hlas a sevøíti Tì do náruèí. Stala si se mi, moje milá, v ne tìstí je tì dra í a milej í. Vìdìl jsem to ji døíve, ale teï to vím také ze zku enosti, co v Tobì mám. Je to moje pýcha, radost i tìstí, e mám lásku a vìrnost nejlep í eny. (Vìt ina dopisù od man elky byla prokládána lisovanými kvìtinami.) Vzhledem k prodìlanému zranìní, vìznìní man ela, smrti otce a plné zodpovìdnosti za dvì malé dìti, byla role Marie Ra ínové v prvních mìsících Ladislavova vìznìní znaènì slo itá. Je velmi pravdìpodobné, e tehdy se motorem snah o Ladislavovu záchranu stala jeho matka Karla, která po ztrátì mu e zoufale a v emi prostøedky bojovala o ivot syna. Mo nosti man elky zavra dìného èeskoslovenského ministra byly i za nacistického re imu pozoruhodné. Rodinné ádosti o propu tìní z vazby a posléze o udìlení milosti, na nì dozíral bratr Miroslav, byly pøijímány nejen kanceláøí státního prezidenta Háchy, ale té u øí ského protektora Neuratha (pozdìji u zastupujícího øí ského protektora Heydricha) a pøedsedù protektorátní vlády Eliá e a Krejèího. Z Háchova podnìtu za Ra ína opakovanì intervenoval i protektorátní vyslanec Chvalkovský, který dosláhl toho, e ádost o propu tìní z vazby, sepsaná Marií Ra ínovou, byla pøedlo ena nejen øí skému ministru spravedlnosti, ale i vùdci a øí skému kancléøi Adolfu Hitlerovi. Urèitou roli hrála i skuteènost, e Ra ín byl právník a jeho stavovská pøíslu nost byla uznávána i nìmeckou stranou. Dne 26. listopadu 1941 svìdèil Ladislav Ra ín pøed Lidovým soudním dvorem v procesu s F. Richterem. U Lidového soudu se setkal s nìkolika kolegy z PÚ, napø. s Jaroslavem Cebem, Zdeòkem Mejstøíkem, Vladimírem tìpánkem, souzeným Ferdinandem Richterem i s brnìnským profesorem Janem Uhrem ze ZNV. Samotné soudní pøelíèení bylo velmi rychlé. Sly ení jednotlivých svìdkù trvalo pouze nìkolik minut. Ra ín si k tomu poznamenal: Za své patnáctileté praxe jsem tak rychlé souzení nevidìl, a jde pøece o vìc, kde se mù e jednat o ivot èlovìka. V echny na e výslechy byly pouhou formalitou... Jsem jako rozbitý, du evnì i tìlesnì utýraný. Teï tedy vím, co to je lidový soud, a mohu si pøedstavit, co asi èeká mne i v echny ostatní. 97 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS174928
Ra ín byl souzen spolu s dal ími èleny PÚ, napø. se tìpánkem, Pe kou a Cebem. Hlavní pøelíèení trvalo od 15. prosince a rozsudky byly vyneseny ve veèerních hodinách 17. prosince. Ra ín byl ob alován ze zemìzrady a velezrady, která byla odùvodnìna mj. eptanou a letákovou propagandou zamìøenou proti øí i, roz iøováním ilegáního tisku, podporou ON, snahou po ustavení politického vedení rezistence ze v ech opozièních kruhù atp. U soudu se choval klidnì a dùstojnì . Je ov em známo, e byl vrcholnì zklamán svým obhájcem, pra ským Nìmcem L. A. Dembitzkim: S... jeho obhajobou jsem byl velmi nespokojen. Pøi hlavním pøelíèení mì vùbec nenav tívil, aèkoliv mì to kdysi slíbil. Spisy vùbec neèetl, byl naprosto nepøipraven, jeho obhajoba a plaidoyer byly velmi povrchní. Po své obhajovací øeèi se odporouèel... a u se více neobjevil. Rozsudek a odùvodnìní tedy vùbec nesly el, aèkoliv by to bylo pro ádost o milost dùle ité... Èekal jsem od nìho daleko více a cítil jsem se opu tìn. Ra ín byl proto nucen zásadnì doplnit závìreènou øeè svého obhájce a to na základì materiálù, které Dembitzki pominul. Uèinil tak s odvahou, rozhodností