100+1 OTÁZEK A ODPOVÌDÍ O PREVENCI NEJÈASTÌJŠÍCH ONEMOCNÌNÍ
/ Gynekologická onemocnìní
60. Mùže žena zabránit vzniku rakoviny a jak èasto by mìla chodit na preventivní gynekologické prohlídky? Odpovìï by mohla být struèná, ale pokusím se o vysvìtlení celého problému. Nejèastìjší rakovinou ženských pohlavních orgánù je rakovina hrdla dìložního (èípku). Je to ta èást dìlohy, která smìøuje do pochvy a je kryta epitelem dlaždicobunìèným, který podle období života ženy buï na povrchu hrdla dìložního, nebo v hrdle dìložním pøechází do cylindrického epitelu (viz obrázek 20).
Obr. 20 Normální nález na dìložním èípku Právì na pøechodu obou epitelù dochází nejèastìji ke zmìnám, které pøes stadia pøedrakovinných stavù (prekanceróz) pøecházejí nebo mohou pøejít do stadia invazivního karcinomu hrdla dìložního (viz obrázek 21).
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180577
GYNEKOLOGICKÁ ONEMOCNÌNÍ
Obr. 21 Invazivní karcinom dìložního èípku
Vzácnìjší, ale o to hùøe diagnostikovatelný a zhoubnìjší je adenokracinom hrdla dìložního z cylindrických bunìk ukrytých hloubìji v hrdle dìložním. Pokud žena chodí na preventivní prohlídky, je vždy v rámci prevence dlaždicobunìèného (lat. spinocelulárního) karcinomu nebo adenokarcinomu hrdla dìložního provedena kolposkopie (prohlédnutí povrchu èípku kolposkopem, tedy jakýmsi mikroskopem). Poté je odebrán stìr z povrchu èípku a hrdla dìložního na onkologickou cytologii a pokud je odeèten a zhodnocen v dobré cytologické laboratoøi a je výsledek negativní, má žena celkem jistotu, že další prohlídka za rok je dostateèná a pro prevenci shora popsané rakoviny udìlala dost. Je-li jí oznámeno, že stìr nebyl zcela v poøádku, ale nález nevyžaduje operaèní øešení, mìla by pøijít za kratší dobu než 1 rok, nejèastìji za 4–6 mìsícù, doporuèuji takovýto postup dodržet. Mùže se ale také dozvìdìt, že byl zachycen nález podezøelý z nìkterého stadia prekancerózy, tedy pøedrakovinného stavu. V tom pøípadì je žena odeslána do nìkterého z center, které provádìjí tzv. expertní kolposkopii, pøípadnì v jednom sezení provedou i operaèní zákrok na èípku, tzv. konizaci hrdla dìložního. Pøi ní je nejèastìji elektrokoagulaèní klièkou vytnuta èást hrdla dìložního. Ve svìtì a na èásti našich pracovišť je takovýto zákrok provádìn ambulantnì v místní anestezii nebo v krátkodobé nitrožilní anestezii v rámci jednodenní chirurgie, kdy žena ještì téhož dne, nejèastìji za 1–2 hodiny, podle použitého anestetika, odchází domù. Zákrok je k èípku dìložnímu šetrný a kromì upøesnìní diagnózy, kdy patolog, který hrdlo dìložní zkoumá, má k dispozici mnohem více materiálu, než jen nìkolik stovek bunìk (v lepším pøípadì) na skle získaných stìrem z povrchu èípku a z kanálu hrdla dìložního. Zároveò je zákrok i léèebný, protože ve vìtšinì pøípadù odstraní ložisko patolo-
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180577
100+1 OTÁZEK A ODPOVÌDÍ O PREVENCI NEJÈASTÌJŠÍCH ONEMOCNÌNÍ
gického epitelu a patolog se musí vyjádøit i k tomu, zda bylo ložisko odstranìno celé. Tento závìr by se mìla dozvìdìt i pacientka pøi kontrole po výkonu a s ním i doporuèení na èetnost a nutnost dalších kontrol po zákroku. Je-li zákrok proveden dostateènì, ve zdravé tkáni následuje vìtšinou pùlroèní režim kontrol, po opakovaném normálním nálezu pak obvyklý roèní rytmus preventivních prohlídek. Je-li výsledkem kolposkopie a cytologie pøi preventivní prohlídce stanoveno podezøení na karcinom hrdla dìložního, postup je radikálnìjší a jeho popis pøesahuje rámec této zdravovìdné instruktáže.
61. Ale co ostatní „ženské“ rakoviny? Máte pravdu, že ženy mohou onemocnìt nejen rakovinou hrdla dìložního. Na tu se ale mùže pøijít vèas preventivními gynekologickými prohlídkami ještì døíve, než se rakovina rozvine. Smysluplné prevence u žen se týkají 3 rakovin: u rakoviny prsu, u rakoviny hrdla dìložního, u rakoviny tlustého støeva a koneèníku (kolorektální karcinom).
O poslední z nich a její prevenci je pojednáno na jiném místì této publikace. Pro struènost a pøehlednost – starost o její vyhledávání je na praktických lékaøích. Gynekologové zatím nemají možnost jednoduché testy na skryté krvácení ve stolici u svých pacientek dìlat, snad se to v budoucnosti zmìní. Již dnes jsou nìkteré ordinace gynekologù vybaveny pøístroji na detekci skrytého krvácení ve stolici, ale ta nejsou v jejich pøípadì hrazena z veøejného zdravotního pojištìní. Po 50. roce vìku si je ale žena mùže, dokonce mìla by, vyžádat u svého praktika.
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180577