7.
B
onnie byla na parketu, měla zavřené oči a nechala se prostupovat hudbou. Když pak na chvíli otevřela oči, Meredith ji dávala ze strany znamení. Bonnie vzpurně vystrčila bradu, ale Meredith kynula stále naléhavěji, takže nakonec pohlédla na Raymonda a poslechla. Raymond šel s ní. Za Meredith stáli Matt s Edem. Matt se mračil. Ed byl zjevně nesvůj. „Elena právě odjela,“ oznámila Meredith. „Jsme svobodná země,“ opáčila Bonnie. „Odjela s Tylerem Smallwoodem,“ odsekla Meredith. „Matte, určitě jsi nezaslechnul, kam se chystají?“ Matt zavrtěl hlavou. „Řekl bych, že si zaslouží cokoli, co se jí stane. Ale svým způsobem je to i moje vina,“ dodal sklíčeně. „Myslím, že bychom měli jet za ní.“
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS179805
Probuzení 99
„Odejít z plesu?“ vyjevila se Bonnie. Pohlédla na Meredith, která bezhlasně naznačila slíbilas to. „To snad není pravda,“ mrmlala naštvaně. „Nevím, jak ji najdeme,“ řekla Meredith, „ale musíme to zkusit.“ A pak dodala váhavým hlasem. „Bonnie, ty náhodou netušíš, kde by mohla být?“ „Já? Jasně, že ne; celou dobu jsme tancovali. O tancování už jsi snad slyšela, ne? Proč bys jinak chodila na ples.“ „Ty a Ray zůstaňte tady,“ řekl Matt Edovi. „Kdyby se snad vrátila, řekněte jí, že ji venku hledáme.“ „Jestli máme jít, měli bychom vyrazit radši hned,“ prohlásila Bonnie nepřívětivě. Otočila se a v tom momentu vrazila do černého saka. „Promiň,“ štěkla. Pak vzhlédla a uviděla Stefana Salvatora. Neřekl nic, když se Meredith s Mattem vydali ke dveřím a nechali nešťastně se tvářícího Raymonda a Eda na místě. Hvězdy na jasné obloze vypadaly vzdálené a ledově jasné. Stejně se cítila i Elena. Část jejího já se smála a překřikovala vítr s Dickem, Vickie a Tylerem, ale jiná část tomu všemu jen z dálky přihlížela. Tyler zaparkoval v polovině kopce, který vedl ke zřícenému kostelu a nechal rozsvícená světla, aby viděli na cestu nahoru. Ačkoli za nimi jelo ještě několik aut, když
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS179805
100 Upíří deníky
vyráželi ze školy, zdálo se, že oni jediní dojeli až ke hřbitovu. Tyler otevřel kufr a vyndal z něj balení šesti piv. „Alespoň nám víc zbude.“ Nabídl jedno Eleně, která zavrtěla hlavou a pokoušela se ignorovat zlý pocit v žaludku. Měla pocit, že by tu vůbec neměla být – ale za žádnou cenu by to teď nepřiznala. Vyšplhali po dlážděné cestě, děvčata klopýtala na svých vysokých podpatcích a opírala se o kluky. Když se dostali nahoru, Elena zalapala po dechu a Vickie trochu vykřikla. Něco velkého a rudého se vznášelo těsně nad horizontem. Eleně chvíli trvalo, než si uvědomila, že to je měsíc. Vypadal veliký a neskutečný jako rekvizita ze sci-fi filmu; svou barvou mdle zaléval krajinu nepřirozeným světlem. „Jako velká shnilá dýně,“ prohlásil Tyler a hodil proti němu kámen. Elena se donutila se na něj zářivě usmát. „Proč nejdeme dovnitř?“ navrhla Vickie a ukázala bílou rukou k prázdné díře, kde býval vchod do kostela. Většina střechy se zřítila dovnitř, ale zvonice byla ještě nedotčená, její věž se tyčila vysoko nad nimi. Tři stěny ještě stály, čtvrtá se zachovala jen do výše kolen. Všude byly hromady suti. Eleně přejel po tváři paprsek světla. Když se polekaně otočila, zjistila, že Tyler má zapalovač. Zašklebil se, až
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS179805