Optimalni_zdaneni_zlom
9.2.2007
12:48
Stránka 98
Optimální zdanûní fyzick˘ch osob – neplaÈte víc, neÏ musíte
lečného zdanění manželů je tak velmi jednoduchá. Jde o to vypočítat společný základ daně obou manželů, ten snížit o nezdanitelné části základu daně podle § 15 ZDP za oba manžele a následně se tento základ daně rozdělí na dvě poloviny, které samostatně zdaní každý z manželů ve svém daňovém přiznání. Po stanovení společného základu daně a jeho rozdělení na dvě poloviny a výpočtu daně uplatní každý z manželů nárok na slevy na dani podle § 35ba ZDP, které u něj přichází v úvahu. Daňové zvýhodnění na dítě podle § 35c potom může uplatnit pouze jeden z manželů. Výsledkem společného zdanění manželů velmi často bývá, že u jednoho z manželů vzniká přeplatek na dani a u druhé naopak nedoplatek. Požádá-li současně s podáním daňového přiznání jeden z manželů o převedení vratitelného přeplatku, který vznikl v důsledku zaplacených záloh na daň a uplatnění společného zdanění na osobní účet druhého z manželů, správce daně uskuteční tento převod ke dni splatnosti daně druhého z manželů. To šetří poplatníkům čas i peníze, neboť pokud by nedošlo k zápočtu přeplatku jednoho z manželů na nedoplatek druhého, potom by manžel s nedoplatkem musel do termínu pro podání daňového přiznání zaplatit svoji daňovou povinnost, zatímco přeplatek druhého manžela by byl vrácen až později (lhůta je 30 dnů po doručení žádosti o vrácení přeplatku). Podobně jako u „řádného“ daňového přiznání i při společném zdanění manželů může vzniknout oběma manželům povinnost hradit zálohy na daň z příjmů. Na tuto skutečnost pamatuje § 13a odst. 5 ZDP. Dle tohoto ustanovení platí, že zálohy na daň z příjmů fyzických osob platí každý z manželů a) z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle § 38h ZDP (viz kapitola č. 2), b) podle § 38a ZDP (viz kapitola č. 6) s tím, že poslední známou daňovou povinností při společném zdanění manželů se rozumí daň připadající na každého z manželů. Zálohy však neplatí manžel (manželka), který před společným zdaněním neměl zdanitelné příjmy kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů zdaňovaných zvláštní sazbou daně. Toto ustanovení bylo vloženo do ZDP až po zavedení společného zdanění manželů, neboť hrozilo, že se povinnost hradit zálohy na daň z příjmů vztáhne i na manžela, který nemá žádné vlastní příjmy, nýbrž pouze ty, které na něj v rámci společného zdanění manželů převedl druhý z manželů. Jsou však určité situace, kdy společné zdanění manželů použít nelze. Tyto situace vymezuje § 13a odst. 4 ZDP. Dle tohoto ustanovení platí, že společné zdanění manželů nelze uplatnit za zdaňovací období, jestliže alespoň jeden z manželů za toto zdaňovací období: a) má stanovenu daň paušální částkou podle § 7a ZDP, b) má povinnost stanovit minimální základ daně podle § 7c ZDP, c) uplatňuje způsob výpočtu daně podle § 13 a 14 ZDP (rozdělováním příjmů na spolupracující osoby a výpočtem daně z příjmů dosažených za více zdaňovacích období), d) uplatňuje slevu na dani podle § 35a nebo § 35b (při investičních pobídkách), nebo e) má povinnost uplatnit postup uvedený v § 38gb (při prohlášení konkurzu nebo jeho zrušení). Příklad č. 47: Manželé Bílkovi byli oddáni 25. 3. 2006. Ondřej Bílek byl po celý rok 2006 zaměstnán jako prodavač osobních automobilů, Blanka Bílková byla po část roku 2006 zaměstnána jako lékárnice v soukromé lékárně, další část roku strávila na mateřské dovolené. Na Silvestra 31. 12. 2006 se jim narodil jejich první syn Petr. Mohou si manželé Bílkovi uplatnit společné zdanění manželů za rok 2006? 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181144
