98 Upíří deníky
a že Damon vystopuje a stáhne zaživa kůži z každého, kdo by ji byť jen vyrušil z odpočinku… a teprve pak toho provinilce opravdu potrestá. Pak Damon letěl několik kilometrů k jihu v podobě havrana, našel putyku, kde se napájelo několik vlkodlaků, které obsluhovalo několik pěkných barmanek, a pak se rval do krve až do rána. Ale ani to ho nerozptýlilo – ne dost. Brzy ráno se vrátil zpátky a uviděl svá ochranná zaříkání kolem auta nadranc. Než stihl zpanikařit, uvědomil si, že je Elena zlomila zevnitř. A on to nepoznal ani na dálku, protože to učinila s mírumilovným úmyslem a nevinným srdcem. Pak se objevila samotná Elena. Přicházela po břehu potoka a vypadala svěže a odpočatě. Damon nebyl mocen slova jen při pouhém pohledu na ni. To kvůli jejímu půvabu, její kráse a její nesnesitelné blízkosti. Cítil její čerstvě umytou pleť a nedokázal se ovládnout, aby záměrně nevdechoval stále dokola její jedinečnou vůni. Nevěděl, jak tohle dokáže vydržet celý další den. Vtom dostal nápad. „Chtěla by ses naučit něco, co ti pomůže ovládat tu tvoji auru?“ zeptal se, když ho míjela na cestě k autu. Elena po něm vrhla postranní pohled. „Takže ses rozhodl se mnou zase mluvit? Mám omdlít radostí?“ „No – něco takového dovedu vždycky ocenit… “
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS179796
Zajetí 99
„Opravdu?“ odsekla ostře a Damon si uvědomil, že pod cenil tu bouři, která vře uvnitř téhle impozantní dívky. „Ne. Teď mluvím vážně,“ odpověděl a upřel na ni svoje tmavé oči. „Já vím. Chystáš se mi říct, abych se stala upírem, protože mi to pomůže ovládat moje Síly.“ „Ne, ne, ne. Tohle nemá nic společného s upírstvím.“ Damon se nenechal vtáhnout do hádky, což na Elenu muselo udělat dojem, protože nakonec řekla: „Tak o co teda jde?“ „Jde o to, naučit se koloběh Sil. Krev přece také obíhá v těle, že? A Síly taky můžou cirkulovat. Dokonce i lidé už o tom vědí celá staletí, ať už je nazývají životní síla nebo čchi. V současné době prostě rozptyluješ své Síly jen tak do vzduchu. Tak vzniká tvoje aura. Ale když se na učíš cirkulaci Sil, můžeš si je nashromáždit pro veliký výron, až to bude zapotřebí, a zároveň budeš mnohem míň nápadná.“ Na Elenu to udělalo dojem. „Proč jsi mi to neřekl dřív?“ Protože jsem pitomec, pomyslel si Damon. Protože pro upíry je to tak přirozené jako dýchání pro tebe. Ale bez ostyšně zalhal. „Vyžaduje to určitou míru dovedností.“ „A já bych to zvládla?“ „Myslím, že jo.“ Damon do svého hlasu vložil lehký nádech nejistoty.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS179796
100 Upíří deníky
To přirozeně přimělo Elenu k ještě většímu odhodlání. „Ukaž mi to!“ prohlásila. „Myslíš hned teď?“ Rozhlédl se kolem. „Někdo by mohl jet okolo… “ „Jsme mimo silnici. Ach, prosím, Damone. Prosím!“ Elena hleděla na Damona těma svýma velkýma modrýma očima, které již tolik mužů shledalo neodolatelnýma. Dotkla se jeho paže, aby s ním znovu navázala bližší kon takt, ale když se automaticky odtáhl, pokračovala. „Já se to vážně chci naučit. A ty mě můžeš učit. Prostě mi to jednou ukaž a já to budu cvičit.“ Damon pohlédl na svou paži a cítil, jak jeho zdravý rozum a pevná vůle kolísá. Jak to jenom dělá? „Tak dobře,“ povzdechl si. Na téhle planetě velké jako zrnko vesmírného prachu musí být alespoň tři nebo čtyři miliardy lidí, kteří by dali cokoliv, aby mohli být s touto živoucí, dychtivou, roztouženou Elenou Gilbertovou. A problém je, že on se stal jedním z nich – a že ona o něj zjevně ani za mák nestojí. Samozřejmě, že ne. Má svého drahého Stefana. No, tak teda uvidí, jestli jeho princezna bude pořád stejná, až – jestli – se jí podaří osvobodit Stefana a dostat se z toho hrozného místa živá. Zatím se však Damon soustředil na to, aby jeho hlas, tvář i aura vypadaly nezúčastněně. Už v tom měl určitou praxi. Jen nějakých pět století, ale zlepšoval se.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS179796