98
Principy váleèné chirurgie
zpùsobí pøi zásahu bolestivý úder. Ménì èasté je pou ití kontaktních systémù pùsobících na èlovìka elektrickou energií (elektrický výboj). Druhá, nejvíce se rozvíjející skupina systémù, pùsobí na ivé cíle bez pøímého kontaktu podlimitními úrovnìmi jiných druhù energie svìtelné, tepelné, akustické, mikrovlnné, které vytváøejí v okolí èlovìka fyzikální pole a zpùsobují drá dìní smyslových orgánù (zrak, sluch) a èiní jeho pøítomnost v urèitém prostoru nesnesitelnou èi nemo nou. Do této skupiny lze zaøadit i drá divé chemikálie, které pùsobí na èichové receptory, sliznice a kù i a zpùsobují intenzivní drá dìní, které eliminuje zasa eného a nedovolí mu pokraèovat v èinnosti (napø. útoku). K doèasnému ochromení ivého agresivního cíle mohou být pou ity i narkotizaèní zbranì. Poslední skupinu pøedstavují imobilizaèní (znehybòující) systémy, které omezují kontaktnì pohyb objektu (superlepidla, pìny a jiné hmoty ztì ující po aplikaci pohyb zasa eného objektu (napø. velmi kluzké gely, které po aplikaci na povrch komunikace znemo ní pohyb osob i vozidel a zastaví dav, vystøelované znehybòující sítì apod.). Tyto systémy jsou pova ovány za èisté neletální zbranì, nebo jejich pou itím nemá být vá nì ohro eno zdraví èlovìka. Nejdùle itìj í typy neletálních zbraní urèené proti ivým cílùm uvádíme v následujících podkapitolách.
12.3.1 Neletální støelné zbranì Vývoj neletálních støelných (zejména palných) zbraní je øe en dvìma samostatnými cestami (1). Jednak vznikají zcela nové speciální jednoúèelové zbraòové systémy, které v ak mají nevýhodu v omezené pou itelnosti jen pro urèité, nepøíli typické situace. Druhou cestou je vývoj neletálního støeliva pou itelného vedle standardního (letálního) støeliva ke støelbì z klasických zbraní. Tyto univerzální zbranì slou í pøednostnì k jiným úèelùm (støelba standardním støelivem se smrtícími úèinky) a v pøípadì potøeby mohou být pou ity ke støelbì neletálním støelivem. Pojem neletální støe-
livo zahrnuje iroké spektrum nábojù se specifickými úèinky. Do této skupiny patøí pøedev ím: a) náboje s pry ovými nebo plastovými støelami pro pistole, revolvery a brokovnice, popø. speciální zbranì, které pùsobí na objekt svou limitovanou dopadovou energií (obr. 7 viz bar. pøíloha) b) nábojky pro expanzní zbranì (akustické zbranì a plynovky), které pùsobí na objekt hlukem nebo drá divou látkou c) náboje se speciálními støelami s pyrotechnickými efekty (intenzivní hluk, záblesk, dým) Støelivo s pry ovými støelami Nej ir í uplatnìní mezi neletálními systémy nachází takové systémy, jejich funkce je zalo ena na mechanických úèincích speciálních støel na tìlo èlovìka. Støely neletálních nábojù jsou vystøelovány z palných zbraní, zejména granátometù, brokovnic i krátkých zbraní (pistolí a revolverù). Zastavující úèinek tìchto støel spoèívá ve zpùsobení bolestivého úderu s podlimitní úrovní ranivých a jiných úèinkù a s vylouèením tì ké újmy na zdraví i smrtelných následkù. Støela se po zásahu cíle musí odrazit od povrchu tìla, v ádném pøípadì nesmí dojít k vniknutí do tìla, ani k poru ení celistvosti kù e (1). Z balistického hlediska je základní problém omezené úèinnosti støeliva øe en pou itím nekovové støely, která má nejèastìji kulovitý tvar (obr. 8 viz bar. pøíloha). Vzhledem k extrémnì patným letovým vlastnostem støely (vyplývají z její velmi nízké hmotnosti