trestání dívek. Těm to nemůžeme a nesmíme prominouti.“ „Ovšemže nesmějí zůstati ušetřeny,“ dodal Ludvík. „Oznámíme jim, že budou po řadě všemi pány a dámami zmrskány, každý den někým jiným. Oba pánové, kterým budou ona děvčata na noc přidělena, jsou povinni je před polednem patřičně ztrestati. Tu každou noc jedna z dam musí býti vdovou, a prosím, losujte, která má tím býti postižena první.“ „Myslím,“ pospíšila si Gisa s návrhem, jelikož by si velice nerada vytáhla vdovský los, „abychom nechali rozhodovat stáří. Simona, jakožto nejstarší, započne s postem.“ „Pěkně děkuji,“ protestovala markýza, „myslím, že to nejspíše přináleží Jenny, jakožto nejmladší z nás zde přítomných dam.“ S rychlostí, která všechny ostatní rozesmála, ohradila se Jenny: „Buďte tak dobrá! Doufám, že děvčata, která si mají zasloužiti trest, mohou dříve čekati. Jednoduše vydejte pro dnešek Molly je97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS173403
nom k zmrskání a dříve, než bude ráno, může tato malá holčička náležeti jednomu z pánů.“ „Zcela správně,“ přisvědčil markýz. „S úžasem vidím, že Ludvíkův geniální nápad právě splodil skvostné ovoce: Poznali jsme všechny cenné přednosti našich paní a přítelkyň. Abychom mohli o věcech lásky společně promlouvati, musela nám naše Jenny k tomu dopomoci ostrovtipem své roztomilé hlavinky. Pojď, malá hraběnko, políbím tě jako svoji milenku pro dnešní noc.“ Jenny mu skočila na klín a nechala se od něho obejmouti a zlíbati. Markýza šla k Janovi a objala ho něžně oběma rukama kol krku. Gisa se chtěla oddati Ludvíkovi, který se však pro dnešek musí věnovati Germaine, a proto ji odkázal na Elimara. Tato výměna příliš nerozrušila temperamentní baronku, neboť, sotvaže se ocitnula v Elimarově objetí, zašeptala mu do ucha: „Milý hrabě, jste zcela spokojen se svou první společnicí do postýlky?“ 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS173403
„Hořím touhou dokázati vám, Gisičko, jak jsem šťasten losu, který na mne připadl.“ Položila se v rozechvění na jeho prsa a tiše šeptala: „Pak se, prosím, dostavte co možná nejdříve do mého pokoje. Moje krev jest po ranách a nezvyklém strádání ve varu a zhynu, jestliže nebudu vbrzku vřele zlíbána.“ Markýz nabídnul Jenny rámě a chystal se opět ji k sobě přitáhnouti. Napřed se však obrátil na Ludvíka se slovy: „Až půjdeš k Germaine, najdeš na mém věšáku všechny potřeby k vykonání trestu a vyber si z nich, které se ti nejspíše hodí. Pro ostatní panstvo bude přichystáno jídlo a šampaňské v jídelně, kamž se mohou pánové dle libosti odebrat. Není třeba, aby se jednotlivé páry ve svém štěstí vyrušovaly. Na společnou shledanou zítra při diner!“ Každý z pánů nabídnul své dámě rámě a opustili sál. Jenny zašeptala Simoně, když se spolu setkaly ve dveřích, tato slova: 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS173403