90 Pěstování hrušní a kdouloní Chřadnutí hrušně – Pear decline (PD) Symptomy a projevy napadení: Symptomatický projev napadení fytoplazmou označovanou jako ‘Candidatus Phytoplasma pyri’ je poměrně variabilní a je závislý na intenzitě růstu stromu, současné kondici, stáří, vnímavosti odrůdy a podnože k této fytoplazmě. U hrušňového stromu se mohou vyskytovat dva typy symptomů v závislosti na citlivosti podnože. Pomalé odumírání nastává na tolerantní nebo rezistentní podnoži, naopak velmi rychlé až náhlé na citlivé podnoži. Primární symptomatický projev spočívá ve svinování listů (tzv. svinutka), jejich předčasném vybarvování do červena (případně purpurova až bronzova) v srpnu a dále k jejich předčasnému opadu. V dalších letech dochází k postupné redukci růstu, kvetení a výnosu plodů a ke snižování celkové asimilační plochy. V průběhu července se na lýku objevují nekrózy a lýko odumírá. Charakteristické pro toto onemocnění je postupné narůstání symptomatického projevu. Stromy jsou postupně oslabovány, až nakonec odumírají. Vznik infekce: Fytoplazma je přenášena vektory, zejména merou hrušňovou (Cacopsylla pyricola Förster) a merou skvrnitou (Cacopsylla pyri L.) nebo vegetativním rozmnožováním (zejména roubováním a očkováním). Mery se infikují sáním na pupenech, letorostech a mladých listech napadených stromů. Tímto způsobem dochází i k přenosu na zdravé stromy. Dospělé mery přezimují často na hostitelské rostlině nebo migrují mimo výsadbu. Fytoplazma kolonizuje pouze lýkovou část vodivého svazku, kterou ucpává, a tak blokuje transport asimilátů do kořenů. K ucpávání lýka dochází nejsilněji v úseku srůstu roubu s podnoží. Pokud je jako podnož použitý hrušňový typ, dochází i ke kolonizaci kořenů, kde fytoplazma přetrvává po celý rok. V případě použití podnože kdouloňového typu ke kolonizaci podnože nedochází. Agrotechnická opatření a ochrana: Ochrana proti PD je souborem několika opatření, jakou jsou ochrana před vektorem, výběr vhodné podnože a odrůdy, správná agrotechnika v sadu. K omezení šíření choroby ve výsadbách přispívá dostatečné hnojení dusíkem, zavlažování a intenzivní řez. V USA jsou povoleny přípravky na bázi antibiotik (např. Terramycin). Citlivé k PD jsou podnože odvozené od Pyrus pyrifolia a P. ussuriensis. Hrušně naroubované na těchto podnožích odumírají během několika týdnů od počátku infekce. Tolerantní podnože jsou např.: kdouloně, semenáč odrůdy Bartlett, Nelisova zimní, OHxF s Pyrus betulaefolia. Nicméně tolerantní odrůdy se stávají zdrojem dalšího šíření onemocnění. Moniliová hniloba jádrovin – Monilinia fructigena HONEY (syn. Sclerotinia fructigena) někdy též černá hniloba plodů Symptomy a projevy napadení: Houba napadá zejména plody, výjimečně větve a květy. Nejčastěji po předcházejícím poškození vznikají na plodech hnědé skvrny, na nichž lze pozorovat vyrůstající konidiofory v hustých svazečcích seskupených v plodonosné polštářky, které jsou na povrchu plodu uspořádány do
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180046
Škodliví činitelé hrušní a kdouloní 91 soustředných kruhů. V průběhu infekce dochází k rozkladu dužniny, která hnědne a plod postupně hnije. Napadené plody opadávají nebo zůstávají přischlé na plodonoších, kde postupně mumifikují. Během skladování způsobuje houba tzv. černou hnilobu plodů. Přezimuje mycelium v mumifikovaných plodech. Hlavním zdrojem infekce jsou začátkem léta tvořící se konidiofory s konidiemi právě na těchto plodech. Rozšiřování probíhá na velkou vzdálenost větrem, deštěm a hmyzem. Agrotechnická opatření a ochrana: Ochrana je souborem dvou agrotechnických opatření. Prvním opatřením, omezujícím výskyt monilie, je sběr všech poškozených a spadaných plodů. Současně je nutné zabránit poškození plodů (efektivní ochrana proti škůdcům). Druhým opatřením je preventivní chemická ochrana při pozdním ošetření proti strupovitosti. Použít je možné i některé fungicidy používané u peckovin. Evropská rez hrušňová– Gymnosporangium fuscum (R. HEDW.) DC. Symptomy a projevy napadení: Dvoubytná rez napadající u hrušní zejména listové čepele. Výjimečně dochází k napadení řapíků, letorostů a