98
Fyziologie a léèebná rehabilitace motoriky èlovìka
Tento reflexní oblouk je zprostøedkován ve své dostøedivé èásti tenkými vlákny, které vedou pøedev ím bolestivé podnìty a ve svém souhrnu se oznaèují FRA (flexor reflex afferents). Pøi popisu fenoménu sklápìcího no e byla zmínka, e k této skupinì bývají øazena i vlákna ze sekundárních zakonèení svalových vøetének. Nejde tedy jenom o vlákna ko ního pùvodu. Exteroreceptivní reflex má velký fyziologický i klinický význam. I kdy ho lze vybavit i u zvíøat, li í se u èlovìka v detailech u dùsledkem jeho opory pouze o dvì konèetiny. Byl podrobnì studován u osob zdravých i u pacientù s poruchou centrálního nervového systému. Skupina védských neurofyziologù (Hagbarth a kol.) zjistila, e reflexní odpovìï se li í v závislosti na ko ní oblasti, kde dochází k podrá dìní. Pokud dojde k bolestivému podrá dìní v místì, kde le í pod kù í natahovaè, napø. na lýtku nad trojhlavým svalem lýtkovým, zmìní se reflexní odpovìï tak, e se tento natahovaè aktivuje. Je to úèelná reakce, zase vedoucí k odta ení konèetiny od místa podrá dìní. Zvlá tì významná a komplikovaná je situace pøi podrá dìní na chodidle. Pokud podrá díme bøí ko palce, ohýbá se palec smìrem vzhùru (do høbetu chodidla) a nastane tím vlastnì ètyøflexe . Pokud v ak dojde k podrá dìní uprostøed chodidla, tedy nad svalem-natahovaèem, modifikuje se odpovìï podle uvedeného pravidla a dojde k aktivaci svalù na chodidle a následné úèelné odpovìdi odta ení od zdroje podrá dìní. Trochu nedorozumìní zpùsobili anatomové, kteøí oznaèili svaly na chodidle jako flexory , tedy ohybaèe, i kdy z hlediska funkèního jsou to natahovaèe, proto e konèetinu jako celek prodlu ují. Naopak natahovaèe palce provádìjí jeho ohnutí (smìrem do høbetu chodidla). Podstatu této reflexní odpovìdi vysvìtlujeme tak podrobnì proto, e na tomto principu funguje nejvýznamnìj í klinický pøíznak po kození vláken pyramidové dráhy, ji zmínìný pøíznak Babinského (viz obr. 67). Francouzský neurolog polského pùvodu popsal v r. 1896, e pøi drá dìní hrotem pendlíku podél zevní hrany chodidla se u zdravých osob objevuje pohyb palce ve smìru plosky, zatímco pøi centrální obrnì dochází k ohnutí palce smìrem opaèným, tedy do høbetu chodidla. Tento patologický reflex byl oznaèen jako fenomén Babinského. Podstatnì pozdìji se v ak podaøilo vznik tohoto fenoménu vysvìtlit: U zdravých osob zpùsobuje drá dìní okraje chodidla modifikovanou obrannou ètyøflexi, na ní se úèastní svaly, umístìné na plosce chodidla, z funkèního hlediska natahovaèe. Pøi poru ení pyramidových vláken tato modifikace nefunguje a vyvolá se pùvodní obranná ètyøflexe s aktivací svalù na høbetu chodidla. Babinského pøíznak je výbavný i u zdravých dìtí do jednoho roku, u nich je tì nejsou pyramidová vlákna myelinizovaná, a proto se vliv pyramidové dráhy na mí ní reflexy nemù e plnì projevit. U nich lze tento pøíznak vybavit nejen podrá dìním bolestivým (algickým), ale také chladovým. Ji v prùbìhu prvního roku ivota se tento pøíznak u zdravých dìtí ztrácí a objevuje se pozdìji pouze jako pøíznak jednoznaènì patologický.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180780
Pohybová soustava z klinického hlediska èást obecná
99
Dal í obranné reflexy lze vybavit i na jiných èástech tìla: krábnutí pendlíkem na bøi e vyvolá stah pøíslu né èásti bøi ní svaloviny (obr. 73). Podrá dìní kù e pendlíkem na vnitøní stranì stehna a vede k jednostrannému vyta ení varlete (obr. 74). Dotykem kousku vaty na okraji oèní rohovky vyvoláme obranné mrknutí. Rovnì nìkteré reflexy výbavné na horní konèetinì lze pova ovat za obranné. Kromì ko ních obranných reflexù lze vybavit i obranné reflexy na sliznicích, napø. dávivý reflex pøi podrá dìní mìkkého patra.
Obr. 73 Schéma vybavování bøi ních reflexù pendlíkem Zdaleka ne v echny reflexní odpovìdi výbavné podrá dìním kù e v ak mají obranný úèel, zvlá tì pokud jsou výbavné pouze pøi poru e centrálního nervstva. Pøi po kození pøední èásti èelního laloku lze vybavit reflex dlaòobradový, kdy podrá dìní pendlíkem na palcové stranì dlanì vyvolá stah svalù na bradì. Jiný pøíklad: po pøeru ení míchy lze drá dìním kù e na chodidle vyvolat tzv. mass-reflex, který krom obranné trojflexe zahrnuje vypuzení moèi a stolice. Ko ní a zèásti i sliznièní reflexy jsou pou ívány v rehabilitaci u centrálních ochrnutí, proto e je to dùle itý zpùsob, jak aktivaci svalù usnadnit (facilitovat). Vyvolávání obranné trojflexe pendlíkem zavedla pra ská kola (Miøatský, Beránková aj.)
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180780
100
Fyziologie a léèebná rehabilitace motoriky èlovìka
pøedev ím k aktivaci ohnutí v hlezenním kloubu. Naopak podle konceptu man elù Bobathových se pou ívání patologických reflexù pøi rehabilitaci u centrálních paréz nedoporuèuje.
Obr. 74 Vybavování kremasterového reflexu Lze vyu ívat nejen bolestivé, ale také dotykové podnìty, které aktivují svaly v místì pod drá dìnou kù í. Pøi tom se pou ívá drá dìní ínìným kartáèem, jak to popsala Amerièanka Roodová, a to nejèastìji na pøedloktí k facilitaci natahovaèù prstù (obr. 75).
Obr. 75 Aktivace natahovaèù prstù kartáèováním kù e na pøedloktí podle Roodové
3.2.8 Supraspinální pùsobení na reflexní dìje, supraspinální reflexy Pokud není pøeru ena mícha, jsou i ty nejjednodu í reflexní dìje v dy ovlivnìny podnìty, které pøicházejí sestupnými drahami z rùzných èástí mozku. Kromì toho v ak existují reflexy, jejich reflexní oblouk je del í, tedy z míchy vychází, odtud vy-
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180780