a dùstojností, je vyvolala viditelnì u nìmeckých soudcù údiv... nezapíral prostì v echno, ale vysvìtloval po svém a ponechával obratnì dùkazní bøemeno o rázu svých akcí podle trestního øádu prokurátorovi. Ra ín viditelnì neztratil nic z advokátské obratnosti, s ní ve 30. letech hájil napø. Jiøího Støíbrného. Do své politicky ladìné øeèi pojal nejen výklad o mnichovské dohodì a jejích hospodáøských a politických dùsledcích, ale vysvìtloval i vlastní problematiku protektorátu, jeho autonomie, daná vùdcem a øí ským kancléøem, byla z nìmecké strany soustavnì poru ována. Tento bod se stal základem polemiky o rùznorodých reakcích obyvatelstva na zaèlenìní èeských zemí do Tøetí øí e. Z pozic èeského nacionalisty Ra ín mj. prohlásil: Na jedné stranì bylo právì z nìmecké strany opìtovnì zdùrazòováno, e národní socialismus není exportován, na druhé stranì se na nás ádalo, abychom mysleli a jednali v duchu národnì socialistické nauky, a bylo nám vytýkáno, e toto pøizpùsobování dosti rychle nepokraèuje... ka dý národ má nárok na zabezpeèení nej ivotnìj ích 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS174928
podmínek své národní existence. K tomu patøí zabezpeèení ivotního prostoru, svobody a chleba. Ka dý poèestný národ tomu rozumí a pochopí tu by jiného malého národa, jen brání svou existenci. O vynikající úrovni Ra ínova projevu svìdèí i brilantní argumentace k podepøení svých tezí obratnì vyu íval citátù z Mein Kampf a øeèí øí ských ministrù Josepha Goebbelse a von Ribbentropa. Jeho obhajobu charakterizoval Klíma: ...byl to vlastnì jediný otevøený projev èeského politika v dobì »Protektorátu« vùbec. Pøes v echny intervence a úèinek závìreèné øeèi byl Ra ín odsouzen k trestu smrti; ihned mu byla nasazena pouta. V dopise man elce komentoval Ra ín rozsudek: Bylo to pro mne velkým pøekvapením, proto e nìco takového jsem neèekal. Nyní je tedy mojí poslední a jedinou nadìjí omilostnìní. 7. ledna 1942 pøi la reakce man elky: ...bylo nám oznámeno... es byl odsouzen k trestu smrti... Byla to pro mne nenadálá, hrozná rána. Byla jsem pøesvìdèena, e bude osvobozen... Nejtí ivìj ím bylo pro mne pomy lení, e Tys u nich tak sám, bez bratra, pøítele, opu tìn mezi cizími lidmi. V prvních chvílích jsem mìla velikou lítost, e ivot mù e být tak krutý k èlovìku tak dobrému a u lechtilému; po spatøení na ich malých, nevinných dìtí [zbyl] pocit køivdy a ten mi zùstal. Pro Ladislava Ra ína i jeho rodinu nastal závod s èasem. Ji 23. prosince adresovala Marie Ra ínová vùdci ádost o milost. F. Chvalkovský ji ihned pøedal Øí ské kanceláøi a tého dne M. Ra ínové sdìlil: Byl bych ze srdce rád, kdyby bylo o ní rozhodnuto podle Va eho pøání. Bezprostøednì poté pøijal M. Ra ínovou i státní prezident Hácha. Dal í intervence podnikla Karla Ra ínová pøes man elku øí ského ministra a éfa Øí ské kanceláøe Hanse H. Lammerse. V zostøeném re imu berlínské vìznice Plötzensee pro il Ra ín témìø rok èekáním na popravu. V motácích zaznamenával dìsivé vylidòování sousedních cel a s ním bezprostøednì spojené, deprimující zvonìní umíráèku. V dobách vrcholnných vítìzství nìmecké branné moci bylo bì ným jevem, e mezi vynesením rozsudku a výkonem popravy pro il vìzeò s pouty na rukou kolem sta dní. Ra ín mìl tedy být popraven kolem 28. bøezna 1942. V dané lhùtì v ak 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS174928