98
Zosobňuješ dobro, musíš zářit štěstím a předávat lidem radost a naději. Zaséváš přece do lidských srdcí víru a stále jim opakuješ, že největším hříchem je, když jim někdo naději ukradne. Musíš žít dál. Čas všechno zahojí, musíš věřit. Nikdy nepřestávej doufat. Víra předchází zázraku.“ „Co je mi do lidí, když mé srdce krvácí!“ „Vyvaruj se sobeckosti a ješitnosti, ři se svým rozumem. Tohle si smrtelníci nezaslouží,“ napomenula ji rozhořčeně, a přesto zcela tiše Memorie. „Vzpomeň si na Sáru a Ondru.“ Její hlas náhle slábl jako zrnka písku, která polapila voda. Jak se zrnka ztrácela ve vlnách, ustávalo šumění písku a dokonce se zdálo, že se zvolna ztrácí i vědma. Buena Memorii zoufale objala a plakala. Bála se, že ji zase ztratí. Matka ji nabádala: „Neplač, nastal čas se vzepřít a tuhle bitvu vyhrát. Po svém boku máš toho nejlepšího muže všech dob.“ „Prosím, omluv se Velkému Karmanovi. Copak nechceš získat zpět své ztracené magické schopnosti a krásu?“ „Má dcero, na smrtelnosti a stáří není nic špatného, je to přirozený proces, kruh se prostě uzavírá. Nelpím na kráse, ani na životě… dokonce ani nemusím vidět. Zůstal mi mozek a fantazie, a to je důležité.“ Buena mlčela. Neměla sílu odpovídat, protože v sobě dusila pláč. „Dceruško, jsem stále s tebou. Tvou svatbu jsem viděla vnitřním zrakem, ještě umím pár kouzel a čar. Jsem přece bílá čarodějka.“ „Matko, co ti to udělá, když se otci omluvíš? Prosím!“ „Karman se musí omluvit mně.“ „Matko, vyvaruj se sobeckosti a ješitnosti,“ opakovala její předešlá slova.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS179919
17 NEMRTVÍ
M
ora splnila svůj slib a vysvobodila z inferna zbývající bývalé strážce Knihy zla. Následující noc je svolala do svého ábelského zámku. Uvítala je v kruhové komnatě smrti, kam by většina bytostí z Opsu, ale ani z Orkusu, nikdy dobrovolně nevstoupila. Místnost se podle legendy nacházela pod Mořiným sídlem. Byla vytesána hluboko do skály, na níž zámek stál, a vedlo k ní úzké strmé schodiště. Žádný nepozvaný host se z této komnaty jaktěživ nevrátil a mezi obyvateli Sedmihoří se šířily pověsti o hrůzných praktikách, které zde vládkyně smrti vykonávala. Rovněž se tradovalo, že je zde uschován zdroj její moci. Do této tajemné komnaty mohl kromě Mory vstoupit jedině Velký Mán a její syn Mors. Ovšem po smrti Dragona se jejich cesty rozešly. Syn i Velký Mán ji odsoudili za zradu, proto je nyní nepozvala. Tajemní noční hosté zahalení tmou postupně přicházeli a vždy před hostitelkou uctivě poklekli. Ta se vděčně zadívala na svého oblíbeného synovce, veskrze prohnaného a lstivého Molocha, pána podsvětí a zapomnění. „Vítám vás! Jak víte, nebo možná tušíte, blíží se soudný den a ná-
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS179919
100
vrat našeho jediného pána a vládce Dragona. Modrý drak se už narodil.“ Sálem, jehož stěny byly vykládané kostmi, to zašumělo. „Je to syn Bueny a Vecchia. Aby se zlo mohlo ujmout vlády, bude jistě potřebovat naši pomoc a my nebudeme jen tak čekat se založenýma rukama.“ Noční hosté souhlasně pokývali hlavami. „Pozvala jsem vás proto, abyste mi vycvičili to největší a nejhroznější vojsko, jaké kdy spatřilo světlo světa – nemilosrdné a nezničitelné zabijáky. Máte na to osmnáct let. Až bude Fuegovi přesně osmnáct, můj otec ožije a jeho duše vstoupí do modrého draka.“ Všichni na sebe udiveně pohlédli. Murdor, král džungle a skřetů, se bojovně zabušil do hrudi a mocně zařval: „Pranic se mi nelíbí, co se v Sedmihoří děje. Vecchio, vládce zla, nás podle zradil! Kdo to kdy slyšel, aby se zlo spojilo s dobrem!? K smíchu! Nemohu tomu uvěřit, že zrovna jim se narodil modrý drak!“ „Máš pravdu!“ svorně volali strážci zla, až na Nera, který věděl mnohem víc a držel se v ústraní. „Chceme válku, a hned! Nebudeme čekat osmnáct let, Moro! Dokaž, že je Fuego modrý drak!“ „Nero je můj svědek.“ Odpudivá stvoření pohlédla na svého druha. „Ano, je to modrý drak, chrání ho světelný modrý štít. Ač je smrtelný, nikdo ho nemůže zabít. Až v osmnácti letech, při proměně v modrého draka, se stane na pár chvil smrtelným.“ „Musíme se řídit Dragonovou věštbou. Te přísahejte, že nikdy nikomu nevyzradíte, o čem tady dnes budeme jednat,“ řekla královna smrti. „Přísaháme.“ „Kdo vyzradí jediné slovo, zkamení. Nero, máš slovo!“ Odmlčela se a hleděla z jednoho na druhého. Četla jejich myšlenky. Nero povstal a rozvážně promluvil: „Naše vládkyně mě pověřila vedením vojska. Rád jsem tuto výzvu přijal a rozhodl jsem se s vaší pomocí stvořit armádu nemrtvých, těch nejzkaženějších a nejodpornějších duší – vyvrhelů, zlodějů a prostých vrahů. Takže chci vědět, zda se mnou
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS179919