88 Zadní přístup indikujeme: • při neúspěšné zavřené repozici jednostranné nebo oboustranné luxace dolní krční páteře • při útlaku nervových struktur zezadu (lamina, klouby) • při vysoce nestabilních zlomeninách C/Th přechodu • při úrazové nestabilitě u pacienta se spondylitis ankylosans (Morbus Bechtěrev) • při vícečetných zlomeninách obratlových těl U těchto poranění s výhodou doporučujeme ke zvýšení stability nahradit zadní přístup halo fixačním aparátem na dobu 6–8 týdnů. Výhody zadního přístupu: • jednoduchý a bezpečný přístup k páteři • vysoká biomechanická stabilita háčkových dlah • • • •
Nevýhody zadního přístupu: traumatizace svalů krční páteře horší hojení rány větší krevní ztráty horší funkční výsledky omezením funkce původně zdravých sousedních segmentů, doprovázené větší bolestivostí krční páteře
Více komplikací je popisováno při použití zadního přístupu(16,33,44,58,100). Arand(12) zaznamenal horší funkční výsledky po zadní osteosyntéze. Ebraheim(37) ve své práci uvedl větší bolesti krční páteře po zadním přístupu.
Operační postup: zadní přístup k subaxiální páteři Poloha pacienta při intubaci je supinační. Pak doporučujeme naložit na hlavu pacienta halo a otočit pacienta do pozice pronační. Pomocí Mayfieldovy svorky přitáhneme halo k operačnímu stolu. Pozici krční páteře sledujeme pod skiaskopickou kontrolou v bočné projekci. Horní končetiny jsou náplastí nebo tahem za horní končetiny vedeny podél těla pacienta. Po dezinfekci a zarouškování operačního pole vedeme řez nad palpovatelnými obratlovými trny ve střední čáře. Ostře postupujeme k střední fascii m. trapezius. Pomocí raspatoria a elektrokauteru skeletizujeme krční páteř subperiostálně laterálně až ke kloubům. Průběžně stavíme krvácení bipolární nebo monopolární koagulací. Při preparaci můžeme střídat strany a hemostázu dělat dočasnou tamponádou. Nakládáme rozvěrač. Vstupní body pro šrouby v jednotlivých segmentech jsou identické od C3 po C6 (obr. 4.1.25.). O správnosti výšky zvoleného vstupu pro daný obratel se přesvědčíme v bočné projekci pomocí skiaskopie. Pro vstup do kosti ve zvoleném bodě použijeme šídlo nebo kostní frézku jako prevenci proti sklouznutí vrtáku nežádoucím směrem. Vrtákem postupujeme divergentně se
Poranění páteře sklonem 25° (obr. 4.1.26a). V bočné projekci směřujeme kraniálně 30° a postup vrtáku kontrolujeme pomocí skiaskopie (obr. 4.1.26b). V současnosti jsou k dispozici polyaxiální šrouby, které není nutné zavádět bikortikálně, proto obyčejně stačí vrtat do 14–16 mm. Před spojením šroubů s tyčí je nutné dekortikovat zadní struktury krční páteře pomocí kostní frézky a přiložit kostní štěpy (obr. 4.1.27a,b). K transpedikulární aplikaci šroubů do obratle C7 platí jiná pravidla pro vstup i sklon (obr. 4.1.28a–d). Při poranění C/Th přechodu je někdy nutné ukotvení šroubů do horní hrudní páteře, proto připojujeme i vstupní body a směr konvergence pro horní hrudní pedikly (obr. 4.1.29a,b,c). Vstup do pediklu vytvoříme K-drátem, šídlem nebo kostní frézkou a dál postupujeme tupou sondou nebo vrtákem 3,2 mm. Pátradlem se přesvědčíme o intaktnosti stěn kostního kanálu. Všude do stran i vpředu musíme cítit kostní kontakt. Změříme délku šroubu pomocí kalibrované sondy. Hloubku zavedení sondy sledujeme na skiaskopii v bočné projekci. Pak pod skia kontrolou zavádíme šroub potřebné délky. Po dokončení instrumentace následuje výplach, kontrola krvácení, založení Redonova drénu a sutura operační rány po vrstvách. Pooperační režim se neliší od předního přístupu.