Optimalni_zdaneni_zlom
9.2.2007
12:48
Stránka 99
Spoleãné zdanûní manÏelÛ
Řešení: Ano, mohou. Nebrání tomu ani skutečnost, že nebyli manželi po celý rok 2006, ani skutečnost, že se jejich první syn narodil až poslední den roku, protože ZDP v § 13a odst. 1 výslovně stanovuje, že podmínky pro uplatnění společného zdanění musí být splněny nejpozději poslední den zdaňovacího období, což se stalo. A jelikož u manželů Bílkových nenastala ani žádná ze skutečností podle § 13a odst. 4 ZDP, která by možnost uplatnění společného zdanění vylučovala, společné zdanění manželů za rok 2006 je možné uplatnit. Příklad č. 48: Manželé Tomčovi byli rozvedeni 27. 1. 2007. K datu 31. 3. 2007 chtějí podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob a nejsou si jisti, zda mohou uplatnit společné zdanění manželů za rok 2006. Manželé Tomčovi po celý rok 2006 vyživovali ve společné domácnosti nezletilou dceru a nenastala u nich žádná ze skutečností podle § 13a odst. 4 ZDP, která by vylučovala možnost uplatnění společného zdanění. Řešení: Tomčovi bohužel za rok 2006 společné zdanění manželů uplatnit nemohou, neboť podle § 13a odst. 6 ZDP uplatňuje společné zdanění manželů každý z manželů ve svém daňovém přiznání, které podávají oba manželé ve stejné lhůtě. Jelikož k datu 31. 3. 2007 již Tomčovi manželé nejsou, byla by tato podmínka porušena, což možnost uplatnění společného zdanění manželů vylučuje. Pokud by však oba manželé stihli podat daňové přiznání před jejich rozvodem, společné zdanění manželů by bylo možné uplatnit. Příklad č. 49: Manželé Němcovi mají syna studujícího v prezenční formě studia na Právnické fakultě UK v Praze. Tohoto syna vyživují ve společné domácnosti, přičemž jejich syn dosáhl 26 let 15. 1. 2006. Manželé Němcovi pracují jako zaměstnanci u stejné firmy a v průběhu roku 2006 měli pouze příjmy ze závislé činnosti podle § 6 ZDP. Je možné, aby manželé Němcovi uplatnili společné zdanění manželů za rok 2006? Řešení: Syn manželů Němcových přestal být dítětem vyživovaným ve společné domácnosti z pohledu ZDP (§ 35c odst. 6 ZDP) dosažením věku 26 let. Z pohledu možnosti uplatnění společného zdanění manželů podle § 13a ZDP však platí, že manželé musí splnit podmínku vyživování dítěte v domácnosti nejpozději poslední den zdaňovacího období, za které uplatňují společné zdanění manželů. Jelikož manželé Němcovi splnili tuto podmínku po část zdaňovacího období, tj. hned na počátku roku do dovršení 26 let jejich syna, mohou si uplatnit společné zdanění manželů za rok 2006. Příklad č. 50: Manželé Zimovi vyživují ve společné domácnosti dvě děti ve věku 12 a 13 let navštěvující druhý stupeň základní školy. V průběhu roku 2006 Ivan Zima dosahoval pouze příjmů ze svého zaměstnání (pracuje jako obráběč kovů) ve výši 300 000 Kč, z čehož mu bylo sraženo pojistné na zdravotní a sociální pojištění ve výši 37 500 Kč a zálohy na daň z příjmů podle § 38h ZDP ve výši 41 223 Kč. Jitka Zimová podniká sedmým rokem jako OSVČ v oblasti finančního zprostředkování. V průběhu roku 2006 dosáhla příjmů z podnikání ve výši 110 000 Kč a skutečných daňových výdajů ve výši 40 000 Kč. Mohou si manželé Zimovi
