Zoey pokrčila rameny. „Byl to mamčin nápad. Je mi to jedno. Jonase mi nic nevrátí.“ Po zádech mi přeběhl mráz. Představila jsem si ho tam za Foxtonem a vzpomněla si, že mám pořád v kapse džínsů tu jeho harleyovskou přezku. „Nikdy se nemůžeš vrátit,“ pokračovala unaveným hlasem. „Každej tvrdí, že to nevadí, že se nesmíš ohlížet, ale dívat se dopředu. Kromě Kim. Ona říká, že je pro mě důležitý, abych si na všechno vzpomněla.“ „A zaplnila prázdný místa,“ horlivě jsem přikývla. „Říkala jsi, že potřebuješ moji pomoc.“ „Dovedeš si představit, co to je, to PSP? Jako bys pletla šálu, upustila jehlici a všechno se ti rozpáralo. Je tam najednou nějaká blbá díra, a ta se pořád zvětšuje.“ „To je strašidelný.“ „Neuvěřitelný. Ta díra už je tak velká, že bych do ní mohla spadnout a zmizet, věř mi!“ Ach, to padání. Padáš a padáš a ta díra je hladká a nemáš se čeho chytit a žádné dno taky nemá. Tak jsem se cítila, když umřel Phoenix. „Vrať se zpátky, před tu nehodu,“ řekla jsem Zoey, aniž bych se s ní podělila o své pocity. „Pamatuješ si, jaké to bylo, když jste spolu chodili?“ „Milovala jsem ho,“ odpověděla tiše. Koně natahovali hlavy přes stájové dveře a dožadovali se dalšího cukroví. „To přece nešlo jinak.“ 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS179967
„Strašně milej kluk, strašně moc,“ souhlasila jsem. Vyhnula jsem se slovům byl nebo je. Zoey zmlkla. Jako by vklouzla do jedné z těch děr ve své paměti. Čekala jsem, až vyleze zpátky. „Asi bych ti měla poděkovat,“ povzdechla si po dlouhé chvíli. „Za co?“ „Že jsi mi přebrala Matta a nechala Jonase, aby si mě našel.“ „Počkej.“ Matt Fortune zase začínal zvedat svoji oš klivou hlavu. „Já ti ho ‚nepřebrala‘. Pokud se pamatuju, Matt na mě vystartoval a překonal olympijskej rekord, aby mě dostal.“ Sbohem, Zoey. Čau, Darino. „Jo, věřím ti.“ Nikdy mi to nevěřila a pořád mi to nevěří. Byla přesvědčená, že za rozchod s Mattem můžu já. „Jak je to už dlouho?“ „Skoro rok a půl. Moc dobře jsem to nezvládla, ale Matta jsem nesbalila, přísahám. Není to můj typ.“ „To máš jedno.“ Viditelně se jí o tom nechtělo mluvit. „Pojďme dovnitř.“ Ale já jsem uchopila opěradlo vozíku a otočila jsem si ji k sobě. „Zoey, to bych nikdy neudělala. Já si takhle nezahrávám a nekradu kamarádkám kluky. Nevím, co ti Matt řekl. Když po mně vyjel na tom večírku u Hannah, poslala jsem ho do háje.“ 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS179967
„Hannah říkala něco jinýho.“ Zoey na mě pohlédla, v očích měla slzy. „Říkala, že jsi Matta přijala s otevřenou náručí.“ „Jo, kamarádky jako je Hannah…“ odmlčela jsem se. „Potom mi trvalo víc než rok, než jsem si našla dalšího kluka. Takhle to já střídám!“ „Phoenixe?“ zašeptala. „Jo. Vzpomínáš si na něho?“ Přikývla. „Jonas ho měl rád od první chvíle. Já jsem se ho trochu bála. Byl takovej odtažitej.“ Zavrtěla jsem hlavou. „Phoenix by nikomu neublížil.“ „Ale pro vás to nebyla láska úplně na první pohled,“ připomenula mi Zoey. „Když se přistěhoval do Ellertonu, slyšela jsem, jak říkáš Loganovi, že ti Phoenix připadá hrozně namyšlenej. Znělo to upřímně.“ „On byl ale ve skutečnosti nesmělej. Vypadal nafoukaně, ale přitom spíš nedokázal navázat kontakt. Ale, Zoey, tohle je důležitý. Pamatuješ, jak se Rohrovi přistěhovali do města?“ „Jo. Brandon Rohr nemohl najít práci. Motal se kolem prodejny harleyů s Charliem Fortunem. S Brandonem jsem se seznámila, když si tam Jonas nechával spravit motorku.“ „To mohlo bejt jenom pár týdnů před tou nehodou,“ připomněla jsem jí. Začínala jsem být rozrušená. „Vzpo100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS179967