4 1
Historie ošetřovatelství
vytvořil registraci československých ošetřovatelek a vedl v té době záznamy 80 dobrovolných sester a pomocných sester, 5 DS a 15 žákyň v anglických ošetřovatelských školách. V době letecké bitvy o Anglii, kdy bylo problémem zajistit přednáškový sál, se podařilo vyškolit dalších 60 dobrovolných sester. V prosinci 1940 obdržely československé sestry povolení ke vstupu do anglických nemocnic, a to jako plně placené ošetřovatelky (44, s. 100). Vznikly tři skupiny ošetřovatelek: vlastní československá, kde pracovaly v tzv. ambulatoriu ČSČK sestry s českými a slovenskými lékaři pro české a slovenské občany, a služba československých ošetřovatelek v anglických nemocnicích, kde pracovaly pod anglickým vedením vedle svých anglických kolegyň. Dále zde vznikla třetí skupina československých ošetřovatelek, šlo o žačky anglických ošetřovatelských škol. Tato skupina byla místně roztříštěna. Spojovala ji registrace v ošetřovatelském odboru ČSČK v Londýně. Mimo Londýn vzniklo v červenci 1941 nemocniční oddělení čs. zahraničního odboje a tam se přesunuly všechny československé sestry. Z důvodu nedostatku československých DS, přijaly čs. sestry návrh Angličanů, že vedoucími silami budou anglické ošetřovatelky. V roce 1941 proběhl již třetí kurz dobrovolných sester. V květnu 1941 vyhořela budova ČSČK, kanceláře, ambulatorium, sklady, archiv. Podruhé bylo vše zničeno ke konci války. V roce 1942 ambulatorium navštěvovalo průměrně 200 nemocných (44, s. 102). V prosinci 1942 se přestěhovala vojenská nemocnice do Londýna a stala se zvláštním oddělením Hammersmith Hospital London County Council. Tato nemocnice uvolnila pro čs. jednotku celý blok se 100 lůžky. Jednotka měla všechna tehdejší nemocniční oddělení a vlastní operační sál. Byla vedena výhradně čs. lékaři a také zde byly výhradně čs. ošetřovatelky. V té době již několik sester skončilo anglický diplomový výcvik a zastávaly vedoucí místa (44, s. 102). Jen vedoucí sestrou celého bloku a spojkou mezi anglickou administrativou byla anglická sestra Miss Kennardová, která byla charakterizována jako přísná, ale příjemná přítelkyně čs. sester. V roce 1944 byla organizační struktura rozšířena o novou složku – přípravy pro návrat domů. Zde se uplatnily sestry diplomované v Anglii a vytvořily první skupinu sester, které se vracely domů ještě v době války cestou přes Střední východ a Sovětský svaz (44, s. 103). V roce 1944 bylo v registru ošetřovatelského odboru ČSČK v Londýně zaměstnáno 12 DS, absolventek anglických ošetřovatelských 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180800
Ošetřovatelství 1918–1945
4 1
škol, 5 čs. DS, 25 žákyň, které byly v té době v anglických ošetřovatelských školách, přes 200 dobrovolných sester ČSČK. Z tohoto počtu jich asi 120 pomáhalo v sociální službě ČSČK nebo pracovaly v anglických zdravotních a sociálních službách. Významná byla také péče o české děti, kde se dobrovolné sestry uplatnily. Ve Walesu byla zřízena pro čs. děti škola a zde pracovalo 4–5 sester jako školní sestry. Další významnou institucí „péče o dítě“ byly československé jesle. Počet dětí se v nich pohyboval kolem 40. V době náletů na Londýn byly přemístěny na venkov, kde o ně pečovalo 10 ošetřovatelek (44, s. 103–104). Práce československých sester v Anglii během 2. světové války byla vysoce kladně oceněna anglickou společností. Čs. sestry také na vlastní kůži poznaly, že anglická ošetřovatelka je důležitou součástí anglického života, že je veřejností za takovou považována a je také vědomě vychovávána k hrdosti