98 / Demence
Subjektivní zátì peèovatele Zamìøíme-li se na osobnost a mo nosti peèovatele, mù eme nalézt jak rizikové, tak projektivní faktory ve zvládání péèe o nemocného. Tab. 7.5 Rizikové faktory ze strany peèovatele pro kontakt s pacientem Rizikové faktory ze strany peèovatele pro kontakt s pacientem
Cizí peèovatel je vìt ím rizikem ne vlastní pøíbuzný. ena jako peèovatel je více stresována ne mu . Velmi blízký peèovatel (man el/man elka) je vysoce stresován. Nízká podpora od ostatních èlenù rodiny, popø. pøátel. Nízké znalosti o demenci, amatérský pøístup, absence konkrétního vzdìlání o nemoci a nutné péèi. patný premorbidní vztah k nemocnému. Vysoké po adavky na pacienta. Premorbidní deprese èi jiné psychické problémy u peèovatele. patný tìlesný stav peèovatele. Negativní zku enosti peèovatele.
(Podle: Holmerová I. Problematika peèujících rodin, mo nosti pomoci a podpory, 2003; Pidrman V, Kolibá E. Zmìny jednání seniorù, 2005)
Tab. 7.6 Projektivní faktory faktory, které sni ují hladinu stresového pro ívání peèovatele Faktory, které sni ují hladinu stresového pro ívání peèovatele
Podpora, kterou peèovatel cítí z okolí (podpora rodiny, pøátel). Pøimìøené znalosti o demenci, jak teoretické, tak praktické. Kooperace peèovatele v podpùrných skupinách, jako je napø. Alzheimerovská spoleènost. Aktivní pøístup peèovatele øe ení problémù, pokud je to mo né. Adekvátní finanèní ohodnocení. Dobré du evní a tìlesné zdraví peèovatele.
(Podle: Holmerová I. Problematika peèujících rodin, mo nosti pomoci a podpory, 2003; Pidrman V, Kolibá E. Zmìny jednání seniorù, 2005)
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180694
Léèba demence / 99
Postoje peèovatele Postoj peèovatele a jeho chování k pacientovi má pøímý vliv na stav nemocného. Tab. 7.7 Vzorce chování ze strany peèovatele, které mohou vést ke zhor ení stavu nemocného Vzorce chování ze strany Provádìní náhlých a neoèekávaných zmìn v okolí pacienta. peèovatele, které mohou Neèekané zmìny v èasových stereotypech, na které je pavést ke zhor ení stavu cient zvyklý. nemocného Hyperkritický postoj vùèi nemocnému. Ignorování pacientových pøání. Dávání pøíslibù, které následnì nejsou plnìny. Pøíli né kontrolování nemocného. Projevy zloby èi agresivity vùèi nemocnému. Pøeceòování èi nedoceòování mo ností nemocného. Nejednoznaèné nebo slo ité pøíkazy èi doporuèení. Nesrozumitelná komunikace (pøíli tichá øeè nebo pøíli rychlá øeè). Nepøimìøenì direktivní pøístup. (Podle: Holmerová I. Problematika peèujících rodin, mo nosti pomoci a podpory, 2003; Pidrman V, Kolibá E. Zmìny jednání seniorù, 2005)
Tab. 7.8 Faktory, které sni ují riziko progrese BPSD Faktory, které sni ují riziko progrese BPSD
Empatický, klidný a tvùrèí pøístup k pacientovi, který vyplývá z adekvátního vzdìlání (pouèení) o etøovatele. Dostatek èasu, nevyvolávání èasového stresu. Zachování stereotypu v re imu dne pøi respektování rozumné flexibility. Adaptabilita peèovatele a schopnost akceptovat nastalé zmìny. Realistické po adavky na pacienta a realistická oèekávání. Pøimìøená du evní i tìlesná zátì vy adovaná po nemocném. Respektování individuality nemocného. Poskytnutí nemocnému co mo ná nejvìt í samostatnosti, jaká je v dané situaci mo ná. Akceptování emoèního rozpolo ení nemocného. Pokusit se zachovat smysl pro humor. Nezvýrazòovat pacientovy limity. Pokusit se zapojit do péèe o nemocného ir í okolí.
