98
/
PRVNÍ POMOC V PSYCHIATRII
n
Diagnostika: Bývá nìkdy obtí ná a závisí na rozvoji bludného systému. V iniciálních stadiích je obtí né odli ení od paranoidní osobnosti, kdy je tì nelze hovoøit o paranoidním syndromu.
n
V dotazech zji ujeme, zda nemocný nemìl nìjaké nepøíjemnosti doma nebo v zamìstnání, èi ve svém okolí, zda nemá pocit, e se mu dìje køivda, zda si ji nìkde nestì oval jak ústnì, tak písemnì. Zda nemá pocit, e mu nìkdo odposlouchává telefon, zda nemá pocit, e mu nìkdo ète dopisy, zda se o nìm nepí e v novinách, nemluví v rádiu èi televizi, zda nemá pocit, e je nìkým ohro ován, pronásledován, zda nemá nìjaké nepøátele. Zda se cítí pronásledován jen jedním èlovìkem nebo celou skupinou lidí. Zda nemá pocit, e mu nìkdo dává nìco do jídla. Zda nemá z nìèeho strach. Zji ujeme, jak dlouho má taková podezøení, co v e ji proti tomu podnikl a co chce podnikat.
n
Výskyt: Schizofrenie (paranoidní, reziduální), trvalé du evní poruchy s bludy, akutní a pøechodné psychotické poruchy, indukovaná porucha s bludy, schizoafektivní porucha, paranoidní psychózy zpùsobené u íváním alkoholu nebo jiných drog, rùzné organické psychické poruchy, nìkteré somatoformní poruchy.
n
První pomoc: Jsme-li zavoláni k nemocnému s paranoidním syndromem, musíme postupovat opatrnì: nesmíme mu jeho bludná pøesvìdèení vymlouvat, ale také ho nesmíme v jeho bludných domnìnkách podporovat a utvrzovat a bezvýhradnì s ním souhlasit. Sna íme se zaujímat k jeho bludùm neutrální postoj. Pøed nemocným nehovoøíme potichu nebo eptem s pøíbuznými ani se spolupracovníky, zvy uje to jeho podezíravost. Proto e nemá náhled choroby, odmítá jakoukoli terapii, mù e v tom vidìt opatøení proti sobì a zahrne lékaøe do bludného systému svých domnìlých nepøátel. Je nutný psychologický pøístup, navázání kontaktu, zklidnìní. Obvykle se nevyhneme injekèní aplikaci medikamentù tlumivì pùsobících antipsychotik (Haloperidol). Pøi neklidu bývá vhodný Tiapridal, Zyprexa èi Zeldox (viz tab. 14). Obvykle je nutná hospitalizace v psychiatrickém zaøízení.
3.3 NOZOLOGICKÉ JEDNOTKY Tøídìní psychických poruch doznává neustálého vývoje, a proto i neustálých zmìn. Ka dá decenální revize Mezinárodní klasifikace nemocí je provádìna pod dohledem Svìtové zdravotnické organizace a její snahou je zjednodu ení systému a sblí ení hledisek jednotlivých národních klasifikací natolik, aby byly srozumitelné co nej ir í zdravotnické veøejnosti. Sbli ují se pøedev ím hlediska americká a evropská. V souèasné dobì je pou ívána desátá revize, ke které do lo v roce 1994. V na em pøehledu se jí pøidr ujeme. Tento pøehled uvádíme proto, e v nìkterých èástech klasifikace splòuje pøedpoklady zásahu pøi poskytování psychiatrické první pomoci na rùzných úrovních. Psychické poruchy jsou v uvedené klasifikaci øazeny pod kódy F00 a F99.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181293
CÍLE PSYCHIATRICKÉ PRVNÍ POMOCI /
99
3.3.1 KATEGORIE PSYCHICKÝCH PORUCH
F00 F09 Organické du evní poruchy F00 Demence u Alzheimerovy choroby Ne u v ech lidí vy ího vìku dochází k tomuto onemocnìní, jeho hlavním podkladem je primární degenerativní onemocnìní mozku neznámé etiologie s charakteristickými neuropatologickými a neurochemickými rysy. Podle toho, ve kterém vìkovém období zaèíná, se rozli uje forma s èasným zaèátkem ve støedním vìku a onemocnìní s pozdním zaèátkem, které se vyskytuje ve vy ím vìku, obvykle po sedmdesátce. Obì formy se odli ují i svým prùbìhem. U pøípadù zaèínajících mezi 65 a 70 roky je prùbìh rychlej í, jde o po kození pøedev ím v oblasti temporálního a parietálního laloku. Klinicky se projevuje fatickými poruchami a poruchami praxe. Vìt inou se jedná o rodinný výskyt. Formy zaèínající ve vy ím vìku mají prùbìh pozvolný a jejich zaèátek jako by plynule navazoval na staøecké zmìny osobnosti. V poèáteèních stadiích se setkáváme s tranzitorními stavy zmatenosti, které jsou èastou pøíèinou, proè je lékaø volán k zásahu a poskytnutí pomoci. Stává se, e lékaø, který k nemocnému pøijede, se setká ji