na své povolání (44, s. 105). Shrnutí Anna Rypáčková, předsedkyně SDS, v roce 1939 napsala v časopise Diplomovaná sestra slova, která charakterizují a hodnotí období a celkovou situaci mezi sestrami „… vstupujeme do poměrů tak těžkých, jak jsme si je nikdy nemohly představit… Dělaly jsme si do budoucna plány organizační, stavovské, společné i osobní… Vidím, že na nás doléhá stejná tíha odpovědnosti a odříkání jako na ostatní občany – ba větší. Naše práce je zapotřebí více než kdykoli jindy. Naše práce, založená na lásce k bližnímu, nám jistě pomůže překonat těžké doby a přinese užitek i jiným“ (47, s. 58). Sestry projevily ve válce odvahu, statečnost a houževnatost. Pokora, odříkání a řehole, které vytvářely jejich osobnostní profil, z nich udělaly hrdinky. Čs. ošetřovatelky prokázaly své mimořádné schopnosti a odolnost ve východním i západním sektoru válečných událostí. Počátky československého ošetřovatelství v Anglii v době 2. světové války byly obtížné, avšak vývojem a postupem doby vzrostl význam československých ošetřovatelek a tato skupina žen se stala význačnou součástí československého odboje v Anglii. Byla navázána vzájemná přátelství mezi českými a anglickými ošetřovatelkami, která se vyznačovala vzájemnou úctou a respektem.
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180800
5 1
Historie ošetřovatelství
5 Vývoj 1945–1948 Po odsunu německých lékařů a ošetřovatelek mnoho nemocnic zůstalo téměř bez zajištění odborné péče a následkem válečných událostí byl stav nemocnic ubohý. Ošetřovatelkám-sestrám byly v nemocnici svěřovány odpovědnější úkoly, přesto stereotypně vykonávaly pomocné a úklidové práce. Danou situaci pomohl řešit návrat řádových bratří a sester, kterým byla jejich ošetřovatelská činnost během okupace Němci zakázána (19, s. 114). Potřebu zdravotní péče o válkou zbídačené obyvatelstvo pomohly řešit krátkodobé kurzy. Např. E. R. Tobolářová v Ošetřovatelské škole v Praze zorganizovala kurz pro 40 vedoucích sester, do něhož byly poslány nejlepší sestry z pohraničních nemocnic. Z iniciativy prof. MUDr. Františka Slabihoudka115 vznikla v roce 1945 dvouletá Vyšší škola pro vzdělávání sociálních pracovnic, která byla ukončena maturitou (19, s. 114–116). V poválečném období bylo otevřeno mnoho nových ošetřovatelských škol. Počet státních ošetřovatelských škol se zvyšoval a Ruth Tobolářová na pracovním sjezdu DS v roce 1946 zdůraznila, že škola v roce 1916 začínala s 12 žákyněmi, v roce 1946 v Československé republice bylo 29 škol. V roce 1947 již 40 (44). „V letech 1946–1947 byl položen základ poválečného zdravotnického školství u nás. Ošetřovatelské školy byly státní. Kromě státních ošetřovatelských škol pomáhal zmírnit nedostatek školených ošetřovatelek po válce také ČSČK“ (48, s. 13).
5.1 Vyšší ošetřovatelská škola v Praze Státní ošetřovatelské školy byly pojímány jako základní ošetřovatelské školy, které připravovaly sestry pro vlastní ošetřovatelskou péči v ústavech a pro ošetřovatelskou nebo zdravotní službu v rodinách. Bylo ovšem třeba vyškolit také sestry pro vedoucí pozice: staniční sestry, vedoucí sestry, školní sestry, ředitelky ošetřovatelských škol. 115 Profesor MUDr. František Slabihoudek v roce 1946 založil Ústav sociální-
ho lékařství Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Měl velký zájem o rozvoj ošetřovatelství a jeho podpis je rovněž v pamětní knize Ošetřovatelské školy dr. Alice Masarykové Čs. červeného kříže v Moravské Ostravě. AMO: fond Ošetřovatelská škola.
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180800