Skip to main content

Brisingr (Ukázka, strana 99)

Page 1

Zkouška dlouhých nožů

„ 98

A

le my jsme tvůj lid!“ prohlásil Fadawar. Tento vysoký, dlouhonosý muž s černou pletí mluvil s těžkým přízvukem a jiným způsobem vyslovoval samohlásky, čímž Nasuadě připomněl časy jejího dětství ve Farthen Dûru, kdy seděla svému otci Ažihadovi na klíně a podřimovala, zatímco hovořil s vyslanci, kteří přijížděli od kmene tohoto muže, a kouřil s nimi bodlákový tabák. Nasuada pohlédla na Fadawara a přála si, aby byla o šest palců vyšší a mohla hledět vůdci a jeho čtyřem pobočníkům přímo do očí. Byla však zvyklá, že ji muži převyšovali. O něco víc ji však zneklidňovalo, že se ocitla mezi lidmi stejně tmavé pleti. To, že na ni lidé zvědavě nepohlížejí a nešuškají si, bylo pro ni něčím novým. Stála uvnitř červeného velitelského stanu před vyřezávanou židlí, v níž vždy přijímala návštěvy – šlo o jednu z mála masivních židlí, které Vardenové vzali s sebou na své tažení. Slunce už skoro zapadalo a jeho paprsky pronikaly pravou stranou stanu jako barevným sklem, takže dodávaly prostoru uvnitř načervenalý nádech. Polovinu stanu zabíral dlouhý, nízký stůl, pokrytý různými zprávami a mapami. Nasuada věděla, že hned před vchodem do stanu čeká šest členů její osobní stráže – dva lidé, dva trpaslíci a dva urgalové – s tasenými zbraněmi a jsou připraveni zaútočit, kdyby získali i sebenepatrnější podezření, že je vůdkyně Vardenů v nebezpečí. Jörmundur, její nejstarší a nejspolehlivější velitel, ji obklopil strážemi ode dne, kdy zemřel Ažihad, ale nikdy předtím jich nebylo tolik jako nyní. Den po bitvě na Hořících pláních Jörmundur vyjádřil hlubokou a trvalou obavu o její bezpečí. Prý

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS179694


kvůli tomu často nemůže v noci spát a svírá se mu žaludek. Poté, co se ji v Aberonu pokusil zabít úkladný vrah a co ještě o týden dřív přišel Murtaghovou rukou o život Hrothgar, by podle Jörmundura měla Nasuada zřídit zvláštní oddíl na svou vlastní ochranu. Namítala mu, že se jedná o přehnanou opatrnost, ale nedokázala ho přesvědčit. Pohrozil jí, že se vzdá své funkce, pokud odmítne přijmout to, co pokládal za ­přiměřené bezpečnostní opatření. Nakonec na tento krok přistoupila a další hodinu se s ním dohadovala, jak silnou ochranu by tedy měla mít. Požadoval nejméně dvanáct stráží, kdežto ona připouštěla nanejvýš čtyři. Domluvili se na šesti, což Nasuadě stále ještě připadalo zbytečně mnoho. Nechtěla, aby to vypadalo, že se bojí nebo že se snad dokonce snaží zastrašit ty, s nimiž se setkává. Její námitky však ani tentokrát Jörmundura nepřesvědčily. Když ho nařkla, že je starý tvrdohlavý paranoik, jen se zasmál a řekl: „Lépe starý tvrdohlavý paranoik než ztřeštěný mladík mrtvý dřív, než přijde jeho čas.“ Členové její stráže se měnili každých šest hodin, a celkový počet bojovníků přidělených na její ochranu byl tudíž třicet čtyři, nebo deset vojáků tvořilo rezervu, která byla připravena zastoupit své druhy v případě nemoci, zranění či úmrtí. Byla to Nasuada, kdo si vymínil, že v jednotce budou vojáci ze všech tří ras smrtelníků bojujících proti Galbatorixovi. Chtěla tím mezi nimi utužit soudržnost a zároveň dát najevo, že nezastupuje pouze zájmy lidí, nýbrž všech tří ras, jimž velí. Zahrnula by mezi ně i elfy, ale v dané chvíli byla Arya jediným elfem bojujícím po boku Vardenů a jejich spojenců a dvanáct kouzelníků, které poslala Islanzadí na ochranu Eragona, ještě nedorazilo. K Nasuadinu zklamání projevovaly lidské a trpasličí stráže nepřátelství vůči urgalům, s nimiž sloužily, což sice očekávala, ale nedokázala tento stav změnit. Věděla, že bude trvat déle než jednu společnou bitvu, než poleví napětí mezi rasami, které se nenáviděly a bojovaly proti sobě po bezpočet generací. Přesto jí připadalo povzbudivé, že si bojovníci pro svůj oddíl vybrali jméno Temní jestřábi, které se odvozovalo jak od její barvy pleti, tak od skutečnosti, že ji urgalové nazývali Paní Temnolovkyně. Ačkoli by to Nasuada nikdy Jörmundurovi nepřiznala, začala rychle oceňovat vzrůstající pocit bezpečí, který jí strážci poskytovali. Kromě toho, že byli mistry svých zbraní – a už šlo o lidské meče, sekyry trpas-

