1.qxd
6.2.2005
98
16:14
StrÆnka 98
Moderní chirurgické metody léčby obezity
zaznamenávány jednak údaje o tlacích nutných k dosažení daného průměru stomatu (při rtg kontrole průchodu kontrastní látky zúžením žaludku), jednak byly tímto způsobem ověřeny i teoreticky získané výpočty o tlacích na stěnu žaludku vyvolaných průchodem potravy. Výsledky in vivo provedených měření ukazují, že k dosažení definovaného 10mm stomatu bylo u velkoobjemové-nízkotlaké bandáže typu SAGB nutné naplnit systém 7 ml tekutiny. V tomto případě činil tlak bandáže na stěnu žaludku v průměru 40 mm Hg a 10 ml polknuté tekutiny vyvolalo průměrný tlak 80 mm Hg uvnitř stomatu. Naproti tomu stejná měření u nízkoobjemových-vysokotlakých bandáží prokázala, že k dosažení 10mm stomatu bylo zapotřebí k náplni systému 5 ml tekutiny, avšak tlak na stěnu bandáže dosahoval v klidu v průměru 120 mm Hg a při průchodu tekutiny 140 mm Hg. Naměřené hodnoty potvrzují i v klinické praxi menší tlak velkoobjemových nízkotlakých bandáží na stěnu žaludku jak v klidové fázi, tak i v průběhu jídla. Nízký tlak uvnitř balonu bandáže navíc přispívá k jeho větší schopnosti snáze a lépe se přizpůsobit peristaltickým vlnám stěny žaludku. Možnosti pooperační regulace bandáží Souvisí opět úzce s jejich fyzikálními vlastnostmi – objemem balonu. Podle fyzikálního principu reagují odlišné bandáže na náplň stejným objemem tekutiny různě velkou amplitudou expanze. V praxi to znamená, že velkoobjemové-nízkotlaké balony bandáže typu SAGB expandují a zužují stoma žaludku pozvolněji a s větší přesností než bandáže opačného principu. V důsledku toho velkoobjemové bandáže snižují nebezpečí nechtěného nebo náhodného přeplnění balonu nadměrným množstvím tekutiny, se všemi možnými negativními následky (iritace stěny žaludku vysokým tlakem, její prořezávání, prasknutí balonu bandáže a další). Celkově lze konstatovat, že z fyzikálního pohledu se jeví jako výhodnější systém velkoobjemových, nízkotlakých bandáží především z hlediska jejich větší šetrnosti k žaludeční stěně v místě stomatu a také k možnosti jejich přesnější adjustace. I když je zcela nesporné, že vznik komplikací spojených s adjustabilními bandážemi je podmíněn mnoha faktory, jejichž příčiny dosud zůstavají nejasné, fyzikální principy, na kterých je založena účinnost bandáží, mohou být jedním z důležitých a významných prvků ovlivňujících četnost výskytu komplikací, jako je například prořezávání bandáže nebo slippage stěny žaludku.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181055
1.qxd
6.2.2005
16:14
StrÆnka 99
Nejčastější bariatrické výkony
99
3.3.16 Dlouhodobé výsledky léčení SAGB Adjustabilní gastrická bandáž nabízí pacientům podle našich i zahraničních zkušeností možnosti dlouhodobého a zásadního snížení váhy. Morbidně obézní pacienti redukují za 24 měsíců po výkonu průměrně 55 % své nadváhy (kolem 45 kg absolutní váhy). S odstupem pěti let po operaci si více než tři čtvrtiny pacientů udržují váhové úbytky vyšší než 60 % své předoperační nadváhy. Tak jako po jiných bariatrických výkonech, i po adjustabilních bandážích dochází k významnému zlepšení s obezitou spojených přidružených onemocnění. Zatímco před operací bylo nutno léčit hypertenzi u 50 % nemocných, s odstupem dvou let takovou léčbu vyžadovalo jen 15 %. Z celkového počtu pacientů indikovaných k bandážím žaludku bývá inzulin-dependentní diabetes mellitus II. typu diagnostikován u zhruba 15–20 %. Podle statistických údajů dochází u více než 95 % těchto nemocných k zásadnímu zlepšení diabetu (bez nutnosti aplikace inzulinu) během 6–12 měsíců po výkonu. Výskyt kardiopulmonálních obtíží se snižuje za 24 měsíců po operaci zhruba o 90 %. Dlouhodobé výsledky léčby adjustabilní bandáží potvrzují velmi dobrou účinnost tohoto jinak velmi šetrného bariatrického zákroku u řádně předoperačně indikovaných nemocných, kterým je poskytnuta i vysoce kvalifikovaná pooperační péče.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181055
1.qxd
6.2.2005
100
16:14
StrÆnka 100
Moderní chirurgické metody léčby obezity
4 ROBOTIKA V BARIATRICKÉ A MINIINVAZIVNÍ CHIRURGII Šestnáctého září 1998 byla na světě uskutečněna první bariatrická operace – adjustabilní gastrická bandáž – na dálku s pomocí robota. Provedl ji Belgičan Guy B. Cadie`re, trvala 90 minut a pacient byl bez komplikací propuštěn 2. pooperační den do domácího ošetřování. Robotika tak zaznamenala další úspěch v pronikání do povědomí chirurgů jako přesný, vždy připravený a mnohdy velmi užitečný pomocník. Jakou cestu však musela tato metoda urazit, než bylo možné použít ji v rutinní praxi bariatrické a miniinvazivní chirurgie? Posledních patnáct let přineslo revoluční a zcela nepředvídané změny v jinak celkem poklidném vývoji chirurgie. Zatímco se téměř celé minulé století měnila chirurgie především postupným zdokonalováním standardně užívaných a vyzkoušených operačních postupů, od poloviny osmdesátých let zasáhl do tohoto oboru bouřlivý rozvoj především sdělovací a počítačové techniky. Změny, které konec století přinesl do oboru chirurgie, jsou natolik dramatické, že bývají často srovnávány s podobně revoluční změnou medicíny minulého století – zavedením celkové narkózy. Co tak zásadního se vlastně v chirurgii v posledních letech odehrálo? Prvním mezníkem je rok 1986, kdy byla provedena první laparoskopická cholecystektomie. Během neuvěřitelně krátké doby se miniinvazivní laparoskopická chirurgie stala, pro své nesporné a výrazné výhody především pro nemocného, ale i pro lékaře, standardním postupem nejen v léčbě cholecystolitiázy, ale i celé řady dalších onemocnění. Laparoskopická chirurgie dokonale využívá principu virtuální reality, který položil základy dalšímu zásadnímu technickému pokroku v pouhém rozmezí jednoho desetiletí. V říjnu 1994 se totiž objevily první zprávy z USA o klinických zkouškách robotických systémů umožňujících dálkově kontrolovaný pohyb laparoskopickými nástroji v dutině břišní. Pohyb nástroji je kontrolován buď hlasovými povely či na dálku kopírovanými pohyby ruky chirurga. Od roku 1998 se roboty, dálkově řízené chirurgem, začaly s úspěchem používat v nejvyspělejších nemocničních centrech v USA a zanedlouho se rozšířily i v prestižních zdravotnických zařízeních v Evropě.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181055