98 Upíří deníky
Slíbil si, že už stejnou chybu neudělá. Přesto ho svědomí stále hryzalo, i když stále méně a méně zřetelně. Elena náhle změnila tlak svých rtů, svět se zakymácel a on musel ustoupit, až si sedli na postel. Myšlenky se mu roztříštily. Jediné, na co dokázal myslet, bylo, že Elena je zpátky u něho, sedí mu na klíně, tak vzrušená a rozechvělá, až jeho nitro zachvátila hedvábná exploze, a už ho nemusela nutit. Věděl, že si tu bolestnou rozkoš v jeho čelisti vychutnává stejně jako on. Nebyl už čas ani důvod přemýšlet. Elena tála v jeho náruči, pod hladící rukou cítil její vlasy jako tekuté hedvábí. Psychicky se už prolnuli v jednu bytost. Bolest ve špičácích nakonec vyvolala nevyhnutelný účinek, zuby se mu prodloužily a zaostřily; když se dotkly Elenina dolního rtu, způsobilo mu to takový záblesk rozkoše, až zalapal po dechu. A pak Elena udělala něco, co nikdy dřív. Jemně a opatrně uchopila jeden ze Stefanových špičáků mezi horní a dolní ret. A pak jej, stále jemně, dál držela. Se Stefanem se zatočil celý svět. Jedině díky své nesmírné lásce k ní a díky jejich vzájemně propojeným myslím neskousl a neproklál jí ret. Pradávné upíří touhy, které nelze nikdy zkrotit, mu pěnily krev a vřískaly, aby přesně to udělal. Ale on ji miloval a byli jedna bytost – a kromě toho,
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS179807
Návrat 99
nedokázal se pohnout ani o píď. Rozkoš ho zmrazila na místě. Špičáky se mu ještě nikdy tolik neprodloužily a nezaostřily. Aniž by cokoliv udělal, špička jednoho z nich, ostrá jako břitva, škrábla Elenu do plného dolního rtu. Krev mu pomalounku stékala do krku. Elenina krev, která se změnila, když se vrátila z duchovního světa. Kdysi bývala báječná, plná mladé vitality a esencí živoucí Eleniny duše. Teď… prostě tvořila svou vlastní kategorii. Byla nepopsatelná. Nikdy nezažil něco takového jako krev navrácené duše. Oplývala Silami a tolik se lišila od lidské krve, jako se lidská krev liší od zvířecí. Pro upíra byla krev, která nyní stékala jeho hrdlem, tak pronikavou rozkoší, jakou si člověk ani nedokáže představit. Stefan měl dojem, že mu srdce vyskočí z hrudi. Elena půvabně pečovala o tesák, který zajala. A on cítil její uspokojení z toho, jak se malá bolest změnila ve velkou rozkoš, protože spolu byli spojeni a protože patřila mezi jeden z nejvzácnějších typů lidí: ty, kdo nacházejí skutečné potěšení v živení upíra, milují ten pocit, že ho krmí, že on je potřebuje. Patřila mezi ty nejlepší z nejlepších. Páteří mu projížděly žhavé vlny a svět se s ním stále točil vlivem Eleniny krve.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS179807
100 Upíří deníky
Elena konečně pustila jeho špičák a sála si spodní ret. Zaklonila hlavu a odhalila hrdlo. Tomuto gestu nebylo možné odolat. Znal cestičky jejích tepen stejně dobře jako její tvář. A přesto… Všechno je v pořádku, všechno je dobré… zaznívalo od Eleny telepaticky. Zabořil oba rozbolavělé špičáky do menší tepny. Jeho zuby byly v tu chvíli už tak ostré, že to Elenu skoro vůbec nebolelo, už byla zvyklá na ten pocit připomínající hadí uštknutí. A pro něj, pro ně oba, to bylo konečné nasycení, když nepopsatelně sladká Elenina krev plnila Stefanova ústa a překypující pocit dávání Elenu odnášel do bezvědomí rozkoše. Vždycky tu bylo nebezpečí, že si vezme příliš mnoho – nebo že jí nedá dost vlastní krve, aby ji udržel ve zdraví – či spíš, aby nezemřela. Ne že by snad potřeboval víc než jen maličko, ale tohle nebezpečí je u všech upírů stejné. Nakonec však černé myšlenky spláchla čirá slast, která je oba přemohla. Matt zalovil v kapse pro klíče a spolu s Meredith a Bonnií se vtěsnali na prostorné přední sedadlo jeho rachotiny. Skoro aby se styděl zaparkovat vedle Stefanova porsche. Z čalounění na zadních sedadlech se trhaly cucky, které ulpívaly na pozadí každého, kdo si tam sedl, a Bonnie se snadno vešla na skládací sedadlo vpředu mezi
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS179807