Literatura
1. Abumi K, Itoh H, Taneichi H, et al. Transpedicular Screw Fixation for Traumatic Lesions of the Middle and Lower Cervical Spine: Description of the Technique and Preliminary Report. J Spinal Disord 1994; 7: 19–28. 2. Aebi M. Untere Halswirbelsäule. V: Witt AN, Rettif H, Schlegel KF, (eds). Orthopädie in Praxis und Klinik, Spezielle Orthopädie (Wirbelsäule – Thorax – Becken). Stuttgart, New York: Thieme 1994; 3: 38–81. 3. Aebi M, Mohler J, Morscher E. Operative Stabilisation of Dislocations, Fractures and Fracture-Dislocations of the Cervical Spine. Singapore: Ann Acad Med 1982; 11: 194–202. 4. Aebi M, Mohler J, Zäch G, et al. Analysis of 75 Operated Thoracolumbar Fractures and Fracture Dislocations with and without Neurological Deficit. Arch Orthop Trauma Surg 1986; 105: 100–112. 5. Aebi M, Nazarian S. Klassifikationen der Halswirbelseulenverletzungen. Orthopäde 1987; 16: 27–36. 6. Aebi M, Zuber K, Marchesi D. Treatment of Cervical Spine Injuries with Anterior Plating: Indications, Techniques, and Results. Spine 1991; 16(Suppl 3): 38–45. 7. Albert TJ, Klein GR, Joffe D, et al. Use of Cervicothoracic Junction Pedicle Screw for Reconstruction of Complex Cervical Spine Pathology. Spine 1998; 23: 1596–1599. 8. Allen jr BL, Ferguson RL, Lehmann TR, et al. A Mechanistic Classification of Closed, Indirect Fractures and Dislocations of the Lower Cervical Spine. Spine 1982; 7: 1–27. 9. Allen RL, Perot jr PL, Gudeman SK. Evaluation of Acute Nonpenetrating Cervical Spinal Cord Injuries with CT Metrizamide Myelography. J Neurosurg 1985; 63: 510–520. 10. An HS. Cervical Spine Trauma. Spine 1998; 23: 2713–2729. 11. Anderson PA, Henley MB, Grady MS, et al. Posterior Cervical Arthrodesis with AO Reconstruction Plates and Bone Graft. Spine 1991; 16(Suppl 3): S72–S79. 12. Arand M, Mutschler W, Ulrich C. Funktionsein-Schränkung nach Ventralen und Dorsalen Spondylodesen der Traumatisierten
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS179957
Poranění dolní krční páteře unteren Halswirbelsäule. Aktuel Probl Chir Orthop 1994; 43: 52–55. 13. Argenson C, Lovet J, Sanouiller JL, et al. Traumatic Rotatory Displacement of the Lower Cervical Spine. Spine 1988; 13: 767–773. 14. Bailey RW, Badgley CE. Stabilization of the Cevical Spine by Anterior Fusion. J Bone Joint Surg Am 1960; 42A: 565–594. 15. Bell GD, Bailey SI. Anterior Cervical Fusion for Trauma. Clin Orthop 1977; 128: 155–158. 16. Benzel EC, Kesterson L. Posterior Cervical Interspinous Compression Wiring and Fusion for Mid to Low Cervical Spinal Injuries. J Neurosurg 1989; 70: 893–899. 17. Blauth M, Schmidt U, Dienst M, et al. Langzeitergebnisse von 57 Patienten nach Ventraler Interkorporeller Spondylodese der unteren Halswirbelsäule. Unfallchirurg 1996; 99: 925–939. 