docela pohoda, nikdy nevíte, jaký problém (vìøitel, upomínka, paragraf, penále, výpovìï z bytu, trestní pøíkaz) se na protìjšek právì chystá. A samozøejmì, jaký to bude mít dopad na rodinu. Ať partner èiní co èiní, vždy bude pøesvìdèen, že jedná správnì. Pokud se jeho plány nezdaøí, bude vždy po ruce jiný viník než o sám. Nezøídka to bude manželka. Logické argumenty tu nepomáhají. Když se k tomu všemu pøidá tendence ke vzniku trvalých, leè paralelních citových vztahù, je zøejmé, že manželství nebude z nejjednodušších… Jednoduchý život vás v tomto pøípadì neèeká. S pøáním pevných nervù a odolnosti proti stresu Váš manželský poradce
M a n e ls t v í s m u i s p a d a j í c í m i m e z i hr a niè ní t y p y o s o b n o s t i Vznik každého manželství bývá spojen s urèitými otazníky, ale zde se pøímo vnucuje otázka „Proè?“. Jednotlivé charakteristiky dané osobnosti jsou natolik výstøední, že od jejich nositele mnoho èekat nelze. Tím ménì lze oèekávat alespoò snesitelné manželství. Pøesto tito lidé rozhodnì nezùstávají sami. Jejich aktivity jsou nekonvenèní, popuzují usedlé obèany. Jejich chování lze nìkdy zahalit do atraktivního hávu protestu proti konzumnímu životnímu stylu. Žít s nimi mùže leckdy jejich protìjškùm pøipadat jako adrenalinový sport. Pokud od nich nic neoèekáváme, jsme ochotni jim pøispìt na rozlièné výdaje a patøiènì je obdivovat i odpouštìt, je možno onen „sport“ provozovat. Dotyèný se díky soužití, sòatku nebo rodièovství nezmìní, neznormalizuje se. Neèekejme, že bude svéráznì zajímavý, ale pøi vší nekonvenènosti naplní alespoò nejpodstatnìjší oèekávání. Významná psychoanalytièka Helena Deutchová je nazývá „jakoby osobnosti“. Na nìkoho, na nìco si hrají, pøedstírají také sami sobì nejen v chování, ale i schopnostech. V neposlední øadì „klamou tìlem“. Ve vzhledu dospìlého lze najít „velké dítì“ se vší nezodpovìdností a egois| 98 |
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181025
mem. K popisu všech možných zklamání, které dotyèný partnerce zpùsobil, postižená obvykle dodává: „Vždyť já bych po nìm chtìla tak málo…“ Vlastnì ještì nedávno byla ochotna nepožadovat nic, všemu se pøizpùsobit, tìšit se z excentrického vzhledu i chování dotyèného. Zmìnu u tohoto typu lidí oèekávat samozøejmì lze, leè bývá takøka výhradnì k horšímu.
Pohle d pa r t n e r k y Je mi 24 let. Už skoro pìt let chodím s pøítelem, je mu 29 let. Honza trpí návaly vzteku. Už nìkolikrát byl na léèení, dokonce vyzkoušel i terapii u kinezioložky. Ta mu dokonce pomohla, ale je tvrdohlavý a za chvíli se rozhodl, že už nemá smysl tam chodit. Když ho to chytne, tak se se mnou rozejde, chodí do hospody, pere se a vyvádí hrozné vìci. Po 14 dnech za mnou pøijde s pláèem, že se urèitì polepší, a ať se k nìmu vrátím. A protože já ho mám moc ráda, vždy se k nìmu vrátím. Ale vždy se zlepší jen tak na mìsíc a vše se pak zase vrací do starých kolejí. Další problém je, že mi nedokáže øíct nic pìkného. Já vím, že mì má rád, ale mrzí mì, jak se ke mnì chová. Vždy, když jsme ve spoleènosti, dìlá, jako bychom k sobì nepatøili. Dokáže mi i øíct, že jsem blbá a tlustá. Ale když jsme spolu sami, chová se i pìknì. Pøed rokem jsme spolu zkusili bydlet. Mìli jsme tehdy jen na tøi mìsíce pronajatý byt. Po mìsíci jsem se stìhovala zpìt k rodièùm, protože jsem nemohla ty neustálé hádky vydržet. Honza byl èasto vzteklý a odmítal dìlat jakékoli práce v domácnosti. Na všechno jsem byla sama a nestaèila jsem na to. Máme i spoustu spoleèného. Máme stejné zájmy, posloucháme stejnou hudbu a oba dva sledujeme sport.
| 99 |
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181025
Nedávno jsme se rozhodli, že si spoleènì opravíme podkroví a budeme spolu bydlet. Zatím ale všechno zaøizuji já. Honza se o nic nestará a je mu jedno, jak bude byt vypadat. Mám strach, že na všechno vyøizování zùstanu sama. Zapomnìla jsem dodat, že ho nemají rády moje sestry, rodièe, veškeré pøíbuzenstvo, a dokonce ani moje nejlepší kamarádky. Nemyslí si, že to je partner na celý život, a mají pocit, že se s ním jenom trápím. Ale já ho mám ráda a nedokázala bych ho nikdy opustit, i když si nejsem zcela jistá, že dìlám dobøe.
J a k pø e ít m a n e l s t v í s h r a n i è n í m pa r t ne r e m „Když budeš všechno dìlat, povede se ti dobøe…“ je uvedeno v parodii pohádky O Snìhurce. Vodítko pro životní styl s hranièním partnerem je to jen v omezené míøe. Mùžete se samou snahou a obìtavostí rozkrájet a ocenìní se nedoèkáte. Naopak, ve chvílích rozlady partnera se mùžete nadít naprosto neodùvodnìných výèitek. Pokud z nich usoudíte, že za vše zlé nebo alespoò komplikované mùžete vy samy, pak prokážete dobrou schopnost úsudku. Východiskem pro soužití tedy mùže být „vše dìlat sama a neèekat žádnou pozitivní odezvu.“ Upravit životní styl a chování dospìlého partnera možné není. Obraznì øeèeno nedìlali bychom nic jiného a ještì by se to v plném rozsahu nepovedlo. Lze v nìm vidìt svého mistra a jednat podobnì jako on. V nìkterých pøípadech se i odìvem stylizovat v image ponìkud nápadných typù – tedy osob nezøídka vyvolávajících u takzvaných øádných obèanù strach. Jako protest v zásadì „hodné holèièky“, která si takto ne zcela vìdomì vyrovnává své pomyslné úèty se zkostnatìlým svìtem, to má jistì nìco do sebe. S vysokou pravdìpodobností to pøežijeme. Ménì jasné je, jestli to pøežije i naše potenciální dítì. Lze žít i „vedle“ dotyèného, nic od nìj ovšem nechtít a neèekat. Vnímat ho spíše jako pøírodní úkaz, do nìhož nezasahujeme, pøed jehož excesy se chráníme, nicménì je sledujeme se zájmem a pochopením pro bìh vìci. Je ovšem možno stát se i jakýmsi „Ahasverem vychovatelství“ a vìèným hasièem. Tedy vytvoøit si životní náplò z toho, že se pokoušíme o nemožné, | 100 |
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181025