s klidným èlovìkem. Tyto stavy mohou velmi rychle odeznít i bez lékaøského zásahu. U Alzheimerovy demence byly zji tìny i neurochemické zmìny, mezi které patøí sní ení enzymu acetylcholinesterázy, sní ení acetylcholinu a dal ích neurotransmiterù. Hlavními klinickými projevy jsou poruchy kognitivních funkcí. Jde o poruchy pamìti, my lení, orientace, chápání, schopnosti uèení, poruchy øeèi a úsudku. Porucha se rozvíjí pozvolna, ale posti ení je difuzní a postihuje celou osobnost nemocného. Akutní stavy zmatenosti se mohou vyskytovat stále èastìji a výraznìji. U raných forem se demence rozvíjí rychle a jsou èasté neurologické poruchy (afazie, agrafie, alexie, apraxie). Iniciální syndromy: psedudoneurastenický, amentní, deliriozní, dementní (organický psychosyndrom), depresivní, paranoidní. n První pomoc: terapie je zamìøena podle pøevládajících syndromù, vedle medikamentózní terapie je nutný psychologický pøístup, pøípadnì sociální opatøení. n
F01 Vaskulární demence Arterioskleróza mozkových cév patøí mezi nejèastìj í pøíèiny organického po kození mozku. Psychické poruchy, které se pøi ní rozvíjejí mají své zvlá tnosti. Proto e jde o posti ení ostrùvkovité (u ívá se také termín multiinfarktová demence), nedochází k poruchám rovnomìrnì, ale postupnì jsou posti eny urèité oblasti mozku a tomu odpovídá klinický obraz. V anamnéze posti eného jsou rùzné cévní pøíhody (vysoký krevní tlak, cévní mozkové pøíhody). V iniciálním stadiu, které se nìkdy oznaèuje jako pseudoneurastenické, jsou bolesti hlavy, poruchy spánku, a závratì. Postupnì se pøidávají poruchy pamìti pøedev ím poruchy v típivosti, zhor uje se novopamì a my lení. Demence vzniká po mozkových infarktech, proto není tak difuzní jako u demence Alzheimerovy.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181293
100
/
PRVNÍ POMOC V PSYCHIATRII
Iniciální syndromy: neurastenický, pseudoneurastenický, dementní (organický psychosyndrom), amentní, deliriozní, depresivní. n První pomoc: psychofarmakoterapie se zamìøuje podle pøevládajících syndromù, léèíme i cévní zále itosti, psychologický pøístup, pøípadná sociální opatøení, rehabilitace. n
Tab. 21 Diferenciální diagnostika mezi Alzheimerovou a vaskulární demencí Název
Alzheimerova demence
Vaskulární demence
Heredita
obvykle bývá
obvykle není
Premorbidní osobnost
bývá naru ena
nebývá naru ena
Tìlesné potí e
nebývají
èasto hypertenze
Poèátek onemocnìní
60 let a vý e
50 let a vý e
Tranzitorní stavy zmatenosti
zøídka
èasté
Iniciální projevy
pøipomínají dekompenaci osobnosti pseudoneurastenie
Klinické projevy
psychika naru ena vcelku psychika naru ena ostrùvkovitì
Vìdomí choroby
chybí
zpoèátku bývá
Emotivita
èastìji euforie (moria)
èastìji depresivní ladìní, emoèní labilita a inkontinence
Somatické potí e
nemusí být
èasté
Oèní pozadí
nebývají zmìny
od poèátku vaskulární zmìny
Biochemické zmìny
nemusí být
jsou èasté
Jiné demence Mezi jiné typy demencí, ale ménì èasté, patøí demence u Pickovy choroby, u choroby Creutzfeldtovy, Huntingtonovy, Parkinsonovy, u infekce HIV a dal í. Proto e jsou ménì èasté a mají obdobné projevy jako demence u Alzheimerovy choroby nepopisujeme je samostatnì. Terapeutické postupy v rámci psychiatrické první pomoci jsou obdobné a zavisí na pøevládajících syndromech. F06 Jiné du evní poruchy vzniklé následkem onemocnìní, po kození nebo dysfunkce mozku nebo následkem somatického onemocnìní Do této skupiny se zahrnují takové psychické poruchy, které vznikají na základì onemocnìní, nebo po kození mozku èi takové poruchy, je se objevují na podkladì sekundárního posti ení mozku pøi rùzných endokrinních onemocnìních, u ívání toxických látek (kromì alkoholu a drog) nebo hormonù. F06.0 Organická halucinóza Pøi této poru e se vyskytují zrakové nebo sluchové halucinace, ostatní druhy halucinací jsou ménì èasté. Posti ený je nìkdy schopen poruchu korigovat a uvìdomit si chorobnost svého stavu. Nìkdy dojde k bludnému zpracování halucinatorních pro itkù.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181293