18. Blauth M, Schmidt U, Bastian L, et al. Die Ventrale Intercorporelle Spondylodese bei Verletzungen der Halswirbelsäule – Indikation, Operationstechnik und Ergebnisse. Zentralbl Chir 1989; 123: 919–929. 19. Bohlmann HH, Boada E. Fractures and Dislocations of the Lower Cervical Spine. In: The Cervical Spine Research Society. The Cervical Spine. Philadelphia: Lippincott 1983. 20. Böhler J. Operative Behandlung von Halswirbelsäulenverletzungen. Hefte Unfallheilkd 1971; 108: 132–136. 21. Böhler J. Operative Behandlung Unstabiler Frakturen und Luxationsfrakturen der Halswirbelsäule. Unfallchirurgie 1977; 3: 25–31. 22. Böhler J, Gaudernak T. Anterior Plate Stabilization for Fracture‑Dislocations of the Lower Cervical Spine. J Trauma 1980; 20: 203–205. 23. Brunette DD, Rockswold GL. Neurologic Recovery Following Rapid Spinal Realignment for Complete Cervical Spine Cord Injury. J Trauma 1987; 27: 445–447. 24. Bucci MN, Dauser RC, Maynard FA, et al. Management of Post‑Traumatic Cervical Spine Instability: Operative Fusion Versus Halo Vest Immobilization – Analysis of 49 Cases. J. Trauma 1988; 28: 1001–1006. 25. Buchholz RD. Nonoperative Treatment of the Spine. External Immobilization. In: Browner BD, Jupiter JB, Levine AM, Trafton PG, (eds). Skeletal Trauma, Vol I. Philadelphia: Saunders 1992; 699–728. 26. Bühren V, Potulski M, Jaksche M. Chirurgische Versorgung bei Tetraplegie. Unfallchirurgie 1999; 102: 2–12. 27. Burke DC, Berryman D. The Place of Closed Manipulation in the Management of Flexion-Rotation Dislocations of the Cervical Spine. J Bone Joint Surg Br 1971; 53B: 165–182. 28. Capen DA, Garland DE, Waters RL. Surgical Stabilization of the Cervical Spine. A Comparative Analysis of Anterior and Posterior Spine Fusions. Clin Orthop 1985; 196: 229–237. 29. Caspar W, Barbier DD, Klara PM. Anterior Cervical Fusion and Caspar Plate Stabilization for Cervical Trauma. Neurosurgery 1989; 25: 491–502. 30. Cheshire DJ. The Stability of the Cervical Spine Following the Conservsative Treatment of Fractures and Fracture-Dislocations. Paraplegia 1969; 7: 193–203. 31. Cloward RB. The Anterior Approach for Removal of Ruptured Discs. J Neurosurg 1958; 15: 602–617. 32. Cloward RB. Treatment of Acute Fractures and Fracture-Dislocations of the Cervical Spine by Vertebral-Body Fusion. A Report of Eleven Cases. J Neurosurgery 1961; 18: 201–209. 33. Cybulski GR, Douglas RA, Meyer jr PR, et al. Complications in Three-Column Cervical Spine Injuries Requiring AnteriorPosterior Stabilization. Spine 1992; 17: 253–256. 34. De Oliveira JC. Anterior Reduction of Interlocking Facets in the Lower Cervical Spine. Spine 1979; 4: 195–202. 35. Delamarter RB, Sherman J, Carr JB. Pathophysiology of Spinal Cord Injury. Recovery after Immediate and Delayed decompression. J Bone Joint Surg Am 1995; A 77: 1042–1049. 36. Durbin FC. Fracture-Dislocations of the Cervical Spine. J Bone Joint Surg Br 1957; B 39: 23–38.
