Korán je dělen na 114 kapitol (súry), které jsou děleny do veršů, súry jsou uspořádány podle délky. V textu je zmiňována řada témat: jedinečnost boha, společenské otázky, rodina, sňatek, právo. Korán je slovo arabské, odvozené od gur´ án (kur´ án), což překládáme jako přednášet, recitovat, číst. ad 7. Védy jsou základní literaturou hinduismu. Vznikaly v rozmezí let 1400–400 př. n. l. Dělí se na Rgvédy, což jsou hymny určené pro kněze hótara, který řídí přinášení obětí a vzývání bohů, dále na Sámavédy, které jsou tvořeny příručkou pro odborníka na hymny, Jadžurvédy zahrnují obětní formule. Poslední část se nazývá Atharvavédy. ad 8. Upanišády byly sepsány v letech 800–200 př. n. l. Souvisí s hinduismem. Rozvíjejí metafyzické a etické doktríny. Vysvětlují například pojmy átman (což je věčná duše, vnitřní já člověka, obdoba brahmy ve vesmíru), brahma (je chápáno jako nejvyšší bytí, světový princip), sansára (představuje cyklus smrti a znovuzrození) a reinkarnace (která vyjadřuje myšlenku znovuzrození v důsledku určité karmy). ad 9. Buddhovy životy se nazývají džátaky. Jsou to sbírky buddhistických legend. Byly sebrány před rokem 400 n. l. Zabývají se předchozími inkarnacemi Buddhy. Sútry jsou v buddhismu chápány jako rozpravy, které vedl historicky existující Buddha. V hinduismu pak znamenají jakékoli rčení obsahující morální poučení či příkaz. Mantry jsou posvátné formule, slabiky nebo slova, jejichž neustálým opakováním lze podle systému tzv. mantrajógy dosáhnout soustředění a rozvoje duchovní síly. Tantry jsou texty připisované přímo Buddhovi. Vysvětlují způsoby, jak dosáhnout osvícení. Základními etickými zásadami buddhismu jsou: Nezabíjej živé. Neber, co ti nedávají. Nemluv nepravdu. Nepij opojné nápoje. Nebuď necudný. ad 10. Tripitaky jsou kanonické texty théravádského buddhismu. Nazývají se „trojí koš”, byly napsány v jazyce pálí kolem r. 25 př. n. l. Jejich části jsou nazývány sútry (ve kterých je sepsána logika samotného Buddhy, dialogy a podobenství), vinaja (zde je sepsána klášterní praxe) a abhidharma (ve které jsou rozebírány buddhistické představy a meditace).
Doplňující otázky Co je správně: mahájána a hinajána jsou 2 hlavní formy: a) hinduismu b) buddhismu c) judaismu. Jaké je původní jméno Buddhy? Jmenujte body tzv. osmidílné stezky, která má podle Buddhy ukončit strádání. Vysvětlete, co byla latinská Vulgáta. V které části Bible je zapsáno Desatero? Vysvětlete pojem fundamentalismus. Co byla Septuaginta? Jmenujte alespoň 2 hinduistické eposy. Charakterizujte žalm. Určete, ze kterých textů byly vybrány úryvky: a) Mesiáš, syn Mariin, není leč posel, před nímž byli již poslové jiní. A matka jeho byla pravdomluvná – a oba se živili pokrmy. Pohleď, jak jim objasňujeme znamení, a pohleď, do jakých lží se dostali. b) To, co je nejpoddajnější, překonává to, co je nebesy, je nejpevnější. Nehmotné proniká pevným. Z toho vyplývá, že i nekonání může být prospěšným. Učení beze slov. Působení skrze nekonání pod nebesy jen málokteří jsou schopni. c) Tak byla dokončena nebesa i země se všemi zástupy. Sedmého dne dokončil Bůh své dílo, které konal; sedmého dne přestal konat veškeré dílo. A Bůh požehnal a posvětil sedmý den, neboť v něm přestal konat veškeré své stvořitelské dílo. d) Tu jsem viděl, jak Beránek rozlomil první ze sedmi pečetí, a slyšel jsem, jak jedna z těch čtyř bytostí řekla hromovým hlasem: „Pojď!” A hle, bílý kůň, a na něm jezdec s lukem; byl mu dán věnec dobyvatele, aby vyjel a dobýval. Když Beránek rozlomil druhou pečeť, slyšel jsem, jak druhá bytost řekla: „Pojď!”
