NOVÝ POHLED NA PODNIK V ČASE KRIZE
101
Dalším častým tvrzením je, že do Číny se obtížně exportuje, neboť všechno je pod dohledem úřadů a komunistické strany. Nicméně 54 procent dovozů do Číny zajišťují podniky, které mají zahraniční kapitál, státní firmy stojí za třetinou importů, jak ukazuje tabulka 3.9. Dalším častým tvrzením, které sice nepochází ze strany podnikové sféry, ale v podnicích je často pojímáno jako pravdivé, je to, že žádná vyspělá země nemůže mít s Čínou kladnou obchodní bilanci, protože Čína má výhodu nízké ceny práce a nízkých dalších nákladů, například na ekologii, ochranu zdraví, dodržování hygienických a dalších norem a podobně. Je jistě pravda, že celková úroveň mzdových nákladů a nákladů na zaměstnance je v Číně dramaticky nižší než kdekoliv v Evropě, ale není pravda, že nelze dosáhnout kladného celkového obchodního výkonu. Japonsko je jistě jednou z nejvyspělejších zemí světa a cena práce je tam dosti vysoká, přesto dosahuje Japonsko ve vztahu s Čínou kladné obchodní bilance. Stejně jsou na tom Tchaj-wan, Korea a další země, jak dokládá tabulka 3.10. Tabulka 3.9 Zahraniční obchod z hlediska vlastnické struktury čínských podniků (v %; představují růst oproti roku 2007) Rok 2008
Vývoz z ČLR
Dovoz do ČLR
mld. USD
%
mld. USD
%
Státní podniky
257,2
18,0
353,8
31,3
Podniky se zahraničním kapitálem
790,6
55,4
620,0
54,7
Ostatní
380,7
26,6
159,3
14,1
Zdroj: čínské celní statistiky (www.businessinfo.cz) Tabulka 3.10 Zahraniční obchod ČLR podle jednotlivých zemí (v mil. USD) Země
Obrat
Vývoz z ČLR
Dovoz do ČLR
Saldo
EU celkem
425 600
292 900
132 700
160 200
USA
333 700
252 300
81 400
170 900
Japonsko
266 800
116 100
150 700
-34 600
Hongkong
203 600
190 700
12 900
177 800
Korejská republika
186 200
74 000
112 200
-38 200
Tchaj-wan
129 200
25 900
103 300
-77 400
Rusko
56 800
33 000
23 800
9 200
ASEAN
231 100
114 100
117 000
-2 900
Indie
51 800
31 500
20 300
11 200
Zdroj: čínské celní statistiky (www.businessinfo.cz)
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181224
102 PODNIK V ČASECH KRIZE Jak vyplývá z následujících tabulek 3.11 a 3.12, Evropská unie je největším odběratelem čínské produkce a druhým největším exportérem do Číny, přičemž je nutno říct, že Japonsko jako první dodavatel není nutně zvýhodněno kulturně, i když pochopitelně mají obě asijské země více styčných bodů. Japonci však dodnes musejí velmi tvrdě překonávat historické bariéry, které vznikly především ve třicátých letech a za druhé světové války, kdy Japonsko okupovalo značná čínská území a uskutečňovalo zde politiku v mnoha konkrétních případech přinejmenším srovnatelnou s genocidou.57 Tabulka 3.11 Největší odběratelé čínského zboží za rok 2008 (v mil. USD) Země
Vývoz z ČLR
Růst
Změna
Evropská unie
292 900
19,5 %
-15,2 p. b.
USA
252 300
8,4 %
-6,0 p. b.
Hongkong
190 700
3,4 %
-15,3 p. b.
Japonsko
116 100
13,8 %
+2,4 p. b.
Zdroj: čínské celní statistiky (www.businessinfo.cz) Tabulka 3.12 Největší dodavatelé do ČLR (v mil. USD) Země
Dovoz do ČLR
Růst
Změna
Japonsko
150 700
12,5 %
-3,3 p. b.
Evropská unie
132 700
19,6 %
-3,3 p. b.
ASEAN
117 000
7,9 %
-13,1 p. b.
Korejská republika
112 200
8,1 %
-7,5 p. b.
USA
81 400
17,4 %
+0,2 p. b.
