98 Upíří deníky
doopravdy! A doktor Meggar poslal nosítka zpátky a nařídil sloužícím, aby se zeptali, ‚kdo chce příplatek‘, t… tak se to totiž tady dělá – a nosítka se vrátila plná sloužících. Nevím, kolik jich Damon kousnul, ale bylo to hrozně moc! Doktor Meggar řekl, že to je pro něho ten nejlepší lék. A pak Meredith a Damon a všichni přesvědčovali doktora Meggara, aby se k nám přestěhoval, jako myslím natrvalo. A lady Ulma slíbila, že dům, kde až doteď bydlel, nechá přebudovat na nemocnici pro chudé. A od té doby jsme se prostě všichni snažili, abyste se uzdravili. Damonovi se udělalo dobře už druhý den ráno. A pak on a Lucen a lady Ulma – chci říct, byl to jejich nápad, ale on ho uskutečnil – poslali perlu lady Fazině. Takovou, pro kterou Ulmin otec nikdy nenašel kupce, který by byl tak bohatý, aby si ji mohl dovolit, protože ta perla je hrozně veliká, jako pořádná pěst, ale nepravidelná, má záhyby a vlny a leskne se jako stříbro. Pověsili ji na masivní řetěz a poslali ji lady Fazině jako poděkování.“ Bonnii se oči znovu zalily slzami. „Protože vás oba s Damonem zachránila. Ta nosítka vám zachránila životy.“ Bonnie se naklonila a pošeptala jí: „A Meredith mi řekla – je to tajemství, ale ne před tebou –, že nechat se kousnout není zas tak špatný pocit.“ Bonnie se protáhla a zívla jako kotě. „Byla bych další na řadě na kousnutí, ale tys potřebovala moji krev. Lidskou krev, ale moji zvlášť. Myslím, že tady vědí všechno o krevních skupi-
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS179806
Osvobození 99
nách, protože dokážou rozdíly poznat čichem a chutí.“ Pak poskočila na židli a zeptala se: „Chceš vidět tu půlku liščího klíče? Byli jsme si naprosto jistí, že je po všem a že ji nikdy nenajdeme, ale když Meredith odešla do ložnice, aby se nechala kousnout – a přísahám, že to je všechno, co tam dělali – Damon jí ten klíč dal a požádal ji, aby na něj dávala pozor. A tak si ho vzala a starala se o něj a teď je v malé truhličce. Tu Lucen vyrobil z materiálu, který vypadá jako plast, ale není.“ Elena obdivovala maličký zahnutý tvar klíče, ale kromě toho nebylo jinak v posteli co dělat, leda si povídat nebo číst klasiky a encyklopedie ze Země. Dokonce ani nedovolili, aby mohla odpočívat v jednom pokoji s Damonem. Elena věděla proč. Bojí se, že si nebude s Damonem jenom povídat. Bojí se, že se k němu přiblíží, ucítí tu jeho důvěrně známou exotickou vůni, složenou z italského bergamotu, citrusů a kardamomu, podívá se do jeho černých očí, ve kterých se skrývá celý vesmír, a pak se jí podlomí kolena a vzbudí se jako upír. Vůbec ničemu nerozumějí! Přece si s Damonem bezpečně vyměňovali krev už týdny před touhle krizí. Pokud ho zase něco nepřipraví o soudnost, jako předtím ta bolest, bude se chovat jako dokonalý gentleman. „Hm,“ zamumlala Bonnie, když slyšela tyhle protesty a postrkávala stříbrně nalakovanými prsty u nohou po
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS179806
100 Upíří deníky
zemi malý polštářek. „Možná bych jim radši neříkala, že sis s ním už tolikrát vyměňovala krev. Mohli by si o tom něco myslet, víš, špatně si to vykládat.“ „Není co si špatně vykládat. Přišla jsem, abych zachránila svého milovaného Damona, a Stefan mi jenom pomáhá.“ Bonnie se na ni zahleděla s nakrčeným obočím a stáhla pusinku, ale neřekla ani slovo. „Bonnie?“ „Mmm – hmm?“ „Řekla jsem právě to, co si myslím, že jsem řekla?“ „Mmm – hm.“ Elena jedním pohybem nabrala hrst polštářů a hodila si je na hlavu, až pod nimi úplně zmizela. „Mohla bys, prosím tě, vyřídit šéfkuchaři, že si dám další steak a velkou sklenici mlíka?“ ozval se zdušený hlas zpod polštářů. „Nějak se necítím dobře.“ Matt si pořídil nové auto z vrakoviště. Vždycky se mu podařilo opatřit si nějaké rozumně funkční, když se opravdu snažil. A tak teď mířil za neustálých přískoků a startování do domu Obasaan. Do domu paní Saitouové, opravil se spěšně. Nechtěl porušit neznámé kulturní zvyklosti – ještě k tomu, když jde požádat o laskavost. U Saitouů otevřela dveře žena, kterou nikdy předtím
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS179806