89 37. Ebraheim NA, Haman ST, Xu R, et al. The Anatomic Location of the Dorsal Ramus of the Cervical Nerve and its Relation to the Superior Articular Process of the Lateral Mass. Spine 1998; 23: 1968–1971. 38. Frankel HL, Hancock DO, Hyslop G. The Value of Postural Reduction in the Initial Management of Closed Injuries of the Spine with Paraplegia and Tetraplegia. Paraplegia 1969; 7: 179–192. 39. Fraser AB, Sen C, Casden AM, et al. Cervical Transdural Intramedullary Migration of a Sublaminar Wire Spine. European Spine Journal 19: 456–459. 40. Goffin J, Plets C, Van den Bergh R. Anterior cervical Fusion and Osteosynthetic Stabilization According to Caspar: A Prospective Study of 41 Patients with Fractures and / or Dislocations of the Cervical Spine. Neurosurgery 1989; 25: 865–871. 41. Hadley MS, Argires PJ. The Acute-Emergent Management of Vertebral Column Fracture Dislocation Injuries. In: Neurological Emergencies. Park Ridge, AANS 1994; 2: 249–262. 42. Hadley MN, Fitzpatrick BC, Sonntag VKH, et al. Facet Fracture‑Dislocation Injuries of the Cervical Spine. Neurosurgery 1992; 30: 661–666. 43. Hadra BE. Wiring of the Vertebrae as a Means of Immobilization in Fracture and Pott’s Disease. Medical Times and Register 1891; 22: 423. 44. Heller JG, Silcox III. H, Sutterlin III. E. Complications of Posterior Cervical Plating. Spine 1995; 20: 2442–2448. 45. Hofmeister M, Potulski M, Späth K, et al. Klinische Ergebnisse der Ventralen Fixation von HWS-Verletzungen. Osteosynthese Int 1998; 6: 112–120. 46. Jahna H, Wittich H. Vorschlag einer Strengen Operationsindikation für die Behandlung der Frakturen, Luxationsfrakturen der Halswirbelsäule. Unfallchirurgie 1977; 3: 33–38. 47. Jeanneret B. Posterior Rod System of the Cervical Spine: a New Implant Allowing Optimal Screw Insertion. Eur Spine J 1996; 5: 350–356. 48. Jeanneret B, Gebhard J, Magerl F. Transpedicular Screw Fixation of Articular Mass Fracture-Separation: Results of an Anatomical Study and Operative Technique. J Spinal Disord 1994; 7: 222–229. 49. Jeanneret B, Magerl F. Die Hakenplattenspondylodese an der Halswirbelsäule. Operat Orthop Traumatol 1994; 6: 71–83. 50. Jeanneret B, Magerl F, Ward JC. Overdistraction: a Hazard of Skull Traction in the Management of Acute Injuries of the Cervical Spine. Arch Orthop Trauma Surg 1991; 110: 242–245. 51. Jaenneret B, Magerl F, Ward FH, et al. Posterior Stabilization of the Cervical Spine with Hook Plates. Spine 1991; 16: 56–63. 52. Kalff R, Kocks W, Grote, W, et al. Operative Spondylodesis in Injuries of the Lower Cervical Spine. Neurosurg Rev 1993; 16: 211–220. 53. Kiwerski JE. Early Anterior Decompression and Fusion for Crush Fractures of Cervical Vertebrae. Int Orthop 1993; 17: 166–168. 54. Kleyn PJ. Dislocations of the Cervical Spine: Closed Reduction under Anaesthesia. Paraplegia 1984; 22: 271–281. 55. Klézl Z, Fousek J, Pěkný I. Technika přední instrumentované spondylodézy krční páteře. Acta Chir orthop Traum cech 1999; 66: 158–164. 56. Lee AS, MacLean JC, Newton DA. Rapid Traction for Reduction of Cervical Spine Dislocations. J Bone Joint Surg Br 1994; 76B: 352–356. 57. Levi L, Wolf A, Rigamonti D, et al. Anterior Decompression in Cervical Spine Trauma: Does the Timing of Surgery Affect the Outcome? Neurosurgery 1991; 29: 216–222. 58. Levin AM, Mazel C, Roy-Camille, R. Management of Fracture Separations of the Articular Mass Using Posterior Cervical Plating. Spine 1992; 17(Suppl 10): S447–S454. 59. Magerl F. Operative Behandlung von Traumatischer Querschnittslähmung. Orthopäde 1980; 9: 34–44. 60. Magerl F, Aebi M, Gartzbein SD, et al. A Comprehensive Classification of Thoracic and Lumbar Injuries. Europ Spine J 1994; 3: 184–201.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS179957