Zdroj: čínské celní statistiky (www.businessinfo.cz) Samozřejmě existuje dlouhá řada objektivních důvodů stavu vzájemného obchodu mezi Čínou a Českou republikou. To však nic nemění na jednoznačném závěru, že pokud opravdu existuje značná pravděpodobnost situace, že se právě ekonomiky jako čínská 57 Nejslavnějším příkladem je takzvaný nankingský masakr. V prosinci 1937 vpochodovala japonská armáda do tehdejšího hlavního města Číny Nankingu a během následujících šesti týdnů nastaly rozsáhlé masakry, veřejné popravy, hromadné znásilňování žen a další skutky, které tuto událost přiřadily k největším zvěrstvům 20. století. Japonci zde pomocí standardních zbraní dokonce překonali vražednou výkonnost nacistických vyhlazovacích táborů – během oněch šesti týdnů zahynulo minimálně 300 000, ale spíše asi 600 000 čínských civilistů. Pokud je pravdivé vyšší číslo, je to přes 10 000 lidí každý den. Pro srovnání – americké atomové útoky na Hirošimu a Nagasaki usmrtily celkem, a to i s mnohaletými následky, tedy včetně pozdějších případů úmrtí na rakovinu, asi 300 až 350 000 lidí. V den bombardování zahynulo asi 100 000 lidí.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181224
NOVÝ POHLED NA PODNIK V ČASE KRIZE
103
a další obdobné stanou v příštích letech ostrovy dynamického růstu v moři stagnace či pouze „kladných nul“, pak pro české podniky je úkol pronikání na „exotické“ trhy úkolem primárním. V podstatě to znamená vyřešit riziko alokace trhů, a to podstatně vyšší diferenciací exportních aktivit. Pochopitelně to znamená pro podniky značné náklady a vynaložení velké energie, často s nejistým výsledkem. Nicméně v některých státech – a to i ve velmi vyspělých zemích – vznikají společné obchodní organizace více podniků, které se specializují na nabízení a prodej konkrétních skupin výrobků v zemích, které jsou kulturně a společensky složitější, a tedy pronikání do nich znamená vyšší náklady. Proto se podniky sdružují a financují tyto náklady společně. V podstatě každá firma s vývozním potenciálem by však v roce 2009 a v letech následujících měla vyvinout maximální úsilí o proniknutí na trhy Číny, Indie či Vietnamu i dalších států, protože je velmi pravděpodobné, že potenciál těchto trhů v příštích letech poroste přinejmenším stejným tempem jako ekonomiky těchto států, reálně však podstatně více. Pro příklad: Volkswagen Group oznámila v červenci 2009, že Škoda Auto zdvojnásobila v prvním pololetí 2009 svůj vývoz do Číny, který dosáhl počtu 43 tisíc automobilů. Snad není ani příliš potřebné komentovat nějak důkladně tuto informaci – asi kromě faktu, že dlouhodobá snaha koncernu proniknout na čínský trh se začíná vracet přesně ve chvíli, kdy to společnost Volkswagen Group nejvíce potřebuje.
> 3.10 Shrnutí problematiky moderních rizik Pokud si shrneme všechno, co jsme dosud prozkoumali v oblasti rizik, pak vidíme, že především přibývají nebo nabývají na významu rizika založená na faktorech určovaných vně ekonomického systému, často v oblasti politiky, což z těchto potenciálních nebezpečenství vytváří jevy působící dlouhodobě, s nimiž je nutné vést vážné a soustavné bitvy, či spíše a přesněji – je nutné upravit v návaznosti na jejich růst celkové chování podniků a způsob jejich fungování v moderní ekonomické realitě. To znamená, že nejde ani tak o přípravu na konkrétní rizika, jako spíše o celkové nastavení fungování podniku takovým způsobem, který bude jenom velmi málo zranitelný z pozice těchto moderních rizik. Nyní ale přecházíme k rizikům a nejistotám, jež se týkají konkrétního chování podniků v klíčových okamžicích, kdy jsou rizika a nejistoty zvláště silně přítomny, totiž v okamžiku fúze nebo rozhodnutí o uskutečnění určitého projektu, případně o převzetí již započatého projektu. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že překvapivě i v těchto rozhodujících etapách existence podniku bývají mnohdy jeho konkurenční schopnost a finanční stabilita riskovány na základě voluntaristických rozhodnutí, která často nejsou ekonomicky správně zdůvodněna. Proto je právě v současnosti, kdy pravděpodobně v nejbližších letech přijde vlna fúzí a bude zahajováno značné množství
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181224