vzhledem k rozmìrùm) v ak energie støely velmi prudce klesá a na relativnì malé vzdálenosti od ústí hlavnì poklesne pod limitní úroveò z hlediska letálních úèinkù. To vyluèuje ohro ení nezúèastnìných osob v okolí (tab. 12.1). Pásmo pou itelnosti (pásmo neletálních úèinkù) je v ak pomìrnì krátké. Støela má na konci tohoto pásma limitní energii z hlediska neletálních úèinkù. Na vìt í vzdálenost je její zásah ji neúèinný. K omezení ranivé schopnosti støely, zejména potlaèení vzniku otevøených poranìní, pøispívá
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181271
Neletální zbranì a støelivo
i vhodný tvar støely (kulovitý nebo ogivální bez ostrých hran a pøechodù), popø. i její elasticita a schopnost deformace pøi dopadu na tìlo. Z tohoto hlediska jsou pru né pry ové støely hodnoceny pøíznivìji ne nepru né støely plastové. Z hlediska úèinnosti støel neletálních nábojù lze sektor pøed zbraní urèený doletem støely rozdìlit na ètyøi na sebe navazující pásma (obr. 12.1)
99
Obr. 12.1 Pásma úèinnosti neletálního støeliva
Tab. 12.1 Balistické charakteristiky pry ových støel Typ náboje
d [mm]
12/67,5 Rubber Shotsa) 12/67,5 Rubber Balls 12/67,5 Rubber Ball
b)
c)
12/70 Koule 12/70 Sabot Náboj rá e 12 Náboj rá e 12
d)
d)
Náboj rá e 35 mm
e)
MR 35 Punch f) f)
Flash Ball
mq [g]
CP [kg.m-2]
v0 [m.s-1]
v10 [m.s-1]
E10 [J]
0,27
6,1
518
290
11
0,25
15
2,00
11,3
300
220
48
0,27
17,5
2,60
10,8
285
219
62
0,26
18
4,60
18,0
325
260
155
0,61
18
18,10
71,0
120
108
106
0,42
18
10,00
39,0
70
56
16
0,063
18
18,00
70,0
45
39
14
0,055
35
135,00
140,0
73
60
243
0,25
35
21,50
22,0
132
120
155
0,16
44
30,00
20,0
115
99
147
0,097
7,5
e10 [MJ.m-2]
Poznámky k tabulce: d rá e (prùmìr støely) mq hmotnost støely CP prùøezové zatí ení støely (pomìr hmotnosti støely a plochy jejího pøíèného prùøezu) v0 poèáteèní rychlost støely v10 rychlost støely ve vzdálenosti 10 m E10 kinetická energie støely ve vzdálenosti 10 m e10 mìrná kinetická energie støely (energie vzta ená na plochu pøíèného prùøezu støely) ve vzdálenosti 10 m a) náboj s hromadnou støelou (15 ks kulièek 7,5 mm), 12 rá e, 67,5 délka náboje b) náboj s hromadnou støelou (2 ks koulí 15 mm) c) náboj s jednou støelou 17,5 mm d) náboj se støelou ve tvaru estibokého hranolu délky 27 mm e) náboj se støelou ve tvaru válce délky 150 mm f) náboje s dutou kulovitou støelou
Pro pronik støely kù í je potøebná mìrná energie støely 0,1 MJ.m-2, pro pronik do oèního bulbu energie 0,06 MJ.m-2 [1]
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181271
100
Principy váleèné chirurgie
V rùzných èástech svìta (zejména na Blízkém Východì a v Severním Irsku) byly zaznamenány èetné pøípady smrtelných zranìní demonstrantù i nezúèastnìných osob po zásahu døevìnou, pry ovou nebo plastovou støelou (obr. 9 viz bar. pøíloha). Záva ná vnitøní zranìní vznikla zejména pøi zásahu hlavy, ale i hrudníku nebo bøicha. Velmi nebezpeèný je i zásah oka, a to i po výrazném pøekroèení limitní dálky (1). S ranivými úèinky a léèbou støelných poranìní pry ovými støelami, která mohou být velmi specifická, nejsou v ÈR zatím témìø ádné zku enosti. K neletálním zbraòovým kompletùm vystøelujícím pry ové støely patøí napø. komplety MR 35 Punch, Safegom a Kraken. Jednoúèelový francouzský komplet MR 35 Punch je tvoøen dlouhou plastovou opakovací zbraní, která vystøeluje pry ové duté støely o prùmìru 35 mm. Støelivo je dìlené, pry