90 61. Magerl F, Grob D, Seemann P. Stable Dorsal Fusion of the Cervical Spine (C2–Th1) Using Hook Plates. In: Kehr P, Weidner A, (eds): Cervical Spine, vol I. Berlin, Heidelberg, New York: Springer 1987; 217–221. 62. Mazur JM, Stauffer ES. Unrecognized Spinal Instability Associated with Seemingly »Simple« Cervical Compression Fractures. Spine 1983; 8: 687–692. 63. McAfee PC, Farey ID, Sutterliln CE, et al. The Effect of Spinal Implant Rigidity on Vertebral Bone Density. A Canine Model. Spine 1991; 16: S190–197. 64. Mestdagh H. Resultate der Ventralen Spondylodese der Halswirbelsäule (C2–C7). Orthopäde 1987; 16: 70–80. 65. Meyer jr PR, Heim, S. Surgical Stabilization of the Cervical Spine. In: Meyer PR, (ed). Surgery of Spine Trauma. Churchill. Edinburgh: Livingstone 1989; 397–523. 66. Miller RM, Ebraheim NA, Xu R, et al. Anatomic Consideration of Transpedicular Screw Placement in the Cervical Spine. An Analysis of Two Approaches. Spine 1996; 21: 2317–2322. 67. Morscher E, Moulin P, Stoll P. Neue Aspekte bei der Vorderen Plattenosteosynthese der Halswirbelsäulenverletzungen. Chirurgie 1992; 63: 875–883. 68. Müller ME, Nazarian S, Koch P, et al. The AO-Clasification of Fractures of Long Bones. Berlin, Heidelberg, New York, Tokyo: Springer 1990; 106–115. 69. Nazarian SM, Louis RP. Posterior Internal Fixation with Screw Plates in Traumatic Lesions of the Cervical Spine. Spine 1991; 16(Suppl 3): S64–S71. 70. Newhouse KE, Lindsay RW, Clark CR, et al. Esophageal Perforation Following Anterior Cervical Spine Surgery. Spine 1989; 14: 1051–1053. 71. Norrell H, Wilson CB. Early Anterior Fusion for Injuries of the Cervical Portion of the Spine. J Am Med Assoc 1970; 214: 525–530. 72. O’Laoire SA, Thomas DG. Spinal Cord Compression Due to Prolapse of Cervical Intervertebral Disc (Hernation of Nucleus Pulposus). Treatment in 26 Cases by Discectomy without Interbody Body Graft. J Neurosurg 1983; 59: 847–853. 73. Olerud C, Jonsson jr H. Compression of the Cervical Spine Cord after Reduction of Fracture Dislocations. Report of 2 cases. Acta Orthop Scand 1991; 62: 99–601. 74. Orozco R, Llovet Tapies R. Osteosintesis en les fractures de raquis cervical. Revista Ortop Traumatol 1970; 14: 285–288. 75. Osti OL, Fraser RD, Griffiths ER. Reduction and Stabilisation of Cervical Dislocations: An Analysis of 167 Cases. J Bone Joint Surg Br 1989; 71B: 275–282. 76. Parent AD, Harkey HL, Touchstone DA, et al. Lateral Cervical Spine Dislocation and Vertebral Artery Injury. Neurosurgery 1992; 31: 501–509. 77. Perret G, Greene J. Anterior Interbody Fusion in the Treatment of Cervical Fracture Dislocation. Arch Surg 1968; 96: 530–539. 78. Raynor RB. Severe Injuries of the Cervical Spine Treated by Early Anterior Interbody Fusion and Ambulation. J Neurosurg 1968; 28: 311–316. 79. Richter M, Amiot LP, Neller S, et al. Computer-Assisted Surgery in Posterior Instrumentation of the Cervical Spine: An in Vitro Feasibility Study. Eur Spine J 2000; 9(Suppl 1): S65–70. 80. Richter M, Mattes T, Cakir B. Computer-Assisted Posterior Instrumentation of the Cervical and Cervico-Thoracic spine. Eur Spine J 2004; 13: 50–59.
