„Ne.“ Prohlédli si houští na okraji pozemku. „Tam!“ křikla Danceová a ukázala na chlapce v teplákové sou pravě a s pletenou čepicí na hlavě. Chvíli na ně upřeně hleděl, pak se otočil a zmizel. Danceová přemýšlela jen chvíli. Ona ani detektiv u sebe nemě li vysílačku – neplánovali, že se z jejich cesty stane taktická mise. A návrat k O’Neilovu autu s cílem oznámit incident na dispečink by trval příliš dlouho. Nabízela se jim příležitost dopadnout Tra vise hned teď, a tak se oba instinktivně zvedli a sprintem vyrazili za ním. Agenti Kalifornského úřadu vyšetřování se učí základním pravidlům boje zblízka, ale pravdou je, že většina z nich – včetně Danceové – se do pěstního souboje nikdy nepustila. Stejně tak se od nich vyžaduje, aby jednou za čas absolvovali test fyzické zdat nosti. Danceová se udržovala v dobré kondici, ale nebylo to díky režimu CBI, nýbrž díky jejím výpravám na venkov, kde pátrala po vhodné hudbě pro své webové stránky. A tak nyní navzdory nepraktickému oděvu – černé sukni, halence a saku – předběhla Michaela O’Neila a jako první se vnořila do houští za chlapcem. Ten však běžel ještě o něco rychleji. O’Neil mezitím vytáhl mobilní telefon a přerývaným hlasem požádal o posily. To už oba notně funěli a Danceová si položila otázku, zda mu na dispečinku vůbec někdo rozumí. Chlapec jim na chvíli zmizel z dohledu a oba policisté zpo malili. „Hele,“ vykřikla Danceová po chvíli, neboť si všimla, že se chlapec asi patnáct metrů před nimi vynořil z křoví. „Nemá zbraň?“ hlesla. Travis totiž držel v ruce něco tmavého. „Těžko říct.“ Mohla to být střelná zbraň, ale také to mohla být trubka nebo nůž. Tak či onak… Chlapec zmizel do husté části lesa, za níž Danceová viděla jen odlesk zeleného rybníka. Pravděpodobně zdroj zápachu. O’Neil na ni pohlédl. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS174387
Kathryn si povzdechla a přikývla. Oba současně vytasili slu žební glocky. Znovu vyrazili vpřed. Danceová s O’Neilem spolupracovali již na řadě případů a bě hem vyšetřování mezi nimi vždy instinktivně vznikla symbióza. Největších úspěchů však dosahovali při řešení intelektuálních há danek, nikoliv při hře na vojáky. Danceová si musela připomenout základy: prst ze spouště, ni kdy nepřebíhat před zbraní partnera a zvednout hlaveň, pokud se on objeví před tebou, střílet pouze v ohrožení, kontrolovat paleb nou dráhu, střílet v dávkách po třech výstřelech, počítat výstřely. Danceové se to protivilo. Přesto to byla šance zastavit pachatele v případu kříže u cesty. Představila si zděšené oči Tammy Fosterové a vyrazila do lesa. Chlapec jim opět zmizel a Danceová s O’Neilem po chvíli do běhli na místo, kde se rozbíhaly dvě stezky. Travis se pravdě podobně vydal po jedné z nich – vegetace tu byla velmi hustá a v některých místech neprostupná. O’Neil mlčky ukázal nalevo, poté napravo a nakonec zvedl obočí. Hoďme si mincí, pomyslela si vztekle Danceová. Trápilo ji, že se budou muset s O’Neilem rozdělit. Nakonec kývla nalevo. Oba se opatrně vydali po své stezce. Danceová procházela houštím a přemýšlela, jak málo se pro tento úkol hodí. Její doménou byl svět slov, výrazů a gestikulač ních nuancí. Nikoliv svět zásahových akcí, jako byla tahle. Dobře věděla, že lidé mohou přijít k úrazu nebo i zemřít, po kud opustí zónu, v níž se cítí pevní v kramflecích. Zmocnila se jí neradostná předtucha. Zabal to, říkala si v duchu. Najdi Michaela, vraťte se k autu a počkejte na zálohy. Pozdě. V tu chvíli zaslechla u svých nohou šramot. Sklopila hlavu a viděla, že chlapec, který se ukrýval v křoví vedle ní, jí hodil do cesty dlouhou větev. Ta se zapletla Danceové mezi nohy právě ve chvíli, kdy se ji snažila přeskočit. Ve snaze neupadnout se Dan ceová vytočila bokem. Tímto manévrem si zachránila zápěstí. 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS174387
Mělo to však i další důsledek: černá hranatá pistole Glock jí vylétla z ruky a zmizela v křoví. O pár vteřin později Danceová znovu zaslechla šustění, když chlapec – který evidentně čekal, až bude agentka sama – rázně vystoupil z křoví. Taková neopatrnost, pomyslel si Michael O’Neil vztekle. Utíkal za Kathryniným křikem, ale teprve nyní si uvědomil, že netuší, kde se agentka nachází. Měli zůstat spolu: bylo neopatrné se rozdělovat. Ano, mělo to logiku – chtěli pokrýt co největší území –, ale zatímco on už měl za sebou několik přestřelek a taky pár pronásledování v ulicích, Kathryn Danceová se podobnými zkušenosti pochlubit nemohla. Kdyby se jí něco stalo… V dálce se ozvaly sirény, jejichž zvuk postupně sílil. Zálohy se blížily. O’Neil zpomalil do kroku a pozorně poslouchal. Možná zaslechl v porostu zašustění. A možná ne. Jejich počínání bylo neopatrné i z toho důvodu, že Travis tuto oblast dokonale znal. Byl to doslova jeho píseček. Věděl, kam se ukrýt, kterými cestami uprchnout do bezpečí. O’Neil před sebou komíhal zbraní, která v jeho mohutné ruce nevážila téměř nic, a hledal v lese útočníka. Zběsile. Postoupil o dalších šest metrů. Nakonec mu nezbývalo než riskovat zvuk. „Kathryn?“ zašeptal naléhavě. Nic. Zesílil hlas. „Kathryn?“ Vítr si šustivě pohrával s listy a porostem. A pak se odněkud zblízka ozvalo přidušené: „Michaele, tady!“ O’Neil začal sprintovat za hlasem. Po chvilce spatřil Danceovou před sebou na stezce. Klečela na čtyřech a hlavu měla sklopenou. O’Neil uslyšel lapání po dechu. Je zraněná? Udeřil ji Travis trub kou? Pobodal ji? Detektiv musel potlačit drtivou touhu sklonit se k ní, ošetřit ji a zjistit, jak vážně je zraněná. Znal předpisy. Přiběhl k ní, postavil se nad ni a začal se rozhlížet po okolí a hledat cíl. Konečně v dálce zahlédl Travisova mizející záda. 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS174387