98
/
Dìtská øeè a komunikace
ØEÈ MATEK A ØEÈ OTCÙ Poznatky o jazykovém inputu exponovaném dítìti prostøednictvím øeèi matek nebo øeèi otcù jsou rozporné. V mezinárodní literatuøe se setkáváme jak s nálezy o shodách tìchto dvou typù inputù, tak o jejich odlišnostech. Záleží zde na tom, které charakteristiky øeèi jsou srovnávány. Napø. když byla srovnávána syntaktická složka øeèi (francouzštiny) matek a otcù k dìtem raného vìku pomocí míry MLU, nebyly zjištìny významné rozdíly (Rondal, 1980). Avšak vìtší poèet zjištìní podporuje tvrzení, že matky komunikují s dìtmi jinak než otcové. Pøehled výzkumù z frankofonních zemí podávají Š. Bartanusz a L. Šulová (2003). Jsou shromáždìny nálezy o tom, že se otcovská øeè a mateøská øeè odlišují zejména po lexikální stránce (napø. øeè otcù používá èastìji neobvyklá slova, jimž dítì nerozumí), ale i v pragmatické rovinì øeèového chování. Otcové mají vìtší sklon dávat testovací otázky dítìti. Mají vìtší tendenci uplatòovat kognitivnì nároènìjší a direktivnìjší styl komunikace aj. (Bartanusz, Šulová, 2003, s. 285) Podrobnìji srovnává øeè matek a øeè otcù Šulová (2004) na základì nálezù èetných zahranièních výzkumù (èeské výzkumy v této oblasti neexistují). Podle této autorky je spoleèným rysem obou tìchto jazykových inputù to, že jsou zjednodušené a pøizpùsobené øeèovému vývoji dìtí. Na druhé stranì má každý z tìchto inputù svá specifika – otcové jsou jako komunikaèní partneøi pro dítì nároènìjší než matky (používají èastìji než matky slova s nižší frekvencí, tedy neobvyklejší, a èastìji vyžadují od dìtí objasnìní jejich výrokù apod.). Podrobnìjší zkoumání øeèi matek a otcù (vìtšinou rodièù týchž dìtí) objasòuje, jaké diference se mezi nimi vyskytují. Je prokázáno, že odlišnosti existují zejména v lexikální složce øeèi. Øada nálezù svìdèí o tom, že øeè otcù je lexikálnì diverzifikovanìjší než øeè matek, a tudíž klade na dìti vìtší nároky na porozumìní než øeè matek. Diverzifikovanost lexika (oznaèovaná v kvantitativní lingvistice jako „bohatství slovníku“) se mìøí pomocí indexu TTR (type – token ratio) – viz Pøíloha. Termín „type“ oznaèuje slovo jakožto lexikální jednotku (lexém), termín „token“ vyjadøuje opakující se výskyty urèitého lexému v øeèi èi v textu. Index TTR vyjadøuje pomìr mezi poètem rùzných lexikálních jednotek (L) a poètem všech výskytù urèitých lexémù (N), tedy TTR = N / L. Èím nižší je hodnota TTR, tím je text èi mluvený projev lexikálnì diverzifikovanìjší (bohatší), protože jednotlivé lexémy se v nìm èasto neopakují. Tento nástroj použil N. B. Ratner (1988) k verifikaci hypotézy, že øeè otcù k dìtem raného vìku je odlišná, tj. lexikálnì nároènìjší než øeè matek. Výzkum zahrnoval osm dìtí (s mateøským jazykem angliètinou) ve vìku 1;6–2;0 a jejich matek a otcù. Spontánní komunikace rodièù s dìtmi v situacích hry byla zaznamenávána na video a øeèové produkty matek a otcù byly analyzovány. Výsledky jsou dosti pøekvapující: n
Mìøení lexika matek a otcù pomocí indexu TTR neprokázalo významné rozdíly mezi nimi. Potvrdilo se pouze (ve shodì s nálezy jiných autorù), že matky jsou o nìco více redundantní, tj. ve vìtší míøe opakují urèitá slova a fráze než otcové.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180702
Jazykový input n
/
99
Rozdíly se projevily tehdy, když byl slovník matek a slovník otcù srovnáván s daty frekvenèního slovníku americké angliètiny založeného na rozsáhlém korpusu více než pìti milionù slov vyskytujících se v textech amerických školákù. Nároènost lexika matek a otcù byla definována ve vztahu k frekvencím tohoto slovníku. Zjistilo se, že: o v øeèi otcù se vyskytuje vìtší podíl slov s nízkou frekvencí než v øeèi matek, tj. promluvy otcù jsou z tohoto hlediska pro dítì „obtížnìjší“; o v øeèi matek se vyskytuje vìtší podíl slov s nejvyšší frekvencí výskytu v mluvených projevech dospìlých Amerièanù, tj. slovní zásoba v jazykovém inputu matek poskytuje dítìti vìtší šance na seznamování se se základní slovní zásobou dospìlých; o v øeèi matek a otcù nebyly zjištìny rozdíly podle pohlaví dítìte, tj. podobné charakteristiky lexika matek a otcù se projevovaly jak v komunikaci s dívkami, tak s chlapci.24
Souhrnnì lze konstatovat, že výzkumná zjištìní o øeèi matek a øeèi otcù dokládají u obou typù inputù jednak shodné charakteristiky, jednak odlišné charakteristiky. Ovšem ve vìtšinì nálezù jde o analýzy øeèových produktù samotných, z èistì lingvistického nazírání. Ukázalo se však, že tyto analýzy je nutno provádìt s komplexnìjším pohledem, tj. musí být brány na zøetel také faktory kontextu, zejména komunikaèních situací, v nichž se øeè matek a otcù uplatòuje. Vznikají zde napø. tyto otázky: n n n
Odlišuje se øeè matek od øeèi otcù podle toho, v jaké komunikaèní situaci probíhá? Je øeè matek a otcù v rùzných situacích závislá na pohlaví dítìte? Je øeè dìtí ovlivòována tím, zda v rùzných situacích komunikuje buï s matkou, nebo s otcem?
