„Ano. Revolver, který se hodí k té kulce, jíž byl zastřelen Chatterwick.“ Watson odemkl svým paklíčem obratně oba zámky, které nás dělily od Claytonova soukromí. Prohledali jsme nejprve noční stolek a potom jsme pátrali i pod podhlavníkem, ale bylo to zbytečné. Claytonova pistole spočívala volně a ničím nezakryta v prostřední zásuvce psacího stolu. Watson ji vzal opatrně do kapesníku a uložil do své kapsy. „Konečně máme jediné corpus delicti, které v tomto případě může usvědčit viníka.“ K mému překvapení vyndal Watson z druhé kapsy přesně stejnou pistoli, s prázdným zásobníkem ji položil do zásuvky a pečlivě ji upravil do té polohy, v jaké našel Claytonovu vlastní zbraň. Na můj tázavý pohled odpověděl s úsměvem: „To není nic nesnadného. V expertize přece docela jasně zjistili, z jakého typu zbraně byla kulka na Chatterwicka vypálena. Nebylo nic lehčího než koupit si přesně stejnou zbraň. Není přece třeba, aby pan Clayton, až se vrátí domů, zpozoroval něco podezřelého. Potřebujeme asi ještě tři hodiny času.“ Pečlivě jsme za sebou zase zamkli a spěchali jsme s ukořistěnou pistolí na Scotland Yard. Ani zdaleka to všechno nevyžadovalo tři hodiny. Na Watsonovu žádost přezkoumali naši zbraň v laboratoři balistiky přednostně. Posudek byl jednoznačný: charakteristika pláště náboje, pokusně vystřeleného z Claytonovy pistole, se zcela přesně shoduje s charakteristikou pláště náboje, který usmrtil Chatterwicka. „Tak to bychom měli,“ Watson si radostně zamnul ruce,
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS178777
„už i faktický důkaz je k dispozici. Teď tedy si skutečně můžeme pohovořit s vrahem.“ „Jedeme znovu ke Claytonovi?“ „Ano. A tentokrát jako řádní návštěvníci.“ Clayton nás přijal se vší vlídností, zřejmě ještě nic netušil. Prohodili jsme několik slov o včerejší záhadné smrti pana Sudburyho a Clayton se živě zúčastnil debaty na téma, proč si ten nešťastný stařík vzal život. Seděl za svým psacím stolem a pohrával si s těžítkem, my jsme byli usazeni ve dvou lenoškách u krbu. Náhle Watson přerušil akademické úvahy o motivech sebevražd a zdánlivě beze vší souvislosti se zeptal: „Vy jste sportovec, pane Claytone?“ Růžolící bonviván se krátce zasmál: „Vypadám snad na to?“ „Ale jezdit na kole umíte?“ Clayton němě přisvědčil. „Nemáte-li nic proti tomu,“ pokračoval nenuceně Watson, „rád bych vás pozval na malou vyjížďku. Co byste řekl, kdybychom si dali závod – řekněme z Trafalgar Square do Nevern Road?“ Claytonovi to zacukalo svalem pod pravým okem, ale jinak se dokonale ovládl. „Prosím, máte-li smysl pro recesi.“ Dokázal se ještě zasmát. „Počkejte na mne, prosím, v jídelně, převléknu se zatím.“ Pokynul nám směrem ke dveřím. Obrátili jsme se k němu zády, abychom odešli do jídelny. V tu chvíli se za námi ozval
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS178777
skřípavý zvuk otvírané zásuvky a téměř zároveň cvakl kohoutek spouště. Prudce jsme se obrátili. Clayton držel v ruce pistoli a nechápavě zíral do němé hlavně. „Položte to, Claytone!“ řekl ostře Watson. „K dvěma vraždám vám u soudu připočítají ještě jeden pokus o vraždu.“ Clayton se tupě posadil a odhodil nepoužitelnou zbraň na desku stolu. „Ne,“ řekl sklesle. „To nebyl pokus o vraždu. Nemusíte mi to věřit, ale mířil jsem na svůj spánek.“ Zdálo se, že Watson mu v tuto chvíli věří. Společenským tónem vyzval Claytona, aby se posadil, což bylo ostatně zhola zbytečné, neboť ten už dávno seděl ve svém křesle za psacím stolem. Vyzvání bylo spíš dobrou záminkou k tomu, abychom i my zaujali opět svá místa v křeslech u krbu. „Je mi líto,“ řekl Clayton, což se ovšem nesmí brát tak doslova, protože tohle říká správný Angličan při každé příležitosti. Čekal jsem tragické a dramatické zakončení případu, čekal jsem teatrální výstupy, nebezpečí života, výkřiky hrůzy, cvakání spouští a klapnutí želízek. Ale vyvinula se z toho docela společenská zábava podle všech zdvořilostních pravidel. „Nalijete nám snad trochu whisky,“ pobídl Watson nedobrovolného hostitele. Ani se přitom nenamáhal namířit na zlosyna pistoli. Clayton nám ochotně nalil, postavil před nás ještě láhev sifonu a opět se usadil na své místo. Nenuceně si pohrával s neškodnou pistolí. „Doufám, že v té whisky není cyankáli?“ cynicky se zeptal Watson.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS178777