plodů. Počátkem léta se na povrchu listů objevují červeno-oranžové oválné skvrny. Na spodní straně listů se postupně vyvíjí zduřelé pohárkovité výrůstky – „puchýře“. Plody jsou v důsledku nestejnoměrného růstu často deformované. Hospodářská nebezpečnost nebývá příliš významná. Na extrémních stanovištích může docházet vlivem napadení rzí k celkovému chřadnutí stromu (minimální přírůstky, redukovaná listová plocha, snížený výnos, nízká kvalita plodů apod.). Rozhodujícím faktorem pro infekci je kromě povětrnostních podmínek i vzdálenost obou hostitelských rostlin. Obecně se uvádí, že přenos infekce probíhá na vzdálenost 100–150 m. Primárním hostitelem rzi hrušňové je jalovec. Houba přezimuje ve formě mycelia ve dřevě větví jalovce, které jsou mírně zduřelé a popraskané. Okruh hostitelských rostlin: Druhy a odrůdy rodu Pyrus, Juniperus sabina a Juniperus chinensis. Agrotechnická opatření a ochrana: Nejlépe vyloučit vzájemnou blízkost obou hostitelů. Odstraňování napadených větví jalovce není příliš reálné. V silně napadených porostech je možné použít proti rzi některé přípravky používané proti strupovitosti, jako je Baycor 25 WP (Bitertanol), Delan 750 SC (Dithianon), Topas 100 EC (Penconazole), Novozir MN 80 (Mancozeb). Virová kaménkovitost hrušek – Lithiasis (Stony Pit Virus – SPV) též virová kaménčitost Symptomy a projevy napadení: První příznaky lithiasis se objevují asi za 20 dní po opadu korunních plátků jako tmavě zelené skvrny na plodech. Růst buněk v těchto skvrnách je omezen, na plodu vznikají dolíčky a plod je deformován. Pletivo pod slupkou v místech dolíku je tvořeno ze sklerenchymatických buněk, které se nahlučí do tvrdého kaménkovitého tvaru velikosti kolem 3–4 mm (i větší),
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180046
92 Pěstování hrušní a kdouloní zvaného sklereid. Intenzita symptomů kolísá jednak v jednotlivých letech, ale i u různých plodů na témže stromě. Některé mají po jednom dolíku a další mohou být zdravé. U některých hrušní se symptomy na plodech objeví jen na jedné větvi nebo jenom na jedné straně stromu. Dokonce některé stromy plodí jeden rok plody silně poškozené a další rok jsou navenek zdravé. K tomuto jevu dochází tehdy, je-li strom napaden málo virulentním kmenem viru nebo odrůda hrušně je k viru tolerantní. Agrotechnická opatření a ochrana: Choroba je u napadeného stromu irreverzibilní. Stromy plodící silně postižené plody nutno vykácet. K výsadbě použít jen zdravé certifikované školkařské výpěstky. Silné symptomy se projevují např. u odrůdy Boscova lahvice, méně intenzivně u odrůd Hardyho máslovka, Konference, Williamsova a Nelisova zimní.
12.2 Méně významné choroby Puchýřovitá rakovina kůry hrušní – Pear blister cancer viroid – PBCVd Na kůře se vytvářejí ohraničené puchýře, posléze nastává jejich praskání a odlupování kůry, nakonec může dojít k odumírání celých větví. Kroužková mozaika hrušně – Apple chlorotic leaf spot virus – ACLSV Na listu se vyskytují světlezelené nebo žlutozelené, různě velké, nepravidelné kroužky a skvrny. Postižená místa nekrotizují, dochází k deformaci listů a redukci růstu. Šedá skvrnitost listů – Mycosphaerella sentina (Ft.) Schrot Drobné skvrny na listech, zpočátku hnědé později s šedobílým středem. Při silném napadení listy předčasně opadávají. Hnědnutí listů hrušně – Diplocarpon mespili (Sorauer) B. Sutton, (syn. Fabraea maculata) Vyskytuje se na hrušních a zejména kdouloních. Po vyrašení se na listech objevují drobné červenavé skvrny, nejdříve na svrchní straně listu, později i na spodní a dále na řapících, případně letorostech. Skvrny se postupně zvětšují, list hnědne až černá, zkroutí se a koncem července opadává. Dochází k oslabení růstu a špatnému vyzrávání výhonů (zejména u kdouloňových podnoží). Puchýřnatost listů hrušně – Taphrina bullata (Berk. & Broome) Tul. V současnosti téměř se nevyskytující onemocnění. Původce onemocnění je příbuzný houbě T. deformans způsobující kadeřavost broskvoně. Na listech se vytvářejí podobné deformace (puchýře) jako u kadeřavosti broskvoně. Patogen napadá i hloh obecný.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180046