Ludwig von Mises a dynamické pojetí trhu vý soud týkající se výsledků alternativních způsobů jednání dostupných jednajícímu, vyžaduje dostupnost informace z první ruky a stává se nemožnou v systému, který jako socialismus spočívá na donucení a maří ve větší či menší míře dobrovolnou směnu (při které jsou individuální hodnocení projevena, objevena a tvořena) a svobodné nakládání s penězi, pojímanými jako dobrovolný a běžně přijímaný prostředek směny. Koncept a analýza ekonomické kalkulace a její důležitost v oblasti ekonomické teorie tvoří jeden z nejdůležitějších aspektů misesovského myšlení. Možná největší Misesovou zásluhou v této oblasti je teoretické nastínění vztahu mezi subjektivní interní oblastí individuálních (ordinálních) hodnocení a vnější sférou odhadu tržních cen v podobě peněžních jednotek (kardinální oblast ekonomické kalkulace). „Most“ mezi oběma je možný tehdy, když odlišné subjektivní hodnocení různých stran podnítí vzájemnou směnu, která spočívá v peněžně vyjádřené tržní ceně neboli historickém směnném poměru v peněžních jednotkách – ceně jisté, kvantitativní, reálné povahy, na kterou se mohou později podnikatelé odvolat jako na cennou informaci, která jim pomáhá předpovědět budoucí vývoj událostí a činit rozhodnutí (ekonomická kalkulace). Je tak jasné, že jestliže je svobodnému lidskému jednání bráněno silou, svobodné vzájemné směny se neuskuteční a výsledkem tak bude zbourání mostu či spojení, které tyto směny představují mezi subjektivní, vnitřní sférou přímých (ordinálních) hodnocení a tvorby informace a vnější sférou (kardinálních) cen. Zničení tohoto mostu učiní ekonomickou kalkulaci naprosto nemožnou (Rothbard 1991, 64–5). Mises tak dospívá k závěru, že bez tržní svobody, tržních cen a/nebo peněz není žádná „racionální“ ekonomická kalkulace možná, přičemž „racionální“ kalkulace je chápána jako ta, jež je prováděná za přítomnosti nezbytných (nearbitrárních) dostupných informací. Mises systematizoval své zásadní myšlenky o socialismu a zahrnul je do svého pozoruhodného kritického pojednání
85 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS177489
Rakouská škola o tomto společenském systému, jehož první vydání v němčině se objevilo v roce 1922, následováno anglickým, francouzským a konečně španělským překladem. Práce má název Socialismus: ekonomická a sociologická analýza (Mises 1981). Misesův Socialismus získal obrovskou popularitu v celé Evropě a kromě jiných dopadů přiměl teoretiky velikosti F. A. Hayeka, jenž byl původně fabiánským socialistou, Wil– helma Röpkeho a Lionela Robbinse, aby po jejím přečtení změnili názor a konvertovali ke klasickému liberalismu. Navíc toto dílo bylo impulzem ke třetí důležité debatě (po Methodenstreitu a sporu o pojetí kapitálu), které se účastnili rakouští teoretici: debatě o nemožnosti socialistické ekonomické kalkulace. Jedná se o jednu z nejdůležitějších debat v dějinách ekonomického myšlení; trvala po několik desetiletí a měla silný dopad na vymezení a zpřesnění různých charakteristických znaků rakouské ekonomické školy. Navíc je dnes široce uznáváno, a to i bývalými socialistickými teo– retiky, že rakušané v debatě o nemožnosti socialismu zvítězili. Tak například Robert L. Heilbroner dospěl k tvrzení: „Mises měl pravdu… Socialismus byl velkou tragédií tohoto století“ (Heilbroner 1990, 1110–11). Též žáci Oskara Langeho, Brus a Laski, došli k závěru, že Lange a socialističtí teoretici „nikdy nedokázali čelit rakouské výzvě“ (Brus a Laski 1985, 60; Huerta de Soto 1992). Je důležité uzavřít tento oddíl zdůrazněním, že Misesův argument ohledně nemožnosti socialismu je teoretický argument týkající se intelektuálního omylu přítomného v jakékoliv socialistické myšlence, neboť je nemožné organizovat společnost prostřednictvím donucovacích příkladů, jestliže řídící orgán nemůže získat informace, které jsou k tomu nezbytné. Misesův argument je tak teoretickým argumentem týkajícím se praktické nemožnosti socialismu. Je možné dokonce říci, že je to typický příklad teoretického argumentu, neboť teorie je prostě abstraktní, formální a kvalitativní analýza reality, která však nesmí ztratit s realitou své spojení, nýbrž naopak, musí být co nejvíce relevantní událostem a procesům reálného světa. Je proto zcela nesprávné nahlížet na Misesovu analý-
86 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS177489
Ludwig von Mises a dynamické pojetí trhu zu jako na analýzu dokazující nemožnost socialismu z pozice formálního modelu rovnováhy či „čisté logiky volby“, jak si myslelo mnoho předních neoklasických autorů neschopných rozlišit mezi „teorií“ a analýzou rovnováhy. Ve skutečnosti již v roce 1920 si sám Mises dal velký pozor, aby výslovně popřel, že jeho teorém je aplikovatelný na model rovnováhy. Tím, že tento model již samotnou svojí formulací předpokládá, že veškeré nezbytné informace musí být dostupné, zobrazuje základní ekonomický problém socialismu jako ab initio z definice vyřešený, a tudíž neoklasičtí ekonomové tento problém nevidí. Mises oproti tomu identifikoval kořen problému ve faktu, že když řídící orgán vydá nařízení nebo příkaz ve prospěch jistého ekonomického návrhu či proti němu, chybí mu informace nutná k zjištění, zda jednal správně či ne, a nemůže tedy provádět žádnou ekonomickou kalkulaci či odhad. Jestliže předpokládáme, že řídící orgán má k dispozici veškeré nezbytné informace a že dále nedochází k žádným změnám, potom je zřejmé, že žádný problém ekonomické kalkulace nevyvstává, neboť se od počátku předpokládá, že žádný takový problém neexistuje. Mises píše: Statický stav se může obejít bez ekonomické kalkulace. Neboť zde se tytéž události ekonomického života stále opakují; a jestliže předpokládáme, že prvotní stav statické socialistické ekonomiky navazuje na konečný stav konkurenční ekonomiky, můžeme si rozhodně představit socialistický systém výroby, který je z ekonomického pohledu racionálně řízen. Ale to je možné pouze konceptuálně. Pro teď nechme stranou fakt, že statický stav je v reálném životě nemožný, neboť ekonomická data se neustále mění, takže statická povaha ekonomické aktivity je pouze teoretickým předpokladem, který neodpovídá žádné reálné situaci. (Mises 1935, 109)
Misesův argument je tedy teoretický argument o logické nemožnosti socialismu, přesto spočívá na teorii a logice lidského jednání a reálných sociálních, dynamických a spontánních procesech, které jednání dává do pohybu, a nikoli na teorii či logice mechanické činnosti vykonávané v kontextu dokonalé rovnováhy „vševědoucími“ bytostmi, které jsou
87 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS177489