98
2. Postup managementu rizik
Tab. 2.6 PĹ™ehled ĹĄesti fĂĄzĂ procesu managementu rizik PRAM podle APM [4] FĂĄze, etapa 1. Iniciace – Definovat projekt – Zaměřit proces managementu rizik 2. Identifikovat 3. Posoudit – Strukturu – Vlastnictvà – Odhadnout – Vyhodnotit 4. PlĂĄnovat reakce – PlĂĄnovat reakce na rizikovĂŠ udĂĄlosti – PlĂĄnovat reakce na projektovĂĄ rizika 5. Implementovat reakce 6. Ĺ˜ĂzenĂ procesu
CĂl VyjasnÄ›nĂ zĂĄkladnĂch informacĂ o projektu a vĂ˝chodisek pro dalĹĄĂ analĂ˝zu rizik, pĹ™izpĹŻsobit proces managementu rizik specifikĂĄm projektu NalezenĂ vĹĄech rizik projektu HodnocenĂ rizik znamenĂĄ zpracovĂĄnĂ struktury rizik, pĹ™idÄ›lenĂ vlastnictvĂ, provedenĂ odhadĹŻ nejistoty a vyhodnocenĂ zĂskanĂ˝ch poznatkĹŻ
PĹ™Ăprava vhodnĂŠ reakce na rizika, podle pĹ™ijatĂŠ strategie pro jednotlivĂĄ rizika, rozdÄ›luje se na specifickĂŠ reakce na jednotlivĂĄ rizika i souhrnnĂŠ reakce na rizika projektu ProvedenĂ naplĂĄnovanĂ˝ch akcĂ Zahrnuje implementaci plĂĄnĹŻ reakcĂ na rizika a Ĺ™ĂzenĂ celĂŠho procesu rizik, zdĹŻrazĹˆuje se potĹ™eba zajistit, aby plĂĄnovanĂŠ reakce byly provedeny
stadium alokace
konec fĂĄzĂ tvarovĂĄnĂ pro 1.kompletnĂ cyklus fĂĄze SHAMPU
konec plĂĄnovacĂ fĂĄze projektu konec 2. kompletnĂho cyklu
]DĂžiWHN procesu
konec tvarovacĂch fĂĄzĂ
]DĂžiWHN H[HNXĂžQt fĂĄze
1 Definovat =DPČĜLW 3 Identifikovat 4 Strukturovat 5 VlastnictvĂ subcyklus
subcyklus
subcyklus
6 Odhadnout 7 Vyhodnotit 9\XütW ětGLW LEGENDA:
intenzivnĂ aktivita
trvajĂcĂ aktivita
SÄœHUXĂŁRYDQi DNWLYLWD
Obr. 2.6 Znåzorněnà opakovånà a překrývånà fåzà procesu managementu rizik podle[57]
se jiĹž v 1. vydĂĄnĂ metodiky v roce 1997 objevuje pĹ™idÄ›lenĂ vlastnictvĂ, Ä?ĂmĹž je zdĹŻraznÄ›na dĹŻleĹžitost jednoho vlastnĂka zodpovÄ›dnĂŠho za Ĺ™eĹĄenĂ rizika.
UkĂĄzka elektronickĂŠ knihy, UID: KOS181018
2.3 Používané metodiky a procesy managementu rizik
99
Proces PRAM z roku 2004 byl proti verzi roku 1997 změněn i díky autorskému podílu M. Chapmana, který v roce 2003 představil generický proces managementu rizik nazvaný SHAMPU (Shape, Harness And Manage Project Uncertainty = Zformovat, využít a řídit nejistotu projektu) [57], který má devět fází a je velmi podobný procesu PRAM. Autoři [57] věnují pozornost také opakování a překrývání fází, jak je uvedeno na obrázku 2.6 podle [57], kde je opakování fází promítnuto na časovou osu. Autoři opakují proces managementu rizik ve třech hlavních cyklech v rozsahu od fáze 1 Definovat do fáze 8 Využít, se subcykly mezi fázemi 6 Odhadnout a 7 Vyhodnotit. Po ukončení těchto tří tzv. tvarovacích cyklů je dokončen plán rizik projektu na konci fáze 8 Využít, která probíhá trvale po dobu uvedených tří cyklů. Ve stádiu alokace jsou přiděleny zdroje a následuje začátek vlastního provádění projektu, který odpovídá poslední fáze managementu rizik 9 Řídit. Poslední zde zmíněnou aktuální metodikou managementu rizik je metodika ATOM (Active Threat and Opportunity Management), autoři Hillson, Simon [51]. Proces managementu rizik má podle autorů postupovat podle osmi kroků, jak je uvedeno v tabulce 2.7. Metodika ATOM je podle autorů navržena pro jednoduchý proces managementu rizik, jehož rozsah je možné měnit a může být použit na všechny procesy v jakémkoli odvětví, pro každou velikost a složitost projektu. Podle autorů spojuje nejlepší praktiky a vyzkoušené metody, nástroje a techniky, kombinuje je pro snadné použití ve strukturované metodice. Explicitně je v metodice možné volit kvantitativní analýzu rizik