VIII. No a co?
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS173030
Negativní typy Ve Phoenixu, Arizona, nastupuje do autobusu v naprostém pořádku houfek divných lidí. Mulat se svůdným knírkem a v umaštěných plátěných kalhotách. Tlustý muž v plášti, teniskách a objemnou aktovkou pod paží. Dva výrostci klátivé chůze, silně žvýkající, v nízkých holinkách, v košilích exotických barev, s rukama v kapsách. Černoch se síťkou na tiziánových kudrnatých vlasech a světlý černoch v bílém velbloudím kabátě s tyrolským kloboukem, oba s beztvarými balíky. Muž v černých šatech a béžovém kovbojském širáku, který nesundával ani ve spaní. Všechno podle našich režijních koncepcí naprosto negativní typy. Jeli jsme den a noc. Černoši vybalili své balíky a byly v nich podušky neurčitých barev, jakož i spousty pomerančů, chlebů a limonád, jež se rychle počaly rozlévat po podlaze. Papíry odplouvaly po rudých vlnách. Černoch s tiziánovými vlasy si sundal síťku a chvílemi si zpíval. Všichni ostatní si dali nohy na opěradla před sebou. Rozložili kolem své věci. Zapalovače, noviny, pera, peněženky. Na občerstvovacích stanicích někteří vystupovali a kupovali bohaté zásoby cestovních potřeb. Ze sedadel se nic neztratilo. Tlustý muž si na jedné zastávce půjčil bez mého vědomí knihu a za dvě hodiny mi ji donesl. Beze slova. Na ranní zastávce si všichni, až na tiziánového černocha, vyměnili košile a oholili se. Nechovali se vůbec negativně. Jen za celou cestu neprohodili ani slovo. Nebylo nic, co by se jim nedostávalo. Nebylo nic, co by je přesahovalo.
Život jako obraz života Je znám příběh rodičů, kteří pravili k návštěvníku obdivujícímu krásu jejich dítka: – To nic není, to byste ho měl vidět na fotografii! Ukázka elektronické knihy, UID: KOS173030
Civilizace vskutku přináší sklon k tomu dávat přednost skutečnosti zprostředkované, zobrazené, před ní samou. Reklamy, které vás provázejí na každém kroku, mohou posléze vytvářet svůj fingovaný, více či méně, ale fingovaný svět luxusu a uspokojení. Posuzování hodnoty člověka mírou uznání v lepší společnosti, normativnost měšťanského vkusu, to vše může mít funkci výhybky, která vás z dráhy skutečné existence vychyluje na dráhu zdání, na dráhu jak-to-vypadá-nad-lidi. Mírou člověka se stává jeho úspěch v očích několika pošetilých paní a pánů. A protože ti váží lidi zejména na kilogramy majetku, stává se mnoho z věcí, které tak štědře nabízí civilizace, nikoli službou majiteli, ale službou společenské pověře. Mnoho rodin má stereofonní gramofon, protože je to stereofonní gramofon, a nikoli proto, že milují hudbu; koncert je pro ně něco jako pobyt v Antarktidě. Mnoho rodin kupuje nový vůz po dvou letech, ne proto, že by se jim starý už nehodil nebo nelíbil, ale protože ti vedle to dělají taky. A mnoho rodin chová Silvikrin, protože, jak praví geniální reklama, obsahuje 100% čistý Silvikrin, aniž vědí, k čemu to přesně je. Události předváděné filmem a televizí přinášejí potřebnou romantiku světa bez štrapácí. Oknem pohodlného vozu a z dálnic můžete vidět ten zbytek, co ve filmu není, a nic vás při tom nekousne a nemusíte sáhnout ani na jednu špinavou kliku. A svůj vlastní život si můžete nafilmovat a pak si ho promítat. A můžete být nadmíru spokojeni; je v Eastmancoloru, ozvučený a otitulkovaný.
Student, který mluvil se senátorem Vrátil se o půlnoci, promrzlý a spokojený. Chodil šest hodin před Bílým domem s nápisem Žádáme dynamickou akci vlády k jednání o odzbrojení. Ukázka elektronické knihy, UID: KOS173030