98 / PŘEDMANŽELSKÉ PORADENSTVÍ
o „tvrdé jádro“ záloh dělnické třídy, např. z řady učňů z oboru stavebnictví či kovoobrábění. Dotazy kladené po promítání se od ostatních značně liší. Třeba neuměle formulovány, ale podstatně častěji se týkají psychologických a etických problémů. Vizuální zkušenost zde apeluje na nedominantní hemisféru a účinně doplňuje verbální informaci. Celek pak nenásilně formuje zodpovědný přístup k intimnímu životu. Přesvědčivě též ukazuje, že ani miniinterrupce není antikoncepce. Při menším počtu účastníků lze podobného prožitku dosáhnout i zcela archaickou či chcete-li klasickou formou – sezením v půlkruhu a prohlížením knihy s komentářem. Doba samizdatů je pryč. Použijeme-li diapozitivy, je třeba respektovat autorská práva. Život před narozením Lekce je založena na promítnutí diapozitivů ukazujících vývoj člověka od početí po narození. Další informace lze mimo jiné získat i z výše zmiňované příručky Nilssona a kol. nebo z knihy Z. Matějčka a J. Langmeiera „Počátky našeho duševního života“ (Panorama, Praha 1986). Obě knihy neztratily nic na své aktuálnosti, jsou však na trhu rozebrané a dostupné pouze v knihovnách. Podobný obrazový materiál lze dnes najít na internetu, kde bývá volně k dispozici. Nejde zde o co nejpodrobnější popis vývoje dítěte před narozením, ale spíše o zdůraznění nezbytnosti zodpovědného přístupu k rodičovství, toho, že se člověk stává lidskou bytostí dříve než okamžikem porodu, a také o zdůraznění zásad správné životosprávy. Je možno hovořit o vlivu matky a otce na duševní vývoj dítěte v raném věku. O tom, jaké jsou potřeby malých dětí a co mohou rodiče pro uspokojování psychických potřeb dítěte udělat. Vhodná je informace o moderních směrech v péči o novorozence (systém rooming-in, alternativní formy vedení porodu), je možné se zmínit i o přítomnosti otce u porodu. Odtud lze volně přejít k informacím o potřebách novorozenců a kojenců, o kojení jako nejlepší a ničím nenahraditelné výživě dítěte i k informacím o formách intenzivního citového vztahu mezi matku a dítětem. Vzhledem k velmi dobrým zkušenostem s využitím pomůcky i u relativně problémové populace a s přihlédnutím k tomu, že pomůcka již není na školách dostupná a její vydavatel Komenium je v likvidaci, přetiskujeme dále doprovodný text k souboru diapozitivů „Život před narozením“ autorů M. Kotka a T. Nováka. Soubor diapozitivů s doprovodným textem je především zaměřen na prenatální vývoj člověka. Podkladem pro zpracování byl slovenský pře-
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181297
FORMY PŘEDMANŽELSKÉHO PORADENSTVÍ /
99
klad švédského originálu knihy L. Nilssona a kol.: „Čakáme dieťatko“ (Martin, Osveta, 1986). Švédský fotograf Lennart Nilsson uveřejnil první snímky lidského zárodku v polovině šedesátých let 20. století. Začínal jako agenturní fotograf, spolupracoval se slavným režisérem I. Bergmanem i s řadou významných vědců. V roce 1970 se mu podařilo zachytit spojení spermie a vajíčka – onen „okamžik č. 1“, bez něhož by nebylo lidského života. Nilsson je i čestným doktorem lékařských věd univerzity ve Stockholmu. Nepřekvapuje, že byl opakovaně vyhlášen „fotografem roku“. Jeho dílo je syntézou vědy a umění. Učební pomůcka je určena především žákům středních škol pro výchovu k rodičovství. Lze ji však využít i v psychologii na středních školách k tématu vývojové psychologie, v biologii ve IV. ročníku na gymnáziu k tématu fyziologie rozmnožování a ontogenetického vývoje v živočišné říši a v gynekologii a porodnictví ve III. ročníku na střední zdravotnické škole k tématu fyziologické těhotenství. Při koncipování učební pomůcky jsme považovali za hlavní přesvědčit o tom, že plod před narozením není něco bezvýznamného, ale od samého početí je novou lidskou bytostí zasluhující si hlubokou