tajasna vynořil. Se Zachariášem se bude cítit bezpečněji. Jedno ji však zajímalo, a tak mu odepsala. Dneska se mnou mluvil nějaký chlap jménem Brian. Rócha mi tvrdil, že je nebezpečný, ale nevysvětlil mi proč. O co kráčí?
Odpověď přišla obratem. Taky se mi o tom zmiňoval. Někteří lidé nám chtějí překazit, oč usilujeme. Takoví existovali odjakživa. Pro tvoje vlastní bezpečí bude lepší, když budeš tady se mnou. Objasním ti to, jakmile dorazíš.
Rozhodla se, že víc na něj tlačit nebude, a dala se do balení. Dorazila sem ze Španělska před měsícem jen s hromádkou oblečení, protože nečekala, že se tu zdrží dlouho. Její letní šatník nebyl do rakouského počasí to pravé, a tak ji Zachariáš vzal na nákupy. Svou štědrostí ji uváděl do rozpaků, ale ujišťoval ji, že to je to nejmenší, co pro ni může udělat. „Ber to jako kompenzaci za všechnu svoji námahu,“ řekl jí. „Vždyť jsem nic neudělala.“ „To se pleteš. Udělalas toho hodně.“ Ten den se Zachariášem ve Vídni jí připomněl jeden jiný, kdy jí bylo teprve jedenáct. Otec byl projednou doma a vzal ji do nákupního centra. Za pár týdnů jí zase začínala škola, a tak jí chtěl pomoci vybrat nějaké nové oblečení. Procházeli obchody, prohledávali ramínka a regály, zkoušela si různé věci. Nakonec odcházeli s několika plnými taškami. Byl to jeden z těch nádherných dnů, na které nikdy nezapo mene. Otec s dcerou. Co se to mezi nimi stalo? Jak se může něco tak přirozeného tak ošklivě pokazit? Nechtěla si vůči němu vypěstovat nenávist, ale dospěla k ná zoru, že jí nic jiného nezbývá. Byla to její obrana proti trápení, protože špatné vzpomínky nad dobrými převažovaly. 98 n
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS174009
Prostě otce neměla ráda a nevěřila mu. A Zachariáš? Toho ráda měla a neviděla jediný důvod pochybovat o něm. A tak pokračovala v balení.
n 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS174009
18 Po setkání s Felipeho vdovou nenacházel Béne klid. Její po hled – vzdálený, a přesto pronikající až do morku kostí – jakživ nezapomene. Jenže Felipe ho zradil za peníze a málem mu udělal čáru přes rozpočet. Kdyby se Béne spolehl výlučně na něj, neměl by potuchy, co Simon zrovna provádí. Díkybohu se té chyby ne dopustil. Už dávno zjistil, jakou hodnotu má tajný informátor, zvlášť když se pohybuje přímo v centru dění. Přesto si nebyl úpl ně jistý, co Simon vlastně hledá. Údajně Kolumbův ztracený důl. Ale vrtalo mu to hlavou. Snad najde odpověď v dokumentech, které si odnesl z Feli peho domu. Aby je rozklíčoval, přivolal si na pomoc člověka, kterému stoprocentně věřil, a takových po světě moc nechodilo. Vyrazil se svými muži ze Spanish Townu na východ, vjeli do Kingstonu a prodrali se příšernou dopravní zácpou k Univerzi tě Západních Indií, nejprestižnější jamajské vysoké škole. Béne tam před téměř dvaceti lety odpromoval a na pobyt v kampusu vzpomínal s nadšením. Zatímco hodně jeho přátel se přidalo ke gangům nebo marně shánělo práci, on toužil po vzdělání. Nebyl sice nijak vynikající student, ale snažil se ze všech sil a dělal mat ce radost. Nadchl se zvlášť pro dějiny. Brzy mu došlo, že v poli tice kariéru neudělá – překážela mu otcova neblahá pověst –, ale to neznamenalo, že se v ní nemůže prosadit jinak. Momentálně měl tak či onak pod palcem skoro čtvrtinu poslanců národní ho parlamentu a většinu ministrů. Získával si přízeň penězi, ale i srdečností. Jamajka se dělila na čtrnáct okrsků a Béne si udržo val vliv všude tam, kde měl nějaké obchodní zájmy. Stal se osob ností respektovanou bohatými i chudými. Navíc se ho všichni báli, což nebylo nutně k zahození. Vrátný u vjezdu do univerzitního areálu mu s úsměvem mávl, ať jede dovnitř. 100 n
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS174009