98
/
Pìtifaktorový model v psychologii osobnosti
Pokraèování Název škály a subškály
á
á
v èeštinì a v angliètinì
–R (S)
–3 (S)
0,64
0,41
O4: novátorské èinnosti
Zkr.
NÈ
Actions O5: ideje
0,76
0,69
Id
Intelektuální zvídavost, otevøenost novým a nekonvenèním myšlenkám.
0,31
0,05
Ho
Values Pøívìtivost
Upøednostòování nového a rozmanitého pøed rutinním a známým.
Ideas O6: hodnoty
Struèná charakteristika škály a subškály
Ochota ovìøovat sociální, politické a religiózní hodnoty, nedogmatické myšlení.
0,88
0,83
P
Do jaké míry jsme pøívìtiví k druhým lidem.
0,74
0,67
Dù
Tendence dùvìøovat druhým.
0,77
0,70
Up
Èestné a pøímé jednání.
0,76
0,63
Al
Velkorysost, ohleduplnost a pøání pomáhat druhým.
0,69
0,61
Pd
Upøednostòování spolupráce pøed soutìživostí.
0,75
0,72
Sk
Pokora pøed druhými.
0,51
0,20
Je
Starostlivost, soucit a sympatie s druhými.
0,91
0,91
S
Do jaké míry plníme povinnosti.
0,67
0,67
Zp
Pøipravenost a schopnost efektivnì øešit úkoly.
0,68
0,59
Po
Umìní dobøe si všechno zorganizovat, postupovat metodicky.
0,77
0,71
Zo
Dodržování pravidel, spolehlivost.
0,70
0,65
Cv
Tendence zadávat si nároèné úkoly a plnit je.
0,78
0,76
Di
Agreeableness P1: dùvìra Trust P2: upøímnost Straightforwardness P3: altruismus Altruism P4: poddajnost Compliance P5: skromnost Modesty P6: jemnocit Tender–Mindedness Svìdomitost Conscientiousness S1: zpùsobilost Competence S2: poøádkumilovnost Order S3: zodpovìdnost Dutifulness S4: cílevìdomost Achievement Striving S5: disciplinovanost Self–Discipline S6: rozvážnost
Schopnost motivovat se k dokonèení úkolu a odolávat rušivým vlivùm.
0,76
0,80
Rv
Schopnost promýšlet si vìci pøedem.
Deliberation Poznámka: Hodnoty koeficientu realiability škál a subškál NEO-PI-R – Cronbachovo a (–R) jsou odvozeny ze sebeposouzení 2280 èeských respondentù ve vìku od 14 do 83 let, prùmìrný vìk 26,04 let (s = 12,21 let). Hodnoty koeficientu realiability škál a subškál NEO-PI-3 – Cronbachovo a (–3) jsou odvozeny ze sebeposouzení 262 adolescentù ve vìku od 11 do 13 let (prùmìrný vìk 11,65 let; s = 2,24 let).
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181200
Metody pro diagnostikování pìti dimenzí osobnosti
/
99
Èeské verze NEO inventáøù Vzápìtí po publikování pøíruèek k používání NEO inventáøù v USA byla zahájena práce na pøekladu a validizaci èeských verzí metody. Nejdøíve byla pøeložena a validizována verze NEO Five-Factor Inventory – NEO-FFI (Høebíèková, Èermák, 1996). Poté byla do èeštiny pøeložena a validizována i úplná verze inventáøe v podobì NEO-PI-R mìøící kromì pìti obecných dimenzí osobnosti také tøicet dílèích vlastností (Høebíèková, 2002). Psychometrické charakteristiky srozumitelnìjší verze NEO-PI-3 byly ovìøovány v souboru èeských dìtí a adolescentù (Høebíèková, 2008). Pøíruèky k používání obou metod, umožòující jejich uplatnìní v psychodiagnostice, vydalo Hogrefe Testcentrum (Høebíèková, Urbánek, 2001; Høebíèková, 2004). Adaptivní administrací NEO-PI-R se u nás zabývají Jelínek, Kvìton a Voboøil (2011).
