s Eddiem. To ho vytrhlo z melancholické nálady, a přestože jsem věděla, že ho Angeline otravuje, uvažovala jsem, jestli to nakonec není lepší než se neustále mučit kvůli Jill s Mikou. Konverzace samozřejmě ustrnula – stejně jako Eddieho problém. Pak se Mika zamračil a přišel s něčím, co ani jednoho z nás dřív nenapadlo. „A proč nepůjdete na ples společně? Copak nejste bratranec a sestřenice?“ Eddie, Jill i já jsme strnuli. Další zádrhel v naší krycí historce. Nemohla jsem uvěřit, že mi to uniklo už dvakrát. Měla jsem se o tom zmínit hned, jak Angeline začala o plese. Ve škole nás všichni považují za příbuzné. „Takže?“ zeptala se Angeline, které ten smysl unikl. Eddie si odkašlal. „No, třetí sestřenice. A stejně. My se zas tolik pohromadě nedržíme. Je to spíš jako vtip.“ Účinně to téma zazdil a vítězoslavně se usmál. Druhý den mě hned po škole vyzvedl Brayden, takže jsme zvládli prohlídku větrného mlýna přesně na čas. Profesorka Terwilligerová mě dokonce pustila o pár minut dřív, ale musela jsem jí slíbit, že jí cestou zpět do Amberwoodu přinesu cappuccino. Byla jsem nadšená z Braydena i z výletu, ale jakmile jsem nasedla do jeho auta, zmocnily se mě pochyby. Mám právo užívat si zábavu a osobní život? Hlavně teď, když už několikrát málem vyšla pravda najevo. Možná, že se víc zabývám sama sebou než touhle misí. Brayden mi toho měl hodně co povídat o debatní soutěži, které se zúčastnil o víkendu. Některá náročnější témata jsme spolu rozebrali a smáli se, jak protivníci pohořeli na těch jednoduchých. Hodně se to podobalo divadelnímu představení, které jsme spolu navštívili. Měli jsme nevyčerpatelnou zásobu témat, o nichž jsme toho oba spoustu věděli. Znepokojovaly mě ty ostatní věci kolem rande. Knížky o randění, které jsem od naší první schůzky přečetla, většinou jen radily, kdy mít poprvé sex, což mi zatím bylo k ničemu, když jsem se teprve snažila rozlousknout záhadu vodění se za ruce. Ohromný větrný mlýn vypadal působivě. Nebyl tak krásný jako nablýskaná auta, která tolik obdivuju, ale měla jsem z něj stejný pocit úžasu z výtvoru lidského umu. Některé větrné mlýny 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS176441
jsou až třicet metrů vysoké a jejich lopatky mají velikost poloviny fotbalového hřiště. Ve chvílích, jako je tahle, obdivuju lidskou genialitu. Kdo potřebuje magii, když dokáže vytvořit takovéhle skvostné věci? Naší průvodkyní byla usměvavá dívka kolem pětadvaceti, která evidentně milovala svou práci i větrnou energii. Věděla o tom spoustu věcí, ale ne tolik, aby svými odpověďmi uspokojila Braydena. „Jak řešíte nedostatečnou energetickou účinnost, která vyplývá z toho, že turbíny jsou použitelné jen při určitém, poměrně úzkém rozmezí rychlosti větru?“ A potom: „Jaký je váš názor na studie, které prokazují, že stačí vylepšit filtry při spalování fosilních paliv a dosáhne se nižších emisí oxidu uhličitého než při tomhle druhu výroby elektrické energie?“ A pak ještě: „Je větrná energie životaschopnou alternativou, když vezmeme v úvahu náklady na výstavbu a údržbu? Vždyť odběratelé nakonec platí víc než za tradiční způsoby výroby elektřiny.“ Nebyla jsem si jistá, ale měla jsem dojem, že naše průvodkyně ukončila prohlídku dříve než obvykle. Ostatním turistům řekla, aby přijeli zas, ale mně s Braydenem neřekla nic. „Ta žena byla naprosto neinformovaná,“ pověděl mi, když jsme vyjeli zase na dálnici. „O větrných mlýnech toho věděla spoustu,“ připomněla jsem mu. „Ty kontroverze prohlídce asi příliš neprospěly. Nebo neví, jak se vypořádat s tak úpornými turisty,“ dodala jsem s úsměvem. „Byl jsem úporný?“ podivil se s notnou dávkou překvapení. Byl tak ponořen do svých myšlenek, že to vůbec nezaregistroval. Připadalo mi to roztomilé. Snažila jsem se nesmát. „Šel jsi na to moc urputně, to je všechno. Myslím, že na někoho jako ty nejsou připraveni.“ „To by ale měli. Větrná energie je slibná, to ano, ale nejdřív se musejí vyřešit problémy s vysokými náklady a omezenou účinností. Jinak je to k ničemu.“ 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS176441
Chvilku jsem jen seděla a uvažovala, jak nejlépe odpovědět. Žádná rada od kamarádů ani z knih mě nepřipravila na to, jak reagovat v debatě o alternativních zdrojích energie. Jedna z knih – kterou jsem ani nedočetla – se zaměřovala na mužský úhel pohledu. Stálo v ní, že ženy by na každém rande měly dát muži pocit důležitosti. Předpokládala jsem, že Kristin a Julia by mi teď poradily, abych se zasmála a pohodila vlasy a tuhle debatu zarazila. To jsem ale nemohla. „Pleteš se,“ řekla jsem. Brayden jakožto horlivý zastánce bezpečného řízení na pár vteřin odtrhl zrak od silnice a zadíval se na mě. „Co to říkáš?“ Kromě toho, že jsme poznala, že Brayden má stejně jako já plno nejrůznějších vědomostí, objevila jsem na jeho osobnosti ještě něco. Nerad se mýlil. To mě nepřekvapovalo. Taky se nerada mýlím a v tomhle směru toho máme hodně společného. A podle toho, jak popisoval školu a debatní soutěž, jsem vydedukovala, že mu asi málokdy někdo řekne, že se plete – i kdyby to tak náhodou opravdu bylo. Na to pohazování vlasy možná ještě není pozdě. Ale namísto toho jsem se pustila do debaty. „Pleteš se. Vítr možná není tak účinný, jak by mohl být, ale už jen to, že se tohle odvětví rozvinulo, je veliký krok vpřed oproti zastaralým energetickým zdrojům, na nichž je naše společnost závislá. Čekat, že nový druh výroby bude stejně výkonný a bude mít stejné náklady jako něco, co tady existuje o mnoho déle, je naivní.“ „Ale…“ „Nemůžeme popřít, že náklady za ty výhody stojí. Klimatické změny jsou čím dál větší problém a vítr redukuje emise oxidu uhličitého, což může mít významný dopad na životní prostředí. A taky – a to je asi nejdůležitější – vítr je obnovitelný zdroj. Nezáleží na tom, že ostatní zdroje jsou laciné, když se jednou vyčerpají.“ „Ale…“ „Musíme být pokrokoví a hledat, co nás v budoucnu zachrání. Soustředit se teď na to, co je cenově výhodné, a ignorovat dopa100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS176441