99

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS179694


100

líků nebo výstřední nástroje urgalů – mnozí z bojovníků byli také zdatní kouzelníci. A všichni ve starověkém jazyce Nasuadě přísahali bezmeznou oddanost. Ode dne, kdy Temní jestřábi převzali své povinnosti, nikdy nenechali Nasuadu o samotě s někým jiným, kromě její komorné Fariky. Tedy až do této chvíle. Nasuada jim přikázala odejít z velitelského stanu, nebo věděla, že její setkání s Fadawarem by mohlo vést ke krveprolití, kterému by Temní jestřábi vzhledem ke svému smyslu pro povinnost byli nuceni zabránit. Ani tak ovšem nebyla úplně bezbranná. V záhybech šatů měla skrytou dýku a ještě jeden menší nůž v živůtku spodního prádla; navíc za závěsem, který visel za Nasuadinou židlí, stála Elva, jasnovidné dítě připravené zasáhnout, kdyby bylo třeba. Fadawar poklepával o zem čtyři stopy dlouhým žezlem. Tyč byla vyrobená z ryzího zlata, stejně jako neuvěřitelné množství jeho šperků: předloktí měl pokryté zlatými náramky; náprsní krunýř z tepaného zlata chránil jeho hru; kolem krku mu visely dlouhé, tlusté zlaté řetězy; ušní lalůčky se mu natahovaly pod tíhou vypouklých kotoučů z bílého zlata; a na temeni hlavy mu seděla třpytivá zlatá koruna takových rozměrů, že Nasuada uvažovala, jak může lidský krk unést takovou tíhu a jak může takový mohutný klenot držet pevně na místě. Fadawar si tu konstrukci, která byla aspoň dvě a půl stopy vysoká, zřejmě musel přišroubovat k lebce, aby se neskácela. Fadawarovi muži byli oblečeni v podobném stylu, by méně okázale. Zlato, které na sobě měli, zdůrazňovalo nejen jejich bohatství, ale také postavení a činy každého jednotlivce stejně jako zručnost řemeslníků jejich kmene. Kmeny s tmavou pletí – a už kočovníci či obyvatelé měst – byli v Alagaësii proslulí kvalitou svých šperků, z nichž nejlepší mohly konkurovat i výtvorům trpaslíků. Nasuada sama vlastnila několik kousků, ale rozhodla se je nenosit. Její prosté roucho nemohlo tudíž soupeřit s Fadawarovou skvělostí. Byla rovněž přesvědčena, že by nebylo moudré, kdyby se připojila ke kterékoli skupině, jakkoli bohaté nebo vlivné, když musela jednat se všemi a mluvit jménem všech různých frakcí Vardenů. Kdyby projevila náklonnost k té či oné skupině, snížila by se její možnost ovládat všechny současně.

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS179694


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook