Nádory varlat
82
Tab. 4.2 P ehled významných prací zam ených na studium chemických environmentálních faktor ve vztahu k nádor m varlat Typ faktoru
Komentář
Literární zdroj
Spojitost s rizikem
ENVIRONMENTÁLNÍ ESTROGENY, ANTIESTROGENY A ENDOKRINNÍ DISRUPTORY přírodní exoestrogeny x fytoestrogeny z potravy
Studie Walcotta a kol. neprokázala změny rizika vzniku nádorů varlat u mladých mužů vlivem příjmu fytoestrogenů z potravy. V šestileté studii autoři sledovali u 159 mužů s testikulárními nádory (kontrola 136 zdravých mužů) příjem fytoestrogenů (prekurzory lignanů, lignany, flavonoidy, izoflavonoidy, fytosteroly a kumestrol) v potravě ve vztahu k dalším sledovaným faktorům (věk, vzdělání, příjem, etnikum, kryptorchizmus, BMI, alopecie nesouvisející s léčbou, silné akné v pubertě, začátek puberty, denní příjem vlákniny, tuků a kalorií).
Walcott, F. L., et al. (2002)
neprokázaná
antropogenní exoestrogeny, antiestrogeny a endokrinní disruptory x perzistentní organické polutanty (POPs)1 (viz též Holoubek a kol., 2001)
V těchto studiích autoři detekovali signifikantně vyšší koncentrace POPs u matek, jejichž syn onemocněl zhoubným nádorem varlat. Výsledky indikují, že expozice těmito látkami in utero může být rizikovým faktorem pro vznik testikulárních nádorů.
Hardell, L., et al. (2003), Hardell, L., et al. (2006)
polychlorované bifenyly (PCBs)
V této studii autoři zjistili vyšší obsah PCB v krvi matek, jejichž synové onemocněli nádorem varlat, a těmito výsledky podpořili hypotézu, že etiologie nádorů varlat souvisí s prenatálním obdobím.
Hardell, L., et al. (2004b)
pesticidy
Výsledky této práce potvrzují hypotetickou asociaci mezi expozicí chemikáliím, které mají schopnost narušovat funkci hormonů, a indukcí kryptorchizmu jako rizikového faktoru vzniku nádorů varlat.
Garcia-Rodriguez, J., et al. (1996)
Autoři se v tomto článku snaží interpretovat výsledky z předchozí studie (Hardell, L., et al., 1997), ve které zjistili šestinásobně vyšší riziko vzniku nádoru varlat u pracovníků ve výrobě PVC, a diskutují hypotézu o možném negativním vlivu ftalátů (používají se při výrobě PVC jako změkčovadla) pro jejich prokázanou estrogenní aktivitu.
Ohlson, C. G., et al., Hardell, L. (2000)
x ftaláty (estery kyseliny ftalové)2 – pracovní expozice ftaláty z výroby PVC
_Nádory varlat.indb 82
vysoce pravděpodobná
vysoce pravděpodobná
vysoce pravděpodobná
pravděpodobná
29.10.2008 11:58:37 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181077
Nádory varlat a rizikové faktory životního prost edí
Typ faktoru
Komentář
Literární zdroj
83
4
Spojitost s rizikem
TĚŽKÉ KOVY kadmium
Patogeneze indukovaných nádorů prostaty může zahrnovat i účinek kadmia na varlata. Kadmium vyvolává slabý mutagenní podnět se zapojením epigenetických a negenotoxických mechanizmů. Možné mechanizmy zahrnují aktivaci transkripčních faktorů, které vyžadují zinek. Kadmium může zvýšit proliferaci buněk s poškozenou DNA a aktivovanými protoonkogeny. Také blokování chemicky indukované apoptózy kadmiem usnadní proliferaci aberantních buněk.
Goyer, R. A., et al. (2004)
pravděpodobná
MYKOTOXINY ochratoxin A
Schwartz, G. G. Ochratoxin A je mykotoxin produkovaný plísní (2002) Aspergillus ochraceus. Člověk se exponuje potravou (obiloviny, káva, pivo, víno, vepřové maso). Ochratoxin A iniciuje poškození DNA (DNA-adukty) a u zvířat je to prokázaný genotogický karcinogen ledvin a urogenitálního traktu. Expozice ochratoxinem A je vysoce pravděpodobná příčina vzniku nádorů varlat. V práci je navrženo, aby se budoucí epidemiologické studie zaměřily na hodnocení přijmu ochratoxinu A z potravy u kojících matek se syny.
vysoce pravděpodobná
PROFESNÍ EXPOZICE CHEMICKÝMI LÁTKAMI pracovní expozice při výrobě plastů
_Nádory varlat.indb 83
Švédská studie z roku 1997 (case-control) hodnotila pracovní expozici mužů (148 pacientů, 315 kontrol) ve výrobě různých typů plastů ve vztahu k riziku nádorů varlat (dotazníková metoda). Výsledkem studie bylo překvapivě vysoké riziko u mužů pracujících s PVC, u ostatních typů plastů nebyl nárůst rizika signifikantní. Tato studie byla následně interpretována v roce 2000 a jako látky odpovědné za nárůst rizika byly označeny ftaláty používané jako změkčovadlo.
Hardell, L., et al. (1997), Ohlson, C. G., et al., Hardell, L. (2000)
Výsledky populační dánské studie, která měla velkou referenční skupinu (3745 pacientů s testikulárními nádory; 7490 kontrol) nepotvrdily zvýšené riziko výskytu testikulárních nádorů mezi muži pracujícími ve výrobě PVC (26 případů, 71 kontrol).
Hansen, J. (1999)
Výsledky švédské studie z roku 2004 neprokázaly žádný vztah mezi prací ve výrobě polyvinylchloridových plastů a zvýšeným rizikem vzniku zhoubných nádorů varlat.
Hardell, L., et al. (2004a)
diskutabilní
29.10.2008 11:58:37 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181077
Nádory varlat
84
Typ faktoru
1
2
Komentář
Literární zdroj
pracovní expozice výfukovým plynům
Tato finská studie neprokázala vztah mezi pracovní expozicí výfukovým plynům z benzinových a dieselových motorů a rizikem vzniku zhoubných nádorů varlat.
Guo, J., et al. (2004)
pracovní expozice požárníků
Tato německá případová studie prokázala zvýšené riziko vzniku zhoubných nádorů varlat mezi požárníky. Výsledky jsou v souladu s novozélandskou kohortní studií z roku 2001.
Stang, A., et al. (2003), Bates, M. N., et al. (2001)
pracovní expozice v kovovýrobě
Autoři potvrdili zvýšené riziko výskytu testikulárních nádorů mezi pracovníky v kovovýrobě v regionu Hannover v Německu. Vliv interpretují popisem role kadmia a zinku v patogenezi těchto nádorů.
Rhomberg, W., et al. (1995)
Autoři hodnotili možná riziková povolání pro vznik zhoubných nádorů varlat (seminomů a neseminomů) mezi švédskými muži, kteří byli aktivně zapojeni v pracovním procesu po roce 1970 (hodnoceno období 1971 – 1989). Studie prokázala zvýšené riziko výskytu germinálních nádorů varlat (seminomů) u pracovníků v kovovýrobě.
Pollan, M., et al. (2001)
pracovní expozice při výrobě papíru a buničiny
Švédská kohortní studie zjistila zvýšené riziko vzniku testikulárních nádorů (seminomů) mezi servisními pracovníky ve výrobě papíru a buničiny.
Andersson, E., et al. (2003)
pracovní expozice tesařů a truhlářů
Práce Stanga a kol. reaguje na výsledky americké studie (kohortní studie), která uvádí zvýšené riziko výskytu testikulárních nádorů u tesařů a truhlářů, a potvrzuje zvýšené riziko výskytu testikulárních nádorů u truhlářů.
Dement, J., et al. (2003), Stang, A., et al. (2005)
Spojitost s rizikem
neprokázaná
prokázaná
prokázaná
prokázaná
prokázaná
Stockholmská úmluva o perzistentních organických polutantech definuje tyto látky následovně: Perzistentní organické polutanty (POPs) jsou organické látky, které vykazují toxické vlastnosti, perzistenci a bioakumulaci. Dochází u nich k dálkovému přenosu v ovzduší přesahujícímu hranice států a k depozicím a je u nich pravděpodobný významný škodlivý vliv na lidské zdraví nebo škodlivé účinky na životní prostředí. Úmluva uvádí následující látky: pesticidy – aldrin, chlordan, DDT, dieldrin, endrin, mirex, heptachlor, toxafen, hexachlorbenzen (HCB), chlordekon, lindan; průmyslové chemikálie – polychlorované bifenyly (PCBs), hexachlorbenzen (HCB), hexabrombifenyl; nežádoucí vedlejší produkty – polychlorované dibenzo-p-dioxiny (PCDDs, dioxiny), polychlorované dibenzofurany (PCDFs, furany), polycyklické aromatické uhlovodíky (PAHs) (Holoubek a kol., 2001). Ftaláty jsou průmyslově produkovány ve velkém množství, zvláště jako součásti plastů, ze kterých se mohou uvolňovat do vody, půdy a popřípadě i do potravy. Například butylbenzylftalát se používá při výrobě linolea, adheziv a syntetické kůže; di-n-butylftalát se používá jako změkčovadlo v obalech potravin, v PVC, celulózách. Všudypřítomnost ftalátových esterů ve vodním prostředí je dobře známa a byla popsána kontaminace řek, odpadů, pitné vody, sedimentů i ryb. Člověk může být těmito látkami exponován potravou, která může být kontaminována buď samotná, nebo z použitých obalů. Díky lipofilním vlastnostem mají ftaláty tendenci akumulovat se v tukových tkáních a mohou se efektivně absorbovat přes kůži. V organizmu jsou metabolizovány a vylučovány, ale o jejich metabolizmu se příliš neví. Orální toxicita ftalátů je pro člověka obecně nízká, ve vysokých koncentracích působí u samců jako testikulární toxiny a u samic způsobují spontánní potraty. Jejich estrogenní aktivita tedy pravděpodobně ovlivňuje hladinu progesteronu v plazmě – snižuje ji (Holoubek a Čadová, 2000).
_Nádory varlat.indb 84
29.10.2008 11:58:37 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181077