Brynn klidně ustoupila stranou, aby nezvaná návštěva mohla odejít. Lady Agatha plála rozhořčením a vzteky, až se péřové ozdoby na jejím klobouku chvěly. „Obávala jsem se nejhoršího a vidím, že jsem se nemýlila. Wycliff se chytil na nevychovaného spratka! Na vypočí− tavou pletichářku. Ale pamatujte si, ještě jsem tu já. Tohle se vám nepodaří.“ A s touto hroznou předpovědí opustila za šustění hedvábné sukně a vrzání korzetu místnost. Brynn zůstala stát jako vrostlá do podlahy a nedokázala se po− hnout. Zjistila, že se chvěje vzteky, a vůbec se tomu nedivila. Možná že za to zčásti mohl i šok. Trvalo dlouho, než si uvědomila, že není sama. Někdo stál ve dveřích za jejími zády. Napjatě se otočila a s usilovnou snahou udržet vztek pohlédla na příchozí. „Ach bože, vidím, že jste se seznámila s Lucianovou pratetou Agathou,“ pronesla mladá žena hlubokým zastřeným hlasem. Byla oslnivě krásná, s havraními vlasy a výrazně modrýma očima. „Jestli vás to trochu potěší,“ pokračovala s úsměvem, „lady Agat− ha se takhle chová ke každému. Prosím vás, nic si z toho nedělejte. Dokáže být naprosto nesnesitelná – téměř stejně jako moje teta.“ Tak srdečný a upřímný úsměv, jaký měla černovláska, už Brynn neviděla od doby, kdy opustila Cornwall. Cítila, že ji vztek opouští. „Mohu dál?“ otázala se mladá dáma. „Měla jsem počkat, až mě Naysmith ohlásí, ale slyšela jsem, co se tady děje, a chtěla jsem vám být v případě nutnosti ku pomoci.“ „Ach ano, promiňte, pojďte prosím dál.“ „Jsem Raven Kendricková.“ Vstoupila a natáhla k ní ruku v ruka− vičce. „Lucianova přítelkyně. Mohlo by se říci, že Lucian zastupuje mého poručníka, který je v současné době v Americe. Trávím léto u dědečka na venkově, ale jakmile jsem se doslechla o Lucianově svatbě, spěchala jsem do Londýna, abych vás poznala… Což, jak se ukázalo, se docela hodí,“ dodala slečna Kendricková suše a naznači− la hlavou směr, kterým zmizela lady Agatha, „jestli vás všichni Lucia− novi příbuzní vítají tímto způsobem. Obávám se, že jen málokterý z nich vás přijme s otevřenou náručí, alespoň zpočátku. Dělají si zálusk na část jeho bohatství a doufali, že zůstane svobodný navěky.“
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS174187
„Nečekala jsem, že mě budou zrovna vítat, ale po setkání s jeho pratetou musím být připravena na otevřené nepřátelství.“ „Nebojte, teta Agatha je z nich nejhorší. Lucian říká, že je to stará semetrika.“ „Musím říct, že v tom s ním souhlasím.“ Raven se zasmála veselým, melodickým a velice nakažlivým smí− chem. Prohlédla si pozorně Brynn a potom pronesla: „Slyšela jsem, že jste krásná, a měla jsem strach, že budete jedna z těch nafouka− ných slečinek. Vy ale nejste ani trochu, že? Myslím, že vás budu mít ráda.“ Brynn se neubránila úsměvu. „To poznáte během tak krátkého setkání?“ „Och, já se výborně vyznám v lidech. A vůbec mi nezáleží na mínění zdejší škrobené společnosti. Vyrůstala jsem v Západní Indii, tam se žije méně formálně.“ „Měla byste si dát pozor, abych vás nezkazila. Slyšela jste, že jsem nevychovaný spratek a lehká ženština.“ „Jestli jste nevychovaný spratek, pak se k sobě budeme dobře hodit. Mě teta Agatha považuje za vyloženou uličnici. Musím přiznat, že jsem mnohokrát umírala touhou vytahat ji za ucho tak, jak jste to před chvílí udělala vy. Nikdo se jí neodvažuje odmlouvat, kromě Luciana.“ Brynn se zasmála. „Nechcete se posadit, slečno Kendricková?“ „Děkuji, ale říkejte mi Raven. A moc ráda bych si dala čaj, jestli vaše nabídka ještě platí.“ Brynn pohlédla ke dveřím, kde v uctivé vzdálenosti postával Nay− smith a čekal na případné rozkazy. Lehce přikývl na znamení, že slyšel Raveninu žádost, a chvatně zmizel. Raven se usadila na brokátem potaženou pohovku a Brynn na židli naproti ní. „Lucian je pořád ještě mimo město?“ otázala se Raven zachmuřeně. „To od něj nebylo hezké, opustit vás tak brzy po svatbě a předhodit vás tady těm vlkům samotnou. Nejspíš má nějaké dů− ležité poslání. Kde se teď zdržuje?“ Brynn zaváhala, nechtěla prozradit, že o jeho pobytu nic neví. „Neříkal přesně. Jen že má neodkladnou záležitost, které se musí zhostit.“ „To je celý on, pořád se toulá někde po zeměkouli.“
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS174187
Raven na ni pátravě pohlédla: „Neměla byste si jeho odjezd brát osobně,“ nabádala ji důrazně. Brynn se vyhnula odpovědi, nedokázala by docela potlačit hoř− kost. Raven to neuniklo a hned dodala. „Nuže, teď už se nemusíte považovat za opuštěnou, protože já mám v úmyslu vám vynahradit Lucianovu neomluvitelnou lhostejnost.“ „Jste vždycky takhle přímočará?“ zeptala se Brynn, pobavená i okouzlená svou návštěvnicí. Raven se zasmála. „Normálně jsem mnohem horší, ale před vámi se snažím chovat, jak nejlépe dovedu. Abych řekla pravdu, mohu si dovolit mnohem víc výstřelků v chování než kterákoli jiná debutant− ka. Jsem zasnoubená s vévodou Halfordem a můj pradědeček je hrabě – to mi dává jistou volnost. A opravdu nepřeháním, když vám řeknu, že vám pomohu dostat se do společnosti. Alespoň to mám v úmyslu, tak to berte jako varování. Chci vás vzít pod ochranná křídla.“ „Dobře tedy,“ přikývla Brynn se smíchem, „jsem varována.“ „Londýn je teď sice dost vylidněný, ale je spousta věcí, které můžeme podnikat. Jezdíte na koni?“ „Ne právě nejlépe.“ „Zvykla jsem si na ranní vyjížďky v parku. Většinou svého koně pěkně proženu, ale nebude mi vadit přizpůsobit tempo vám, abych si mohla dopřát vaši společnost, pokud se přidáte. Náš první výlet ale povede na Oxfordskou třídu vybírat mé svatební šaty. S přípravami na svatbu mi sice pomáhá tetička, ale má úplně jiný vkus než já. Uvítám spíš vaši radu.“ „Moc ráda s vámi pojedu, jestli myslíte, že vám moje rada po− může.“ „A vy si musíte také pořídit nový šatník. Pokud chcete ve společ− nosti obstát coby hraběnka Wycliffová, musíte se oblékat podle poslední módy.“ Brynn se zamračila. „Možná že jedny nebo dvoje šaty budu potře− bovat, ale nechápu, proč bych měla měnit celý šatník.“ „Důvěřujte mi, musí to tak být, abyste se mohla koukat svrchu na podobné tyrany, jako je lady Agatha. Nechcete přece, aby roztrušo− vali, že Lucian zakazuje své manželce utrácet za parádu, a dát těm
100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS174187