98 Palmy Krásné, zespodu bílé a nedělené listy dávají palmě Pelagodoxa henryana atraktivní vzhled. Plody mají na povrchu zajímavé korkové bradavky.
Rod Pritchardia Jediný původní palmový rod Havaje využil prostor a rozmanitost stanovištních podmínek na jednotlivých ostrovech a výsledkem je 24 druhů krásných palem. A k tomu přidejte dalších 5 druhů z okolních (myšleno tisíce kilometrů vzdálených) jihopacifických ostrovů. Jsou to výsostně elegantní palmy s krátkými řapíky a dlanitými, většinou až u okraje dělenými listy. Všechny druhy se spolu mohou křížit a několik jich je blízko vyhynutí nebo jsou známé a vědecky popsané jen podle jedinců z kultury. K nejkrásnějším druhům patří P. glabrata, která má jen 2 m vysoký kmen a P. munroi. Často pěstovaná je P. remota ze suššího ostrova Nihoa, která dorůstá do výšky 6 m.
Rod Raphia Rafie jsou potvrzením dávného spojení Ameriky a Afriky. Dvacet druhů roste v Africe, hlavně západní, ale jeden z nich (R. taedigera) obývá kromě západu Afriky také severovýchod Jižní Ameriky a Střední Ameriku. Do rodu patří především vlhkomilné palmy rostoucí v bažinách a podél okrajů vod. Některé druhy tvoří statné jednotlivé kmeny, některé vytvářejí trsy a jiné zůstávají Pritchardia thurstonii není původem z Havaje, ale z Fidži, celkový vzhled rodu však vystihuje velmi dobře.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181184
Další pozoruhodné druhy 99 bezkmenné, ale nečekejte od nich žádnou přízemnost. Masivní zpeřené listy lámou rekordy v délce, R. regalis je umí až 25 m dlouhé. Květenství má květy obou pohlaví a je velmi husté s krátkými a silnými souběžnými větvemi, vypadá trochu hřebenitě. Následně vznikají pohledné, lesklé a šupinovité plody, mnohdy až téměř 10 cm dlouhé. Každý kmen kvete jen jedenkrát, takže u jednokmenných následně jedinec odumírá. V Africe jsou rafie mnohostranně využívané jako stavební materiál, zdroj jedlého oleje i alkoholu, velmi dobrého palmového zelí, ale především rafiového vlákna. Existuje i druh vegetariánského supa, který se živí plody rafií, zejména druhu R. australis. Palmy rodu Raphia jsou vzhledově jedinečné a nepřehlédnutelné. Na snímku jsou dospělé Pokud jste na své cestě někde plodné rostliny Raphia farinifera na Madagaskaru.
Rod Roystonea
v tropech a teplých subtropech narazili do palmy se zpeřenými listy, jejíž kmen jste zprvu považovali za betonový sloup, pak jste se patrně setkali s palmou královskou, R. regalis. Jednotlivé druhy rodu jsou původní v Karibiku a na severu Jižní Ameriky. Uznává se 10 druhů, nejčastější je právě zmiňovaný druh z Kuby a jihu Floridy. K tomuto rodu přísluší jen majestátní palmy, většina druhů přesahuje výšky 20 m a listy mají 3–5 m. Nic pro malou zahrádku, natož pak českou.
Rod Socratea Rodovým jménem řeckého filosofa se honosí druh S. exorrhiza, nekorunovaná královna palem s chůdovitými kořeny. Palem, které si takto podepírají bázi kmene, je více, ale právě tenhle druh používá chůdy nejmohutnější a navíc jsou od sebe oddálené, takže je skrz ně vidět. Do rodu Socratea patří pouhých pět druhů, S. exorrhiza
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181184
100 Palmy
je nejhojnější, její areál sahá od Nikaraguy až po Bolívii. V dospělosti je statným stromem a má velmi tvrdé obvodové dřevo, které se používá na podlahy a nábytek. Kratší useknuté fragmenty z trnitých chůdovitých kořenů používají Latinoameričanky jako struhadlo na maniok.
Rod Verschaffeltia Tento monotypický rod s druhem V. splendida má domov na Seychelách, konkrétně na ostrovech Mahé, Silhouette a Praslin. Roste tam na strmých svazích od pobřeží do zhruba 600 m n. m. Rostlina má řadu pozoruhodných znaků, které ji činí velmi žádanou. U báze rostliny se vytvářejí chůdovité kořeny, které mohou sahat až do výše 1 m. Celý kmen chrání nápadné černé trny. Listové řapíky se zbarvují do oranžové až červené barvy a listy rostou velmi široké a nedělené, pouze u dospělých exemplářů se trhají účinkem větru do zpeřeného tvaru. Semena jsou poměrně velká, kulovitá a pěkně rýhovaná. Barevná nádhera detailu listu seychelské palmy Verschaffeltia splendida.
Rod Wodyetia Do rodu Wodyetia patří jediný zástupce – W. bifurcata ze severovýchodní Austrálie. V přírodě roste v sezonně suchých biotopech v řídké keřové vegetaci mezi velkými žulovými balvany. Wodyetia byla popsána teprve v roce 1983, ale v současnosti se již hojně rozšířila do kultury v tropických a subtropických zemích. Není divu, neboť má atraktivní olistění, kdy jednotlivé lístky odstupují do různých stran, takže list tvoří hustý válec temných lístků působící dojmem liščího ocasu. Atraktivní jsou také shluky oranžovo-červených plodů, s velkými a nápadně skulpturovanými semeny.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181184