 7 mg/kg). Po aplikaci anestetika se doporuèuje krátké proventilování pacienta 100% kyslíkem. Sestra pøilo í na pa i pacienta man etu tonometru pro monitorování délky záchvatu. Man etu nafoukne nad hodnotu prùmìrného systolického tlaku krve (obvykle 200 torrù). Pa e se zaji tìnou ílou zùstane volná. Psychiatr aplikuje gel (zvy-
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181304
100
Psychiatrická o etøovatelská péèe
uje vodivost) na elektrody, pøilo í je bilaterálnì na oba spánky nebo unilaterálnì na nedominantní stranu hlavy a zmìøí ko ní odpor. Vodivost zvy uje také potøení místa fyziologickým roztokem. V momentì, kdy je hloubka anestezie dostateèná, aplikuje anesteziolog svalové myorelaxans (sukcinylcholin 0,5 2 mg/kg). Bìhem myorelaxace dostane pacient gumový roubík do úst. Lékaø sleduje prùbìh uvolnìní pacienta. Sestry ho pøidr ují. Psychiatr provede vlastní stimulaci elektrickým proudem zvolenou a nastavenou dávkou v závislosti na typu pøístroje. Je vhodné, kdy psychiatr hlásí nahlas zahájení stimulace, aby upozornil personál. Psychiatr sleduje prùbìh elektrokonvulze a mìøí délku trvání konvulze stopkami. Tonická fáze zaèíná po skonèení stimulace a následuje klonická fáze. Zaèátek a konec svalových køeèí je odeèitatelný na pøilo ené man etì. Efektivní konvulze trvá 20 90 sekund. Trvání elektrokonvulze lze monitorovat na EEG. Po ukonèení fáze klonických køeèí je tøeba vyjmout roubík z úst a anesteziolog provádí ventilaci 100% kyslíkem. Bìhem výkonu se zvy uje spotøeba kyslíku dvojnásobnì. Na odkrytém bøichu pacienta mù eme sledovat pohyby bøi ních svalù, které pøedcházejí regurgitaci nebo zvracení. Anesteziolog sleduje, zda bylo obnoveno spontánní dýchání a faryngální reflexy. Po provedení výkonu je pacient pøemístìn do místnosti urèené ke sledování jeho stavu tìsnì po výkonu do doby, ne je schopný se vrátit na oddìlení. Sestra sleduje po dobu jedné hodiny dech, puls, stav vìdomí, zapadnutí jazyka, neklid, zmatenost a vznik dal ích mo ných komplikací. Pacient odchází na oddìlení bdìlý a orientovaný. Po provedeném výkonu se mù e najíst. (Höschl, Libiger, vestka, 2002) Ve zdravotnické dokumentaci musí být záznam o provedené elektrokonvulzi: datum, poøadí EKT, hmotnost, krevní tlak, puls, tìlesná teplota pøed zahájením a do jedné hodiny po výkonu, dávka premedikace, anestetika a myorelaxancia, zpùsob aplikace elektrod, parametry stimulace a délka trvání konvulze, ne ádoucí vedlej í pøíznaky, komplikace a jejich øe ení. Záznam stvrdí svými podpisy psychiatr a anesteziolog. V nìkterých psychiatrických zaøízeních existuje k tomuto úèelu pøedti tìný text na razítku nebo formuláø z poèítaèe. (Höschl, Libiger, vestka, 2002) Celkový poèet elektrokonvulzí urèuje psychiatr podle odezvy pacienta na léèbu a podle záva nosti vedlej ích pøíznakù. Série EKT je obvykle 6 12 aplikací v intervalu 2 3x týdnì. Zlep ování stavu pacienta se obvykle dostavuje po tøetí a ètvrté elektrokonvulzi. Pokraèovací elektrokonvulzivní terapie (P-EKT) se provádí obvykle po 6 mìsících po úspì né sérii EKT u pacientù s èastými relapsy, kteøí jsou farmakorezistentní nebo patnì sná ejí farmakoterapii. Udr ovací elektrokonvulzivní terapie (U-EKT) nemá èasové omezení a má zabránit rekurenci afektivní epizody. (Höschl, Libiger, vestka, 2002)
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181304