Skip to main content

Zrození (Ukázka, strana 99)

Page 1

98    Stefanovy deníky

dřív nepoznal. Věděl jsem, že jsem uzdraven. Rosalyn byla jen vzdálenou vzpomínkou, postavou ve špatném příběhu, který jsem jednoduše vytlačil ze své mysli. Teď jsem měl hlavu plnou myšlenek na Katherine: jak zatáhla závěsy, protože letní bouřka přinesla kroupy, které bubnovaly na okna, jak dovolila mým rukám, aby zkoumaly její nádherné tělo. V jednom okamžiku, když jsem jí hladil krk, jsem se dotkl modrého náhrdelníku s medailonkem, který pořád nosila. Chtěl jsem ho roze­ pnout, ale Katherine mě prudce odstrčila. „Ne!“ řekla ostře. Ruce jí vylétly k zapínání, aby se přesvědčila, že je všechno v pořádku. Jakmile však vráti­ la šperk na místo v prohlubni krku, pokračovala v líbání. Musel jsem se červenat, když jsem si vzpomněl na ostatní místa, kterých jsem se směl dotýkat. Vstal jsem z postele, došel k umyvadlu a opláchl si obli­ čej. Podíval jsem se do zrcadla a usmál se. Tmavé kruhy pod očima zmizely a přejít z jedné strany místnosti na druhou už pro mě nebylo namáhavé. Oblékl jsem si vestu, tmavě modré jezdecké kalhoty a opustil dusné pokoje. „Pane?“ zastavil mě na schodech Alfred. Držel stří­ brný tác – moji snídani. Rty se mi zkroutily odporem. Jak jsem mohl celý minulý týden ležet v posteli, když tu byl celý svět, který jsem mohl objevovat s Katherine? „Jsem v pořádku, díky, Alfrede,“ řekl jsem a vzal scho­ dy po dvou. Včerejší bouřka zmizela stejně rychle, jak

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS179798


Zrození    99

přišla. Ranní světlo pronikalo stropními okny do proslu­ něné místnosti a odráželo se na podlaze. A stůl zdobily čerstvě natrhané sedmikrásky. Damon popíjel kávu a četl ranní noviny z Richmondu. „Ahoj!“ řekl Damon a zvedl šálek s kávou, jako kdyby mi připíjel. „Páni, vypadáš dobře. Takže ti ta odpolední vyjížďka nakonec prospěla?“ Přikývl jsem, posadil se proti němu a podíval se na titulky v novinách. Unie obsadila Fort Morgan. Přemýš­ lel jsem, kde to vlastně je. „Nevím, proč vlastně kupujeme noviny. Otec se stejně nestará o nic jiného než o ty historky, které si sám vy­ mýšlí,“ prohodil Damon zhnuseně. „Když to tu tak nenávidíš, proč prostě neodejdeš?“ ze­ ptal jsem se. Najednou mě štvalo jeho věčné reptání. Možná by bylo lepší, kdyby odešel, protože otec by se to­ lik nerozčiloval. A taky bych nemusel myslet na to, jak se s Katherine houpete na verandě na houpačce, dodal ne­ příjemný hlas hluboko v mém podvědomí. Damon zvedl obočí. „No, nebyl bych upřímný, kdy­ bych tvrdil, že tu není nic zajímavého.“ Rty se mu roz­ táhly do zvláštního úsměvu a mně se najednou chtělo popadnout ho za ramena a zatřást jím. Intenzita mých emocí mě tak překvapila, že jsem se musel posadit, sáhnout do přeplněného košíku na stole pro jeden vdolek a strčit ho do pusy. Nikdy dřív jsem na

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS179798


100    Stefanovy deníky

bratra nežárlil, ale najednou jsem umíral touhou vědět: Proklouzla někdy Katherine do jeho ložnice? Mohla to udělat. Včera v noci měla takový strach, aby ji nikdo ne­ přistihl. Znovu a znovu mě nutila přísahat, že nikdy ni­ komu neřeknu ani slovo o tom, co jsme dělali. Vešla kuchařka Betsy a přinesla talíře s kukuřičnou ka­ ší, slaninou a vejci. Kručelo mi v břiše a já si uvědomil, že mám hlad. Rychle jsem se začal ládovat a pochutnával si na slaných vejcích v kombinaci s hořkosladkou chutí kávy. Vypadalo to, jako bych si dřív nikdy nedokázal vychutnat snídani, a teď se konečně probudily moje smysly. Spoko­ jeně jsem si oddechl a Damon se na mě udiveně podíval. „Já věděl, že všechno, co potřebuješ, je čerstvý vzduch a dobré jídlo,“ řekl Damon. A Katherine, pomyslel jsem si. „Teď půjdeme ven a něco podnikneme.“ Damon se uličnicky zasmál. „Otec je v pracovně a studuje ty svoje démony. Víš, že do toho zatáhl i Roberta?“ Damon ne­ souhlasně potřásl hlavou. Povzdechl jsem si. I když jsem úplně nevěřil všem do­ hadům o démonech, respektoval jsem otce natolik, že jsem si nedokázal dělat legraci z jeho názorů. Cítil jsem se trošku neloajální, když jsem poslouchal Damonovy poznámky o otci. „Promiň, brácho.“ Damon zavrtěl hlavou a odstrčil židli. „Já vím, že nemáš rád, když se s otcem hádáme.“

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS179798


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook