– 98 –
46. Zabezpečení porušených konstrukcí Odstraňuje-li se nějaká konstrukce, musí se nahradit jinou, dostatečně únosnou. Pokud má provizorní charakter, umístí se tak, aby při pozdější práci nepřekážela. Vybourá-li se např. řadový dům, je nebezpečí, že se poruší stabilita vedlejších domů, pro které byl vybouraný dům společnou rozpěrou. V takovém případě se zajišťuje vodorovné rozepření, která se umísťuje proti obvodovým a středním zdem v úrovni stropů. Rozpěry se osazují postupně shora dolů po odbourání každého podlaží a později, při provádění novostavby, se opět postupně odebírají. Štíty se nerozpírají, ale zajistí se přichycením ocelových táhel k vaznicím, popř. ke konstrukci vlastního krovu s vypodložením závlačí fošnami nebo trámky. Pro zabezpečení nároží nebo štítů se používají šikmé vzpěry jednoduché nebo zdvojené, podle výšky budovy a počtu stropů. Dole musí být spolehlivě zajištěny proti usmýknutí. Aby se snížilo jejich namáhání na vzpěrnou pevnost zkracuje se jejich délka kleštinami. Šikmé vzpěry se také používají pro zajištění porušeného zdiva proti vybočení při jeho výměně, při bourání otvorů apod. K podchycování stropů se používají svislé vzpěry, stejně jako při podchycování zdiva nebo příček. Zatížení ze zdiva se přenáší pomocí krátkých příčných nosníků na trámy podepřené svislými vzpěrami. Při podchycování stropů se musí na podhledu odstranit omítka, aby se podpora neuvolnila, kdyby se omítka rozdrtila. Podpěry ani vzpěry se nesmějí odstranit, dokud nemůže být nová konstrukce plně zatížena. Odstraňují-li se podpěry, je třeba si počínat velice opatrně a sledovat, zda nedochází k nějakým změnám, zda se netvoří trhliny nebo zda podpěrná konstrukce nepoklesla. Každá porušená konstrukce, která je nosná, se musí po zjištění poruchy co nejrychleji zabezpečit. Nejvhodnější je použít dřevo, které je lehké a které se snadno upraví na potřebnou délku. Pevného upnutí se dosáhne zaklínováním řezanými klíny.
100 osvědčených stavebních detailů – zednictví
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180574
– 99 –
Rozpěry na štítech budov v proluce
Provizorní zabezpečení konstrukce výdřevou a opěrným systémem
Podélná rozpěra mezi domy v proluce
Trojitá vzpěra s paždíky
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180574
– 100 –
47. Rekonstrukce opěrných zdí I. Opěrné zdi jsou konstrukce, které velice trpí povětrností. Proto se s jejich opravami nebo rekonstrukcí lze setkat naprosto běžně. Rozsah obnovy bývá různý. Někdy se opraví pouze povrchové vrstvy, ale většinou se jedná o zesílení zdi nebo zvětšení její výšky. Zesílení opěrné zdi se požaduje i při opravě komunikací v zastavěném i nezastavěném území. Komentář uvádí několik základních návrhů, které lze různě rozpracovat, kombinovat a uplatnit na konkrétní příklady.
1) Zesílení opěrné zdi injektováním rozrušeného zdiva a přídavnou kotvenou železobetonovou stěnou Na obrázku 1 je vyznačena opěrná zeď postavená z méně kvalitních cihel. V takovém případě se navrhne zpevnění zdi injektáží. Vzdálenosti otvorů pro injektážní trubky se volí podle kvality a pórovitosti zdiva. Vnější líc se potom velice pečlivě vyspáruje. Pokud je zeď v dobrém stavu, jen průřezové hodnoty jsou nevyhovující, je možno postupovat podle obrázku 2. Zesílení se volí většinou železobetonem lepší kvality. Spojení starého a nového betonu se dosáhne mimo jiné kotevními trny vloženými do vyvrtaných otvorů. Ke kotevním trnům se připevní výztuž se sítí. Stejným způsobem se zvětší i základ opěrné zdi. Horní líc se překryje v celé šíři.
2) Zesílení opěrné zdi nahrazením povrchové vrstvy Je-li povrchová vrstva opěrné zdi narušena povětrnostními nebo jinými vlivy a je navíc požadováno zesílení, postupuje se podle obrázku 3. Znamená to tedy odstranit poškozenou povrchovou vrstvu zdi a ke zdrsnělému povrchu přibetonovat nebo přizdít zesílenou část. Spojovací trny nejsou v tomto případě bezpodmínečně nutné. Velice vhodné je podbetonování části původního základu.
3) Zesílení opěrné zdi zapuštěnými kotvami Pokud se má pouze zvětšit únosnost opěrné zdi, která je celkově v dobrém stavu, a mají-li se při tom použít ty nejjednodušší prostředky, je vhodný návrh na obrázku 4. Ze statického hlediska jde o změnu statické soustavy, tzv. konzola se mění na prostý nosník s pružnou podporou v místě kotvy. Kotvení zdi je třeba věnovat patřičnou pozornost, tzn. zejména kvalitní zakotvení v dostatečné vzdálenosti. Je-li v blízkosti objekt, výhodně se využije k zakotvení táhel hmotnosti objektu. S ohledem na možnost koroze musí být ocelová táhla obetonována nebo uložena ve žlabu, který je přístupný shora.
100 osvědčených stavebních detailů – zednictví
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180574