Tým belgických psycholingvistù na univerzitì v Liège se pokusil na tyto a další otázky odpovìdìt na základì výzkumu, který zahrnoval 12 rodièù (otcù a matek) a jejich dìtí (Brédart-Compernol, Rondal, Perée, 1981). Všichni rodièe byli vysokoškolsky vzdìlaní, dìti (šest dívek a šest chlapcù) byly ve vìku mezi 2;5 až 3;5. Verbální komunikace byla zaznamenávána na magnetofon v domácnostech dìtí, a to ve ètyøech komunikaèních situacích: skládání stavebnic a puzzlù; vyprávìní pøíbìhù podle obrázkù; hra dìtí s jejich vlastními hraèkami; vytváøení obrazcù na tabuli pomocí barevných špendlíkù. V prvních tøech situacích se støídaly matky s otci (v rùzných dnech), ve ètvrté situaci komunikovali s dìtmi oba rodièe. Zaznamenaná øeè matek, otcù a dìtí byla analyzována zvlášť pro každou komunikaèní situaci, jednotkou analýzy byly výpovìdi vyèleòované jako sémantické úseky øeèi. Pro analýzu øeèi matek a otcù bylo použitou 26 charakteristik, napø. délka výpovìdí v poètu slov, podíl rùzných druhù otázek, podíl rozkazovacích vìt, index TTR, 24
Tento výzkumný pøístup by bylo možno replikovat na analýzu øeèi èeských matek a otcù k dìtem a zjištìné údaje srovnávat s daty Frekvenèního slovníku mluvené èeštiny (Èermák a kol., 2007), který obsahuje frekvenèní pøehledy nejèastìjších slov, substantiv, sloves aj. v korpusu 644 909 slovních tvarù v mluvených projevech dospìlých Èechù.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180702
100
/
Dìtská øeè a komunikace
podíl korekcí dìtské øeèi matkou nebo otcem atd. Pro analýzu dìtské øeèi bylo obdobnì použito 20 charakteristik. Použitím vìtšího poètu charakteristik byl získán komplexnìjší obraz o øeèi matek a otcù. Hlavní výsledky tohoto výzkumu jsou: n
n
n n n
Celkový rozsah øeèi matek (poèet výpovìdí) je vìtší za stejný èasový úsek než øeèi otcù, a to ve tøech ze ètyø komunikaèních situací. To je ve shodì s poznatky z jiných zdrojù o vedoucí roli matek v komunikaci s dítìtem. V jednotlivých lingvistických charakteristikách nejsou významné rozdíly mezi øeèí matek a øeèí otcù, oba subjekty projevují shodné zpùsoby zjednodušování syntaktických struktur a lexika. Rozdílné komunikaèní situace mají výrazný vliv na øeè jak matek, tak otcù. Øeè matek a øeè otcù není ovlivòována tím, zda komunikují s dívkou nebo s chlapcem. Øeè dìtí není diferencována podle toho, zda komunikují s matkou nebo s otcem.
Autoøi uzavírají svá zjištìní konstatováním, že jazykové prostøedí, v nìmž vyrùstají dìti se svými matkami a otci, se jeví jako homogenní. Jednotlivé komunikaèní situace ovlivòují øeè rodièù, nikoli však øeè dìtí. Z toho vyplývá, že ve vìku 2;5 až 3;5 dìti ještì nejsou schopny diferencovat své øeèové produkty v závislosti na typu komunikaèního kontextu. Obdobné poznatky o jazykovém inputu zprostøedkovaném øeèí matek a øeèí otcù a zároveò o vlivu situaèního kontextu, v nìmž komunikace s dìtmi probíhá, poskytuje výzkum z univerzity Kansas (O´Brien, Nagle, 1987). Šetøení zahrnovalo komunikaci 10 matek a 10 otcù (všichni bìloši ze støední tøídy) s jejich syny a dcerami ve stáøí 1;6 až 2;0, a to pøi høe s tøemi druhy hraèek: loutky; autíèka; skládaèky. Záznamy øeèi byly analyzovány podle typù výpovìdí a druhù slov. Získané výsledky jsou ve velké shodì s nálezy pøedchozího popsaného výzkumu: Ve vìtšinì charakteristik nebyly zjištìny významné rozdíly v jazykovém inputu produkovaném matkami a otci, jak ukazují data v tabulce 12 (zkráceno z rozsáhlejší tabulky). Významné rozdíly se týkaly pouze používání otázek a substantiv (vìtší frekvence v øeèi otcù). n Rovnìž nebyly zjištìny významné rozdíly podle pohlaví dìtí, øeè otcù a matek vykazovala podobné charakteristiky jak v komunikaci s dívkami, tak v komunikaci s chlapci. n Avšak významné rozdíly byly shledány v pøípadì hry s rùznými typy hraèek: Pøi høe s loutkami byli rodièe øeèovì nejaktivnìjší a podporovali také nejaktivnìji øeè dìtí (napø. velkým poètem otázek, delšími výpovìïmi, odkazováním na objekty atd.). Naopak pøi høe s autíèky byla verbální aktivita jak rodièù, tak dìtí nižší (až 10 % zabíraly zvuky napodobující chod motorù). n
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180702