98
Etika v o etøovatelství
Výzkum v o etøovatelství je systematický zpùsob kladení otázek, systematická metoda dotazování. Má-li výzkum pøinést vìrohodné výsledky, které mohou být pøínosem existujícímu vìdìní, musí být veden dùkladnì a logicky. Úèelem výzkumu je pøispìt k celkové sumì lidského vìdìní. Znalosti vytváøené výzkumem mohou mít praktické dopady. V o etøovatelství se tyto dopady mohou týkat o etøovatelského vzdìlání a/nebo klinické praxe. Mají-li být výsledky dùvìryhodné a pøínosné, musí být výzkum veden systematicky. O etøovatelský výzkum zahrnuje iroké spektrum témat. Patøí mezi nì napøíklad klinická péèe, péèe o zdraví, pøíèiny patného zdraví, vzdìlání sester. Vhodná témata o etøovatelského výzkumu se mìní v èase a s místem.
O etøovatelství jako mladá vìdní disciplína hledá svou specifickou metodologii. Nemá je tì jednoznaènì vymezené pojmy a metody výzkumu. Pøebírá pøi vìdecké èinnosti analogicky jako ostatní vìdní disciplíny terminologii a metody jiných pøíbuzných oborù, napøíklad z medicíny, pedagogiky, psychologie, sociologie. V o etøovatelství bývá upøednostòována metoda rozhovoru, kazuistika. V o etøovatelském výzkumu jsou zdrojem informací obvykle lidé, jsou tedy objektem vìdeckého výzkumu. Musí mít tedy zaji tìna práva, která je budou chránit. Sesterský postup musí zaèít získáváním informací o klientovi. Jedinì na jejich základì mù e sestra provádìt aktivní a individualizovanou o etøovatelskou péèi. Ve keré údaje jsou získávány na podkladì odborných znalostí sestry a porozumìní lidskému chování ve zdraví a nemoci. Smyslem této èinnosti je, aby se sestra seznámila s klientem (nemocným), porozumìla jeho situaci a mohla mu pøizpùsobit o etøovatelskou èinnost svou a zdravotnického kolektivu.
11.2.1 Definice o etøovatelského výzkumu WHO definuje o etøovatelský výzkum: O etøovatelský výzkum se soustøedí na vytváøení znalostí o péèi o lidi ve zdraví a v nemoci. Smìøuje k pochopení základních genetických, fyziologických, sociálních a behaviorálních mechanizmù a dopadù ivotního prostøedí, které ovlivòují schopnosti jednotlivcù a rodin udr et nebo zlep ovat optimální funkce a minimalizovat negativní dopady nemocí. O etøovatelský výzkum klade dùraz na vytváøení znalostí o programech a systémech poskytujících o etøovatelskou péèi úèinnì a efektivnì, o profesi a jejím historickém vývoji, o etickém kodexu o etøovatelské péèe a o systémech, které úèinnì pøipravují sestry naplòovat souèasné a budoucí spoleèenské úlohy profese.
11.2.2 Pøedmìt o etøovatelského výzkumu V o etøovatelských výzkumech je mno ství problémù, které se dají experimentálnì jen obtí nì zkoumat, proto e musíme brát v úvahu takový komplex fyzio-
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180738
Etika v o etøovatelském výzkumu
99
logických funkcí, jako jsou bolest, strach, víra, úzkost, motivace, radost. Tyto jevy se dají jen tì ko zmìøit (napø. v porovnání s fyziologickými funkcemi, jako je krevní tlak), a kontrolovat v pøirozeném stavu. Problém pøedmìtu v o etøovatelském výzkumu se mù e vymezit jako pou ívání irokého spektra vhodných metod, kterými je kvantitativní a kvalitativní výzkum nebo kombinace obojího. Kvantitativní výzkum zahrnuje systematické shroma ïování a analýzu numerických informací za pøedpokladu kontroly podmínek. Kvalitativní výzkum je takový, který sbírá a analyzuje subjektivnìj í, narativní materiál v eobecnì z pohledu a zku enosti tìch, kteøí jsou pøedmìtem výzkumu. Kvalitativní a kvantitativní výzkum má svou sílu a omezení. Oba mají dùle itou úlohu. Závìr Etické otázky výzkumu pøi práci s lidskými bytostmi jsou velmi citlivé. Etické otázky ve výzkumu by mìly být stále pøedmìtem dialogu v kontextu s tím, jak se vyvíjí zdravotnická technika a jak postupuje rozvoj biomedicíny. Øe ení etických dimenzí spoèívá rovnì ve schopnosti badatelù vést na tomto poli konstruktivní dialog. Výzkumníci mají také povinnost vyhnout se fal ování èi úmyslnému zkreslování výsledkù. Literatura MIOVSKÝ, M., ÈERMÁK, I., CHRZ, V. Kvalitativní pøístup a metody ve vìdách o èlovìku. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005. ISBN 80-244-1159-8 MIOVSKÝ, M. Kvalitativní pøístup a metody v psychologickém výzkumu. Praha : Grada Publihing, 2006. ISBN 80-247-1362-4 MUNZAROVA, M. Lékaøský výzkum a etika. Praha : Grada Publishing, 2005. ISBN 8024709244 STRAUSS, A., CORBINOVÁ, J. Základy kvalitativního výzkumu. Boskovice : Albert, 1999. ISBN 80- 85834-60-X NOTTER, L., HOTT, JR. Grundlagen der Pflegeforschung. Bern : Verlag Hans Huber, 1994. ISBN 3-456-82490-4 Povìdomí o výzkumu v praxi sestry a porodní asistentky. Pracovní text. Srategické dokumenty pro v eobecné sestry a porodní asistentky (4). Praha : Ministerstvo zdravotnictví ÈR, 2002. ISBN 80-85047-23-3 WHO, Glossary of Health Care Terminology. Kopenhagen: WHO,1978. IAKOVÁ, K. a kol. O etrovate¾stvo teoria a vedecký výskum. Martin : Osveta, 2003, s. 319. ISBN 80-8063-131-X
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180738
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180738