Poznámky
Společenské vědy v kostce pro střední školy / Světová náboženství a filozofické školy
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS179699
Náboženství 48. Monoteistická náboženství Základní otázky 1. Datujte počátky uvedených náboženství (judaismus, křesťanství, islám), spojte je s určitým místem (případně osobností). 2. Vysvětlete pojmy: diaspora, chasid, rabín, šoa, sionismus, synagoga. 3. Kdo byl zakladatelem sionismu? 4. Jmenujte základní židovské svátky. 5. Vyjmenujte body křesťanského Desatera. 6. Vysvětlete pojmy: mesiáš, koncil, církev, patriarcha. 7. Uveďte příklady některých současných křesťanských církví v ČR. 8. Uveďte stručnou charakteristiku k těmto postavám: Pavel z Tarsu († 62 n. l.), Jeroným († 420 n. l.), Benedikt z Nursie († 543 n. l.), Martin Luther († 1546). 9. Vysvětlete následující pojmy: hidžra, sunnité – šíité, šarí, ajatolláh – imám, ka’aba. 10. Uveďte 5 základních „sloupů” islámu. ad 1. Judaismus vzniká několik tisíciletí. Ve 2. tis. př. n. l. přivedl Abrahám Izraelity z Mezopotámie do Kanaánu. Ve 13. stol. př. n. l. vyvedl Mojžíš Izraelity z egyptského otroctví a na hoře Sinaj získal podle Tóry desky zákona obsahující Desatero. Poté se judaismus rozvíjí především v Izraeli a Judsku. Judaismus se prosazoval po návratu židů do Palestiny po tzv. babylonském zajetí v 6. stol. př. n. l. V této době dochází také k intenzivnějším zápisům veškerých věroučných textů. V 1. stol. našeho letopočtu je judaismus šířen do tzv. diaspor. Židé jsou vypovězeni z Jeruzaléma a Palestiny. Diaspory (rozptýlení, dlouhodobý pobyt mimo oblast svého původu, v rámci jiných, zcela odlišných celků) vznikají po celé Evropě. Dochází k rozrůznění židů na mnoho větví podle místa, ortodoxnosti, přístupu k sionismu. Křesťanství vzniklo v 1. stol. n. l. v Palestině po vystoupení a ukřižování Ježíše Krista (Nazaretského). Jeho následovníci (Petr, Pavel z Tarsu) šířili zvěst o jeho zmrtvýchvstání. V 1.–2. stol. n. l. vznikaly obce věřících. Nejprve v Jeruzalémě, později v celém středomoří. V roce 313 bylo křesťanství po dlouhé době pronásledování v římské říši prohlášeno za tolerované. Na konci 4. stol. se stalo oficiálním náboženstvím celé římské říše. V roce 1054 došlo k oficiálnímu oddělení pravoslaví od západní větve křesťanství. Od roku 1517 docházelo k postupnému oddělování protestantských církví. Islám byl založen prorokem Muhammadem (Mohamedem), který žil v letech 570–632 n. l. V Mekce (dnes Saudská Arábie) začal učit a kázat po zjevení archanděla Džibríla (Gabriela). Dostal se do konfliktu s náboženskými vůdci starých kultů a náboženství. V roce 622 odchází do Medíny. Tento odchod je nazýván hidžra a je uznáván jako počátek islám. letopočtu. V roce 630 dobyl Mekku a ovládl Ka’abu, svatyni. V 7. stol. n. l. se islám rychle šířil v Arábii a v okolních zemích, v 8. stol. n. l. přes severní Afriku do Španělska, v 11. stol. do Malé Asie a po pádu Konstantinopole v roce 1453 i do jihovýchodní Evropy. V 7. stol. se rozštěpil na sunnity, kteří dnes tvoří 90 % muslimů, a šiíty. ad 2. Diasporu chápeme jako „rozptýlení” Židů mimo původní vlast. Chasid je ortodoxní Žid, chasidé pak společenství ortodoxních Židů, které vzniklo v 18. stol. v Polsku. Rozvíjelo se ve východní Evropě v 18. a 19. stol. Chasidé ctí jako významné postavy cadiky – „spravedlivé”. Rabín (rabbi) je hlavním náboženským představeným židovské synagogy, je to duchovní hlava židovské obce věřících, od 1. stol. n. l. se tak nazývali i učenci, odborníci např. na židovské právo, rituální praxi. Šoa (holocaust) je pojem užívaný pro hromadnou likvidaci (podle odhadu asi 6 milionů) Židů v Evropě fašistickým režimem v letech 1933–1945. K této likvidaci docházelo např. v likvidačních táborech Auschwitz, Sobibor, Treblinka, Belzen, Buchenwald, Dachau. Sionismus můžeme definovat jako politické hnutí zasazující se o obnovu židovské vlasti v Palestině, biblické „zaslíbené zemi”, s hlavním městem Jeruzalémem. Synagoga je judaistická svatyně, místo bohoslužby a modlitby a četby Tóry. ad 3. Zakladatelem sionismu byl Theodor Herzl. ad 4. Hlavními židovskými svátky jsou Roš ha-šana (Nový rok), Jom Kipur (Den smíření), Sukot (svátek stánků), Chanuka (Zasvěcení chrámu), Purim, Pesach a Šavu’ot (Letnice).