Charakteristika škál a subškál NEO osobnostních inventáøù Neuroticismus Neuroticismus zjišťuje individuální rozdíly v emocionální stabilitì a labilitì. Neuroticismus nelze chápat jako psychiatrickou diagnózu. Stejnì jako ostatní škály inventáøe zahrnuje charakteristiky, kterými se lidé liší. Zjišťuje, jak jsou prožívány negativní emoce, jako je strach, sklíèenost, rozpaky. Eysenck (1968) vymezil emocionální nestabilitu charakteristikami depresivní, nervózní, úzkostný, s pocity ménìcennosti, nízkou sebeúctou, prožívající napìtí, náladový, hostilní, podráždìný. Agresivitu a hostilitu zaøadil Eysenck nejdøíve mezi charakteristiky emocionálnì nestabilní osobnosti a pozdìji, když svùj model rozšíøil, je pøiøadil do faktoru psychoticismus. Obdobnì jako Eysenck chápou Costa a McCrae emocionální nestabilitu (neuroticismus) jako obtížné vyrovnávání se s problémy každodenního života. Emocionální nestabilitu vymezují však mimo jiné impulzivností pojímanou jako neschopnost kontrolovat touhy a nutkání, kdežto Eysenck chápe impulzivitu jako nepøítomnost zábran. I pøes dílèí odlišnost je vymezení emocionální stability/nestability u Eysencka a neuroticismu v NEO modelu velmi podobné. Jedinci vysoko skórující v neuroticismu se popisují jako psychicky nestabilní a jejich psychická vyrovnanost je snadno narušitelná. Na rozdíl od emocionálnì stabilních jedincù uvádìjí èastìji negativní prožitky a obtíže pøi jejich pøekonávání. Jsou èasto plni obav, snadno je lze pøivést do rozpakù, cítí se zahanbeni, nejistí, nervózní, úzkostní, intenzivnì prožívají strach, obavy nebo smutek. Jejich pøedstavy nekorespondují s realitou, a mají proto omezenou možnost kontrolovat se a zvládat stresové situace. Osoby dosahující nízkého skóru v této charakteristice se popisují jako emocionálnì stabilní, klidné, vyrovnané, bezstarostné a ani stresující situace je nevyvedou snadno z míry. Druzí je mohou nìkdy považovat až za necitlivé. Pacienti s nìjakou neurotickou poruchou obvykle dosahují souèasnì vysokého skóru ve škále neuroticismus. Vysoký skór však nevypovídá o nìjaké psychiatrické poruše. Nìkteré psychické poruchy se neprojevují vysokým skórem neuroticismu (antisociální porucha osobnosti). První subškálou neuroticismu je N1: úzkostnost (Úz). Jedinci dosahující nízkého skóru na této subškále jsou klidní a uvolnìní, neberou si pøíliš, když se jim nìco nedaøí. Úzkostní lidé se cítí znepokojení, dìlají si se vším starosti, jsou plni obav, tenzí,
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181200
100
/
Pìtifaktorový model v psychologii osobnosti
nervózní a ustrašení. Subškála nezjišťuje konkrétní druh strachu nebo fobie, ale lze pøedpokládat, že osoba dosahující vysokého skóru na této subškále nìkterou fobií trpí. Høebíèková se spolupracovníky (Høebíèková et al., 2009) zjišťovali, jak osobnostní charakteristiky souvisejí s gelotofobií (strach ze zesmìšnìní; Ruch, 2009). Podle výsledkù krokové regresní analýzy jsou nejsilnìjšími prediktory gelotofobie v èeském i slovenském souboru neuroticimus a extraverze. Výzkumný tým pokraèuje v ovìøování souvislosti gelotofobie se subškálami NEO-PI-R. Subškála N2: hnìvivost – hostilita (Hn) reprezentuje tendenci a pøipravenost prožívat hnìv a tomu odpovídající stavy jako je frustrace a zatrpklost. Nízký skór indikuje malý sklon k projevùm hnìvu. Individuální odlišnosti v tendenci prožívat depresivní stavy zjišťuje subškála N3: depresivnost (De). Vysoký skór prozrazuje náchylnost k pocitùm viny, smutku, zoufalství, beznadìje, sklíèenosti. Lidé s nízkým skórem prožívají výše uvedené emoce zøídka a s nižší intenzitou. Lidé s vysokým skórem na subškále N4: rozpaèitost (Rp) se èasto cítí zahanbeni, stydí se, cítí se trapnì a jsou v rozpacích zejména pøi vystupování na veøejnosti. Mají obavy z výsmìchu druhých. Jedince s nízkým skórem nevyvádìjí sociální situace z míry. N5: impulzivnost (Im) v NEO-PI-R postihuje neschopnost kontrolovat touhy a nutkání. Touha po jídle, cigaretách, majetku je tak silná, že jí jedinec nemùže odolat, aèkoliv toho pozdìji mùže litovat. Lidé s nízkým skórem na této subškále mají vysokou frustraèní toleranci. Poslední subškálou zjišťující míru neuroticismu je N6: zranitelnost (Zr). Jedinci dosahující vysokého skóru na této subškále nejsou schopni zvládat stres, cítí se zoufalí a plni beznadìje nebo podléhají panice. Lidé s nízkým skórem jsou schopni zvládat i stresující situace. Extraverze Extraverze zahrnuje velkou škálu individuálních odlišností a stala se souèástí mnoha osobnostních dotazníkù a inventáøù. Extraverti jsou spoleèenští, hovorní, pøátelští, ale tyto vlastnosti nejsou jedinými charakteristikami vystihujícími tuto dimenzi. Jedinci, kteøí dosahují vysokého skóru v této škále, se popisují navíc jako sebejistí, aktivní, energiètí, veselí a optimistiètí. Extraverti mají rádi druhé lidi (spoleènost), jsou rádi souèástí skupin a rùzných spoleèenských událostí, obvykle baví spoleènost, mají rádi vzrušení, stimulující prostøedí a udržují si veselou mysl. Podle Costy, McCraee a Hollanda (1984) reprezentují v americké populaci typické extraverty obchodníci. O vysokém skóru extraverze u podnikatelù a obchodníkù se zmiòují také Howard a Howardová (2000). Rovnìž výzkum u èeských podnikatelek prokázal jejich vysoký skór extraverze ve srovnání s uèitelkami, badatelkami a hereèkami skórujícími v extraverzi statisticky prùkaznì níže (Høebíèková, Øehulková, 2002). Charakterizovat typického introverta je ponìkud obtížnìjší. Introverze by mìla být nahlížena spíše jako nepøítomnost extraverze než jako její protiklad (Costa, McCrae, 1992a). Introverti nemusejí být nepøátelští, ale jsou spíše zdrženliví a chovají se nezávisle a samostatnì. Jsou spíše vyrovnaní než nejistí nebo flegmatiètí. Introverti nemusejí nutnì trpìt sociální fobií a pokud sami sebe charakterizují jako plaché, ostýchavé a nesmìlé, mají na mysli, že chtìjí zùstat o samotì a být na druhých nezávislí. O intro-
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181200