8
Pečovatelství 2. díl
8
Psychosociální aktivizace klienta
Vzdělávací cíle Po prostudování kapitoly je student schopen: ■ poukázat na význam aktivizace klienta ■ sdělit cíle aktivizace ■ vyjmenovat faktory ovlivňující možnosti aktivizace ■ prakticky zajistit náplň dne klienta ■ vypracovat týdenní plán psychosociální aktivizace pro určeného klienta Příprava studenta na nové učivo Z psychologie si zopakujte paměť, ze zdravotní nauky anatomii a fyziologii pohybového systému. Psychosociální aktivizace má v životě osob s různým postižením, nemocí, handicapem nesmírný význam. Každý člověk potřebuje vykonávat činnosti, které jsou smysluplné, vedou k určitému cíli, mají přínos pro druhé. Jinými slovy řečeno, potřebujeme být užiteční sobě, rodině, společnosti. Jako příklad si můžeme demonstrovat nezaměstnanost. Pro mnohé lidi může představovat několik dní bez zaměstnání jistý přínos (vyřídí si povinnosti, ráno nemusí vstávat, dojdou si k lékařům apod.). Avšak po určité době přichází okamžik, kdy si nezaměstnaní říkají, že jsou k ničemu, nikdo je do zaměstnání nechce, rodině jsou na obtíž, protože je partner(ka) musí živit a oni sami rodině penězi nepřispějí. Začínají postrádat smysl života a své existence. Existuje široká škála způsobů, jak klienty aktivizovat. V učebnici jsou stručně zmíněny jen základní aktivity, neboť se jim věnují podrobně jiné předměty. Pečovatel může v rámci svých kompetencí provádět s klientem různé formy aktivizace. Pochopitelně nebude aplikovat u klientů Vojtovu metodu v rámci fyzické rehabilitace, k níž nenabyl vzdělání. Nicméně role pečovatele nespočívá pouze v saturaci tělesných potřeb, ale i v oblasti psychosociální aktivizace, která představuje širokou oblast.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181195
Psychosociální aktivizace klienta
8.1
8
Cíle aktivizace
Zjednodušeně si můžeme psychosociální aktivizaci charakterizovat jako činnosti, které běžně děláme po celý život. Následkem nemoci nebo úrazu však mizí schopnost vykonávat činnosti (zhorší se např. jemná motorika) a je potřeba je opět nacvičit. U seniorů je třeba trénovat kognitivní (poznávací) funkce, paměť, zapojovat do činnosti smysly apod. Cíle aktivizace ■ Chceme udržet nebo zlepšit stávající dovednosti – např. obnovit chůzi po úraze, zlepšit jemnou motoriku tak, aby si klient obstaral domácnost, uvařil apod. U seniorů půjde o zachování paměti, myšlení, pozornosti, tedy o kognitivní funkce. ■ Činnosti naplňují volný čas, slouží jako prevence hospitalizmu (pojem z psychologie, se kterým jste se již seznámili), nudy, zhoršení nálady. ■ Svou časovou náročností brání nevhodným formám chování, např. zbytečnému a nadměrnému pobytu v lůžku, bezcílnému bloudění po chodbách (v případě pobytu klienta v sociální ústavní péči), brání nespokojenosti, zlostnému chování. ■ Má pozitivní vliv na emoční stav klienta, zvyšuje sebevědomí, vlastní důstojnost, uspokojuje vyšší potřeby, potřebu uplatnit se. ■ Po získání nebo znovunabytí určitých schopností zvyšuje možnosti soběstačnosti, snižuje závislost na pomáhajících osobách. ■ Aktivizace podporuje pravidelný režim – některé činnosti je nutné provést dopoledne – nákupy, uvařit, odpoledne mohou být činnosti více zábavné. Tak napomáhají pocitu odpovědnosti. ■ Skupinové aktivity i aktivity pouze s pečovatelem udržují vzájemné vztahy mezi účastníky aktivit. (Zpracováno s úpravami podle Holmerová, I., a kol., 2007, s. 140)
8.2
Faktory ovlivňující možnosti aktivizace
■ Věk klienta ■ Druh a stupeň postižení nebo nemoci ■ Užívání léků – některé léky mohou snižovat pozornost klienta 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181195
8
Pečovatelství 2. díl
■ Nutnost používat kompenzační a jiné pomůcky ■ Míra přijetí postižení – někteří klienti nejsou schopni přijmout své omezení, nebudou motivováni k účasti ■ Schopnost spolupráce s pečovatelem a dalšími odborníky, schopnost uvědomění si významu činnosti pro další život ■ Motivace k tomu, aby si klient obnovil dočasně ztracenou funkci – např. možnost vrátit se zpět do zaměstnání ■ Rodinné zázemí a sociální podpora nejbližších a další faktory
8.3
Požadavky, které klademe na aktivity
■ Pečovatel, sestra, terapeut a další osoby, kteří budou vykonávat s klienty nebo s klientem nějaké činnosti, musí zvolit aktivitu, která odpovídá problematice daného jedince. U osob s tělesným postižením po úraze budou dominovat činnosti týkající se nácviku pohybů, u seniorů s poruchami paměti budou převažovat činnosti zaměřené na podporu kognitivních funkcí. To však neznamená, že pečovatel nemůže u seniorů zvolit jako aktivitu procházku venku. Nabídka aktivit by měla být pestrá a jednotlivé činnosti se mají střídat. ■ Aktivizace musí být přínosem pro klienta. Když bude pečovatel hrát s klientem karty, jistě to nebude na škodu, čas příjemně uteče, avšak nácvik konkrétního postupu sebeobsluhy to nenahradí. ■ Aktivizace klienta je pravidelná. Nemůžeme trénovat paměť v pondělí a dále až další středu. V ústavech sociální péče bývá zpravidla rozvrh jednotlivých činností, které se opakují. Takže klienti ví, že v úterý dopoledne je pečení, ve středu odpoledne se budou věnovat předčítání z novin. Plán by si měl vypracovat i pečovatel s klientem v jeho domácím prostředí. Zde však záleží na jejich domluvě. ■ Aktivizace se odvíjí od schopností a možností klienta a od cílů, které jsme si v rámci reedukace stanovili. Tedy aktivita odpovídá věku daného jedince, jeho postižení nebo nemoci, stávajícím motorickým a mentálním schopnostem klienta. ■ Aktivita je přiměřeně ekonomicky i časově náročná. Nelze klienty s poruchami hybnosti nutit chodit dvě hodiny po chodbě a po schodech. To je špatné. ■ Za správně zvolenou aktivitu odpovídá terapeut, pečovatel, tedy ta osoba, která činnost provádí. 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181195