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS179699
ad 5. 1. „Já jsem Hospodin, tvůj Bůh”; Nebudeš mít jiného boha mimo mne. 2. Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí. 3. Nezneužiješ jména Hospodina, svého Boha. 4. Pamatuj na den odpočinku, že ti má být svatý. 5. Cti svého otce i matku, abys byl dlouho živ na zemi. 6. Nezabiješ. 7. Nesesmilníš. 8. Nepokradeš. 9. Nevydáš proti svému bližnímu křivé svědectví. 10. Nebudeš dychtit po domě svého bližního. Nebudeš dychtit po ženě svého bližního ani po jeho otroku ani po jeho otrokyni ani po jeho býku ani po jeho oslu, vůbec po ničem, co patří tvému bližnímu. ad 6. Mesiáš (spasitel) je v křesťanské věrouce postava Ježíše Krista, řečtina používá pojem christos a hebrejština mašíach, to je „pomazaný”. Tuto postavu ctí i islám. Koncil je setkání církevních představitelů křesťanů, při němž se projednávají otázky doktríny, jeho závěry by měly být pro křesťany závazné. Církev chápeme jako společenství všech křesťanů (obecně), nebo v užším smyslu jedno z křesťanských vyznání: tedy například církev římskokatolická, anglikánská atd. Patriarcha je ve Starém zákoně jeden z praotců (Abraham, Izák, Jákob), v pravoslaví pak hlava národní církve. ad 7. Mezi současné křesťanské církve v ČR patří například Církev římskokatolická, Církev československá husitská, Českobratrská církev evangelická, Pravoslavná církev československá, Církev řeckokatolická, Starokatolická církev, Církev bratrská, Evangelická církev metodická atd. ad 8. Pavel z Tarsu (apoštol Pavel, původně Saul) byl šiřitelem křesťanství v Malé Asii a Řecku. V Bibli je mu připisováno 13 listů zařazených do Nového zákona. Sv. Jeroným je tradován jako jeden z církevních otců. Je autorem latinského překladu Starého i Nového zákona, z něj vychází římskokatolická Vulgáta. Benedikta z Nursie známe jako zakladatele křesťanského mnišství v západní církvi, sepsal řeholní pravidla a založil na jejich základě benediktinský řád, který se řídí heslem Ora et labora, tedy Modli se a pracuj. Martin Luther byl známý německý náboženský reformátor, augustiniánský mnich, profesor teologie na univerzitě ve Wittenbergu. Je nazýván otcem protestantismu – lutheránství. Karol Wojtyla, polský římskokatolický teolog, v roce 1946 byl vysvěcen na kněze, roku 1958 se stal biskupem, 1964 arcibiskupem, 1967 kardinálem a v roce 1978 papežem, který užíval jméno Jan Pavel II. († 2005). ad 9. Hidžra znamená útěk, jde o odchod proroka Muhammada r. 622 z Mekky do Mediny. Sunnité jsou stoupenci většinového proudu islámu. Šíité pak druhý proud islámu, který věří, že právoplatným nástupcem Muhammada byl jeho bratranec Alí. Jde o radikálnější proud islámu. Šarí’u známe jako islámské právo, které vychází z božího zjevení, jeho zdrojem je Korán, hasídy a souhlasný názor muslimských autorit, toto islámské právo je užíváno podle míry sekularizace jednotlivých zemí. Ajatolláh je znalec Koránu a islámského práva u šíitů. Imám sunnitský vzdělaný laik, který vyučuje náboženství nebo vede obec věřících při modlitbě. Ka’aba je hlavní svatyně islámu, nachází se v Mekce, je to krychlová budova nad černým kamenem, nynější podoba pochází z r. 684. ad 10. Mezi pět základních „sloupů” islámu patří šaháda (vyznání víry), salát (modlitba pětkrát denně s tváří obrácenou k Mekce), zakát (rozdávání almužen), saum (půst v měsíci ramadánu) a hadždž (pouť do Mekky).
Doplňující otázky Co je to kabala? Kdo byli farizejové? Čím jsou pro křesťanství důležité tyto letopočty: 312 n. l., 391 n. l., 1054 n. l.? Kdo jsou sefardští židé? Vysvětlete pojem celibát. V kterých církvích je celibát dodržován? Objevují se v Koránu postavy Adama a Evy? Vysvětlete pojem mešita. Jak se jmenoval spisovatel, rabín, autor nábožensko-filozofických spisů, pedagog, kterého známe pod jménem rabi Löw? Uveďte základní body učení Jana Husa. Ve které části Evropy se ve 12. stol. nejvíce rozvíjela islámská kultura? Jak se jmenovalo fundamentalistické hnutí, které v letech 1996–2001 vládlo v Afghánistánu? Definujte antisemitismus. Vysvětlete pojem predestinace. Jmenujte některé katolické mnišské řády.
Společenské vědy v kostce pro střední školy / Světová náboženství a filozofické školy
100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS179699