Poranění páteře 81. Ripa DR, Kowall MG, Meyer jr PR, et al. Series of Ninety-Two Traumatic Cervical Spine Injuries Stabilized with Anterior ASIF Plate Fusion Technique. Spine 1991; 16(Suppl 3): S46–S55. 82. Rizzolo SJ, Piazza MR, Cotler JM, et al. Intervertebral Disc Injury Complicating Cervical Spine Trauma. Spine 1991; 16: 187–189. 83. Rizzolo SJ, Vaccaro AR, Cotler JM. Cervical Spine Trauma. Spine 1994; 19: 2288–2298. 84. Robinson RA, Southwick WO. Surgical Approaches to the Cervical Spine. In: Instr course lect 1960; 17: 299–330. 85. Rogers WA. Treatment of Fracture-Dislocations of the Cervical Spine. J Bone Joint Surg Am 1942; 24A: 245–258. 86. Rogers WA. Fractures and Dislocations of the Cervical Spine. An End-Result Study. J Bone Joint Surg Am 1957; 39A: 341–376. 87. Rorabeck CH, Rock MG, Hawkins RJ, et al. Unilateral Facet Dislocation of the Cervical Spine: An Analysis of the Results of Treatment in 26 Patients. Spine 1987; 12: 23–27. 88. Roy-Camille R, Saillant G. Spinal Injuries without Neurologic Complications. Int Orthop 1984; 8: 155–162. 89. Shoung HM, Lee LS. Anterior Metal Plate Fixation in the Treatment of Unstable Lower Cervical Spine Injuries. Acta Neurochir (Wien) 1989; 98: 55–59. 90. Shrosbree RD. Neurological Sequelae of Reduction of Fracture Dislocations of the Cervical Spine. Paraplegia 1979; 17: 212–221. 91. Smith GW, Robinson RA. The Treatment of Certain Cervical Spine Disorders by Anterior Removal of the Intervertebral Disc. J Bone Joint Surg Am 1958; 40A: 607–624. 92. Smith MD, Emery SE, Dudley A, et al. Vertebral Artery Injury During Anterior Decompression of the Cervical Spine. J Bone Joint Surg Br 1993; 75B: 410–415. 93. Stoll TM, Morcher E. Die Zervikale Interkorporelle Spondylodese mit der Titan-Verriegelungsplatte. Operat Orthop Traumatol 1995; 7: 75–87. 94. Swank ML, Lowery GL, Bhat AL, et al. Anterior Cervical Allograft Arthrodesis and Instrumentation: Multilevel Interbody Grafting or Strut Graft Reconstruction. Eur Spine J 1997; 6: 138–143. 95. Štulík J, Krbec M, Vyskočil T. Poranění dolní krční páteře – monokortikální technika stabilizace. Acta Chir orthop Traum Cech 2003; 70: 226–232. 96. Tscherne H, Blauth M. In: Tschnerne. Unfallchirurgie Wirbelsäule. Berlin, Heidelberg, New York: Springer-Verlag 1998; 153–238. 97. Verbiest H. A Lateral Approach to the Cervical Spine: Technique and Indications. J Neurosurg 1968; 28: 191–203. 98. Verbiest H. Anterolateral Operations for Fractures and Dislocations in the Middle and Lower Parts of the Cervical Spine: Report of a Series of Forty-Seven Cases. J Bone Joint Surg Am 1969; 51A: 1489–1530. 99. Wagner jr FC, Chehrazi B. Early Decompression and Neurological Outcome in Acute Cervical Spinal Cord Injuries. J Neurosurg 1982; 56: 699–705. 100. Wellman B, Follett KA, Traynelis VC. Complications of Posterior Articular Mass Plate Fixation of the Subaxial Cervical Spine in 43 Consecutive Patients. Spine 1998; 23: 193–200. 101. White AA, Panjabi MM. The Problem of Clinical Instability in the Human Spine: A Systematic Approach. In: White AA, Panjabi MM, (eds). Clinical Biomechanics of the Spine. Philadelphia: Lippincott 1990; 277–378.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS179957