pro velké a složité projekty, naopak zjednodušit rozsah v jednotlivých krocích pro malé projekty. Jako malé projekty označují autoři projekty s hodnotou pod 50 tis. USD, jako velké nad 5 mil. USD (po zaokrouhlení lze použít orientační hranice 1 mil. Kč a 100 mil. Kč) a uvádějí i příklad kritérií na zařazení projektů mezi oběma hranicemi do malých, středních nebo velkých (např. podle jejich složitosti, důležitosti, trvání). Kniha obsahuje řadu diagramů detailně popisující proces ATOM, pro názornost přebíráme z [51] diagram základních kroků procesu na obrázku 2.7 a úplné znázornění procesu na obrázku 2.8. Uvedený přehled vybraných metodik managementu rizik projektů ukazuje na rozdíly ve značení fází projektů, zároveň potvrzuje závěry předchozí kapitoly ohledně podobnosti postupů a rozdílů ve značení fází a subfází. Podobně by bylo možné porovnat i další metodiky managementu rizik projektů, uvedené v tabulce 2.1 v předchozí části, kde se managementu rizik projektů týkají metodiky [15], [61] ([32]), [104] a potom od [17] do konce tabulky (celkem 25 metodik managementu rizik projektů). Zároveň je třeba konstatovat, že zpracování fází procesu managementu rizik projektů není pro zvládnutí managementu rizik postačující a je třeba doplnit konkrétní kroky, postupy
Tab. 2.7 Přehled osmi kroků procesu managementu rizik ATOM podle Hillson, Simon [51] Krok 1. Iniciace 2. Identifikace 3. Posouzení 4. Plánování odezvy 5. Reporting 6. Implementace 7. Revize 8. Zhodnocení výsledků
Cíl Definovat cíle Identifikovat relevantní nejistoty Prioritizovat nejistoty pro další zpracování, kvantitativní analýza (pro velké a složité projekty) Vyvinout příslušné odezvy Reportovat výsledky klíčovým zainteresovaným Implementovat odsouhlasené akce Monitorovat změny a aktualizovat Získat poučení pro budoucnost
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181018
2. Postup managementu rizik
Iniciace Identifikace
PRVNÍ POSOUZENÍ RIZIK Kvantitativní analýza rizik
Posouzení Plánování odezvy 3ĜH]NRXPiQt ,PSOHPHQWDFH
Reporty 3ĜH]NRXPiQt po projektu
Obr. 2.7 Kroky v procesu managementu rizik projektů ATOM podle [51]
23$.29$7 Registr rizik
Iniciovat
9ċ7âË 1(%2 0(1âË 3ě(=.280È1Ë 3ĜH]NRXPDW H[LVWXMtFt UL]LND
Posouzení
Identifikovat nová rizika
2GH]YD Plánování
Posoudit nová rizika Nové odezvy
Kvantitativní analýza rizik (KAR) Akce
Pokrok v akcích
Úplná zpráva Nové a revidované akce
KAR
.RQHþQê registr rizik
Pokrok v akcích
Identifikace
1DþUWQRXW UL]LND
3591Ë 32628=(1Ë
1DþUWQRXW UL]LND
100
Úplná nebo souhrnná zpráva
3ě(=.280È1Ë 32 352-(.78
.RQHþQi zpráva N UL]LNĤP
IMPLEMENTACE
Obr. 2.8 Úplné znázornění procesu managementu rizik projektů ATOM podle [51]
a zkušenosti, které umožní vést manažera projektu a další zainteresované celým procesem a podpořit je v úspěšném zvládnutí managementu rizik. Přesto je však definice procesu důležitá zejména z těchto dvou důvodů: Označení fází a subfází zjednodušuje komunikaci mezi účastníky procesu managementu rizik, každému je bez dodatečného vysvětlování zřejmé, v jaké fázi se management rizik nachází, doporučit lze návaznost na mezinárodní standardy vzhledem ke globalizaci prostředí, ve kterém se projekty realizují. Členění na fáze umožňuje vždy po ukončení každé fáze nebo etapy zhodnotit dosavadní výsledky a rozhodnout o dalším postupu, to může vést k návratu na počátek procesu nebo až k rozhodnutí o odmítnutí nebo zastavení projektu.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181018