úctu a respekt. V době těhotenství se formuje mnohé z toho, co později ovlivňuje kvalitu našeho života a do jisté míry i to, co jsme schopni předat druhým lidem. Diapozitivy mají mimo nesporný informační obsah i výrazný citový náboj. Popis vlastního biologického vývoje plodu není v komentáři to nejpodstatnější. Biologické zrání je třeba zařadit do širších souvislostí, zhruba v intencích naznačených v publikaci Matějčka a Langmeiera „Počátky našeho duševního života“. Dále je možno doporučit i článek J. Šturmy „Podivuhodný život (O vývoji před porodem)“ z časopisu Děti a my, 1984, č. 2, s. 6–8. Je známo, že již dávno existující pohyby plodu začne těhotná žena cítit v 17. až 22. týdnu těhotenství a teprve potom si v plném rozsahu uvědomí své mateřství – tedy skutečnost, že v jejím těle vznikl nový lidský život, který není pouhou „odnoží“ matky, ale svébytným novým člověkem. Po zhlédnutí předkládaných diapozitivů by mělo být jasné, že život dítěte začal v těle matky dříve, než to sama pocítí. Ne až na porodním sále, ale právě od samého počátku těhotenství se mnohdy rozhoduje o tom, zda člověk přijde na svět po všech stránkách přiměřeně a zdravě vyvinutý nebo tělesně či duševně postižený. Proto je nutné, aby od samého počátku těhotenství (a raději před ním i po něm) budoucí matka žila v harmonickém vztahu s manželem, vedla správný způsob života, bez stresů, nejrůznějších drog a dalších škodlivin.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181297
100 / PŘEDMANŽELSKÉ PORADENSTVÍ
Téma, které by mohlo být nesprávně bagatelizováno, se stává i pro „rozjívené“ pubescenty či adolescenty přijatelné svou přesvědčivostí. Zdá se, že i při převážně slovním působení máme takto možnost využít kladného efektu neverbálních přístupů působících nejen vědomě, ale i neuvědomovaně. V textu k jednotlivým diapozitivům se délka těhotenství počítá od oplodnění, ale gynekologové počítají délku těhotenství od prvního dne poslední menstruace (rozdíl činí dva týdny). Uvádíme-li v textu jeden měsíc, myslíme tím měsíc lunární (28 dní). 1. Vajíčko se spermiemi Život člověka začíná spojením ženské pohlavní buňky (vajíčka) s pohlavní buňkou mužskou (spermií). Okamžik oplodnění vajíčka nazýváme početím, protože jím započala vývojová dráha lidského zárodku. Na obrázku vidíme vajíčko a v jeho okolí spermie. Zralé vajíčko je veliké asi jednu šestinu milimetru, tj. asi jako hrot špendlíku. Ve srovnání s vajíčkem jsou spermie mnohem menší. Celá spermie měří jen 60 mikronů a je viditelná jen kvalitním mikroskopem. Spermie se neustále tvoří v mužských pohlavních žlázách, od počátku dospívání až do pozdního stáří. Genetický materiál, který spermie nese, je uložen v hlavičce, bičík slouží jako pohybový orgán. Vajíčko se vyvíjí ve vaječníku. Žena má vaječníky dva. Každý měsíc se uvolní obvykle jen jedno vajíčko zralé pro oplodnění. Okamžiku uvolnění vajíčka z vaječníku říkáme ovulace. Dochází k ní nejčastěji okolo 14. dne menstruačního cyklu. V té době jsou nejlepší podmínky pro početí dítěte. 2. Vejcovod a děloha Vajíčko se setkává se spermiemi nejčastěji ve vejcovodu. Vejcovody jsou úzké trubice, které vedou od každého vaječníku do dělohy. Vejcovod je opatřen řasami, kterými zachytí dozrálé vajíčko uvolněné při ovulaci. Vajíčko z vejcovodu putuje dál do dělohy. Pokud je v té době ve vejcovodu dost spermií, vajíčko může být oplodněno. Až sem se však dostanou jen ty nejzdatnější spermie. Z původních asi 300 až 500 milionů jich sem připutuje velmi málo – zlomek jednoho procenta. Ostatní zahynou během dlouhé cesty, kterou je možné vzhledem k velikosti spermie a délce pohlavních cest přirovnat k několikatisícikilometrové cestě pro chodce. Spermie tuto vzdálenost překonají během několika hodin.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181297