ová støela a výmetná nábojka (zkrácená nábojnice odvozená od brokové nábojnice rá e 12) tvoøí dva samostatné konstrukèní celky. Limitní dálka støelby je kolem 7 m. Pøedností této koncepce je vìt í rá e støely a její velmi dobrá deformaèní schopnost. Støela tak pøedává kinetickou energii objektu na vìt í plo e a celkovì etrnìji ne jiné typy plných pry ových støel men ího prùmìru. Pøi odrazu od pevné pøeká ky se støela rozdìlí na dva polokulovité segmenty, které ji nemohou vá nìji ohrozit okolí. Francouzsko-èeský komplet SAFEGOM (obr. 10 viz bar. pøíloha) tvoøí speciální revolver s hladkou hlavní rá e 11,6 mm s výmìnným plastovým estikomorovým válcem jednorázového pou ití. V jednotlivých komorách válce jsou pøi výrobì vlo eny støely z mìkké pry e soudkovitého tvaru rá e 12 mm a zápalky. Optimální dálka støelby je do 5 m. Èeský komplet KRAKEN je tvoøen ruèní jednoranovou palnou zbraní vystøelující klasické tenisové míèe do vzdálenosti a 100 m. Míèek spolu s výmetnou nábojkou s kovovou nábojnicí rá e 357 Kraken tvoøí dìlený náboj. Kovová konstrukce zbranì se zlamovací hlavní a revolverovým válcem se esti komorami umo òuje vystøelovat tenisové míèe s poèáteèní rychlostí 120 m.s-1 a poèáteèní energií kolem 400 J ( E30 = 227 J).
Specifickou modifikací neletálního støeliva s pry ovými støelami je revolverové støelivo Short Stop (obr. 11 viz bar. pøíloha), u nìho je støela tvoøena gumotextilním pol táøkem naplnìným drobnými broky. Tento pol táøek je svinut v nábojnici a pøekryt plastovou krytkou. Pøi výstøelu dochází k vymetení pol táøku z hlavnì a jeho rozvinutí. Dopadem na tìlo zasa eného je vyvolán bolestivý úder, støela v pøípadì minutí cíle ztrácí velmi rychle svou energii a nemù e vá nìji ohrozit okolní osoby ani proniknout plá tìm letounu (2). Støelivo pro plynovky Støelivem pro plynovky (palné expanzní zbranì) jsou plynové nábojky, jejich úèinnou náplní jsou granule drá divé látky (nejèastìji v krystalické podobì), které jsou v nábojce ulo eny buï ve smìsi s prachovými zrny, nebo v samostatném kontejneru. Krystaly úèinné drá divé látky se pøi výstøelu pùsobením vysoké teploty odpaøí (sublimují), plynná fáze tvoøená parami drá divé látky a zplodinami hoøení výmetné náplnì opou tí hlaveò. V relativnì chladné atmosféøe páry drá divé látky kondenzují a vytváøejí pøed hlavní aerosolový oblak, jeho velikost závisí nejen na rá i nábojky, ale i na konstrukci hlavnì pou ité zbranì (zejména na tvaru a rozmìrech výtokového kanálu). V praxi dosahuje délka oblaku aerosolu a nìkolika metrù a jeho prùmìr je minimálnì 50 cm. Úèinný dosah plynových nábojek nejmen í rá e je do 1,5 m, nejvìt í rá e jsou úèinné a do 4 m (1). Mno ství drá divé látky v jedné nábojce je z dùvodù bezpeèného pou ití omezeno zákonnými normami a v praxi se pohybuje v rozmezí nìkolika desítek a nìkolika málo stovek miligramù. K základním a nejroz íøenìj ím úèinným látkám plynových nábojek patøí pùvodem vojenské drá divé látky CN a CS. V souèasné dobì se roz iøuje pou ívání drá divé látky typu pepø (OC). Drá divá látka CN (chloracetofenon) je ménì úèinná látka se silným drá divým úèinkem zejména na oèi. Vzhledem k nízkému drá divému úèinku na ostatní sliznice je dnes v civilních aplikacích látka CN jednoznaènì vytlaèena látkou CS, která je úèinnìj í a ménì toxická ne chloracetofenon.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181271