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181144
Optimalni_zdaneni_zlom
9.2.2007
12:48
Stránka 100
Optimální zdanûní fyzick˘ch osob – neplaÈte víc, neÏ musíte
uplatnit společné zdanění manželů za rok 2006? Řešení: V tomto případě si manželé Zimovi společné zdanění manželů za rok 2006 uplatnit nemohou. Je tomu proto, že Jitka Zimová má povinnost za rok 2006 stanovit minimální základ daně podle § 7c ZDP, neboť v roce 2006 měla příjmy z podnikání podle § 7 odst. 1 písm. b) ZDP (příjmy ze živnosti), přičemž její minimální základ daně za rok 2006 stanovený podle § 7c ZDP musí činit nejméně 112 950 Kč. Příklad č. 51: Jak by se změnila situace z předchozího příkladu, pokud jedinou změnou bude skutečnost, že Jitka Zimová provozuje podnikatelskou činnost teprve druhým rokem? Řešení: Z hlediska možnosti uplatnění společného zdanění manželů se situace změní velmi radikálně, neboť podle § 7c odst. 3 písm. b) ZDP se povinnost stanovovat minimální základ daně nevztahuje na poplatníka ve zdaňovacím období bezprostředně následujícím po zdaňovacím období, ve kterém zahájil podnikatelskou činnost. Jelikož díky této skutečnosti nemusí Jitka Zimová stanovovat minimální základ daně podle § 7c ZDP, mohou si v takovém případě manželé Zimovi uplatnit za rok 2006 společné zdanění manželů podle § 13a ZDP. Příklad č. 52: Pan Šťastný je šťastným otcem dvojčat, které se narodily v roce 2005. Jeho manželka paní Šťastná je s dvojčaty na mateřské dovolené a v průběhu roku 2006 byly jejími jedinými příjmy pobíraný rodičovský příspěvek a přídavky na děti. Pan Šťastný pracuje jako ředitel společnosti Happy, a.s. a jeho roční příjem ze závislé činnosti činil 500 000 Kč, sražené pojistné na zdravotní a sociální pojištění činilo 62 500 Kč a v průběhu roku zaplatil na zálohách na daň z příjmů celkem 85 000 Kč. Manželé Šťastní se rozhodli využít společného zdanění manželů za rok 2006. Jakým způsobem budou postupovat, pokud uplatňují nárok na odpočet úroků z úvěru ze stavebního spoření použitého na koupi bytu, ve kterém bydlí, v roční výši 22 500 Kč? Pan Šťastný i paní Šťastná mají jinak nárok na slevu na dani na poplatníka podle § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP, nárok na daňové zvýhodnění na své dvě děti uplatňuje pan Šťastný. Řešení: Oba manželé podají daňové přiznání, v němž si rozdělí základ daně z příjmů dosažený za oba manžele na polovinu. Výpočet společného základu daně z příjmů manželů Šťastných proběhne takto: Paní Šťastná nemusí ze svých příjmů zahrnovat do společného základu daně nic, neboť rodičovský příspěvek i dětské přídavky se považují za příjmy ze státní sociální podpory, které jsou osvobozeny od daně z příjmů podle § 4 odst. 1 písm. h) ZDP. Do společného základu daně z příjmů proto vstoupí pouze příjmy pana Šťastného ve výši 500 000 Kč, od nichž bude odečteno stržené zdravotní a sociální pojištění (dílčí základ daně podle § 6 ZDP). Tento základ daně bude upraven o nezdanitelné části základu daně podle § 15 ZDP, tj. v tomto případě o úroky z úvěru ze stavebního spoření podle § 15 odst. 3 ZDP. Společný základ daně manželů Šťastných za rok 2006 tak bude činit: Společný základ daně z příjmů = 500 000 – 62 500 – 22 500 = 415 000 Kč. 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181144