O půlnoci jim oběma bude jedenadvacet. Konečně budou do spělé! Chybělo už jen šest hodin, než začnou odbíjet půlnoc. Hodinu čarodějnic, která na ni bude mít podobný efekt jako na Popelku. Jen obráceně. Doposud chodila ven s falešným oregonským řidi čákem. Ten teď bude moci spálit. Dobrou zprávou ale bylo, že nebude muset jako její sestra če kat čtrnáct minut, aby si mohla dopřát legální doušek alkoholu. Lucy se pořád vytahovala, že ona se narodila ve 00:47, zatímco Laney přišla na svět až v 1:01. Dnes večer na tomhle ale nezáleží. Dnes večer rozhoduje datum narození, ne čas. Tohle bude velká párty. Přijdou všichni jejich známí! Určitě tam potká i Codyho Wyatta, sympaťáka z přednášek o britské li teratuře. Výborně. Věděla, že se bude bavit s Lucyiným klukem Kurtem Jonesem. Tím úlisným hadem. Třicetiletým ubožákem, který se nechal vyhodit ze školy a který si nikdy nehodlal vzít matku svého tříletého syna, k němuž se podle Lucy dokonce ani nechce hlásit. Lucy ho pořád jen omlouvá. Bezpochyby je jejím dealerem. Lucy poslední dobou hodně ujíždí na trávě a bůhví na čem ještě. Laney to dělalo starosti. Nad jointem marihuany by se ani nepozastavila, jiné drogy by už ale mohly zavánět pořádným problémem. Jestli se dnes na večírku Kurt ukáže, bude ho ignorovat. Ať se třeba postaví na hlavu. Tráva, metamfetamin, koks, pilulky, Kurt má zkrátka všechno. Laney doufala, že mu Lucy dá brzy kopačky. Nadobro. Povzbuzena touhle myšlenkou si protáhla svaly, ztuhlé po celodenním sezení. Zanedlouho se pořádně vyskáče na parketu, chtěla být ale na tolik pohybu připravena. Chvíli posilovala, pak si pustila DVD o józe a začala se dle instrukcí protahovat. Poté se osprchuje, pečlivě si umyje vlasy a nakonec se nalíčí. Blíží se pře ce její narozeniny. Vlastně, přesněji, jejich narozeniny. Její a Lucy. Nahmatala v batohu iPod a připojila ho k hi-fi věži své spo lubydlící Trishy. Pustila si hudbu naplno. Koneckonců, všichni ostatní obyvatelé komplexu jsou také studenti. Nikdy si nikdo 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS174396
nestěžoval na nepatřičný hluk ani na večírky, dokonce ani na přísně zakázané domácí mazlíčky. Po cestě do ložnice, kterou sdílela s Trishou, sáhla do knihovny pro činky. Nohama si udělala místo mezi svou neustlanou postelí a komodou své spolubydlící a začala cvičit do rytmu své oblíbené písničky od Fergie. Téhle holce paže nikdy nepovolí. Nikdy. Ta by i v osmdesáti zvedla činky tisíckrát bez zadýchání. V osmdesáti! Páni. To Laney čeká až za šedesát let. S úderem půlnoci vlastně jen padesát devět. Nejdříve zvedala činky s lehkostí, po chvíli zavřela oči. Míst ností se rozezněla další píseň, Laney změnila rytmus. Úplně se ponořila do melodií Justina Timberlakea, pak Maroon 5… Ještě jednu sérii. Začínala už cítit únavu. No tak, dělej, povzbuzovala se. Ty to zvládneš. Hlavně to ne vzdávej. Ztěžka dýchala, potila se. Když už ji bicepsy i tricepsy začaly bolet, lehla si na zem a za čala přitahovat stehna. Zdálo se jí, jako by zaslechla vchodové dveře. „Tady jsem!“ zavolala ve snaze překřičet dunění basů a ostré kytarové sólo a pokračovala ve své činnosti, dokud celé její tělo nepokryl pot. Docvičila sérii a vstala. Šikovná holka. Nejvyšší čas začít se při pravovat. Sáhla po ručníku a zamířila k obývacímu pokoji, odkud pořád zněla hudba. Bude se muset ještě pořádně protáhnout, aby ji na večírku nebolely svaly. Chtěla dát navíc spolubydlícím Tri she a Kim příležitost pogratulovat jí k narozeninám. Nikde je ale neviděla. Podívala se na gauč, který Kim koupila v second-handu, pak do kuchyně. Nikde nikdo. To je zvláštní, podivila se. Ale vždyť slyšela, že někdo přišel. Otřela si pot z tváře a vydala se k pokoji Kim. Byl ale prázdný. Cvak. Zaslechla zvláštní tlumený zvuk. Vypnul se jí iPod? Vycouvala z pokoje Kim, zavřela za sebou dveře a otočila se čelem do obývacího pokoje. Po cestě k přehrávači ucítila v nose 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS174396
lehký závan cigaretového kouře. Nic si z toho ale nedělala. Tady kouří všichni. Cvak! Za ní? V chodbičce? Strachy jí v žilách ztuhla krev. „Kim?“ zeptala se a otočila se. V následujícím okamžiku zahlédla, že se dveře, které jen před malou chvílí zavřela, otevřely a kdosi z nich vyšel na potemnělou chodbičku. Kdosi, kdo tam ještě před vteřinou nestál. „Hej! Kdo sakra…“ Slova jí zamrzla v hrdle, když si všimla, že v rukou drží pásek. „Proboha.“ Vykřikla, ale útočník k ní během okamžiku přiskočil. Omotal jí tenký pásek kolem krku a utáhl smyčku. Zamezil jí přívod vzdu chu, zadusil další výkřik, který se jí dral z hrdla. Dobrý bože! Ten hajzl jí chce ublížit! Znásilnit! Zabít! Strach jí sevřel vnitřnosti. Vykopla a silně dupla podpatkem neznámému na nohu. Za slechla bolestné zasyčení. Výborně! Zkusila to znovu, ale útočník s ní surově smýkl na stranu. Stáhl smyčku a její plíce zaplavila palčivá bolest, jak se pokusi la naprázdno nadechnout. Bezmocně sebou klátila jako hadrová panenka. Ještě jednou ho kopni! Sundej si ten pásek z krku! Zachraň se! Na vzdory strašlivé bolesti v plicích pěstí praštila dozadu ve víře, že ho zasáhne do očí nebo do nosu, zkrátka kamkoliv. Prsty druhé ruky sevřela pásek na krku. Nemohla dýchat, nemohla ani myslet. Pomoc! Prosím, pomozte mi někdo! Nebyla žádná padavka, ale síly jí docházely, bolest v plicích už nemohla déle snášet. Ze všeho nejraději by konečně omdlela. Ne! Nesmíš to vzdát! Bojuj! 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS174396