(Podle: Holmerová I. Problematika peèujících rodin, mo nosti pomoci a podpory, 2003; Pidrman V, Kolibá E. Zmìny jednání seniorù, 2005)
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180694
100 / Demence
Nemocnost peèovatelù Bylo zji tìno, e prevalence depresí mezi peèovateli, kteøí se starají o dementní pacienty, je mezi 15 % a 50 %. Pøes 10 % peèovatelù splòuje kritéria pro nìkterou z úzkostných poruch. 7% a 35 % peèovatelù u ívá pravidelnì nìkteré psychofarmakum. Z pohledu du evního zdraví jsou peèovatelé nejvíce ohro ení afektivními poruchami, zejména depresí a poruchami úzkostnými. Ty jsou doprovázeny bohatou symptomatologií, somatizaèními potí emi, poruchami spánku a poruchami soustøedìní. Z hlediska tìlesného zdraví jsou peèovatelé ohro eni celou paletou nemocí, které jsou oznaèovány za psychosomatické. Jde jak o vy í krevní tlak a poruchy trávicího systému, tak i o èastìj í výskyt infekèních nemocí. Peèovatel by nemìl být úplným amatérem. Je vhodné, aby byl patøiènì vzdìlán, pokud jde o obraz demence i pokud jde o pøíznaky BPSD. Edukace a podpora peèovatele zahrnuje nìkolik mo ností. Jde o dostateèný pøísun adekvátních informací, které peèovateli objasní danou problematiku. Pro peèovatele je nesmírnì dùle ité, aby se vyhnul pøehnaným oèekáváním, aby si uvìdomil nároènost a dlouhodobost péèe o nemocného s demencí. Peèovatel by mìl vyu ít mo nost komunikace s profesionály v daném oboru, a ji jde o sociální pracovníky, zdravotní sestry èi o etøovatelky. Podporou peèovatelù a peèujících rodin se zabývají alzheimerovské spoleènosti, které sdru ují zejména rodinné peèující. Nìkteré mo nosti podpory peèujících rodin Informace je mo né poskytnout pøi osobním setkání a krátké konzultaci, vhodné je také vydat je v ti tìné formì, proto e se k nim budou peèovatelé moci pozdìji vracet. Vìt inu informací pro rodinné pøíslu níky je mo né najít na webové stránce. Informace o slu bách pro pacienty s demencí a dal í poradenství lze najít na webových stránkách, které jsou uvedeny v Pøíloze. Jde o dal í pomoc pro peèující, kteøí mohou s kvalifikovaným pracovníkem podrobnì probrat ve keré problémy a získat potøebné informace. Dùle itou souèástí ka dého setkání s rodinným pøíslu níkem je vyslechnutí jeho problémù a vyjádøení porozumìní, se kterým se tito lidé zpravidla málo setkávají. Svépomocné skupiny jsou rovnì dùle itou formou pomoci rodinným pøíslu níkùm. Jedná se o pravidelná setkání rodinných pøíslu níkù s terapeuty, kde mohou otevøenì hovoøit o svých problémech. Respitní péèe znamená poskytnutí odpoèinku tomu, kdo o nemocného peèuje po vìt inu èasu. Jako urèitou formu respitní péèe mù eme chápat také krátkodobé pobyty v zaøízeních sociální péèe. Pobyty v denním centru pro pacienty s demencí mají pro pacienty samotné význam terapeutický a aktivizaèní, pro rodinné pøíslu níky pak vytváøejí èas, kdy si mohou odpoèinout a zaøídit své zále itosti.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180694