8. kapitola: Nálet Předsunuté drooní hlídky zahlédly útočící pyramidu v okamžiku, kdy už bylo pozdě na účinnou ochranu. První obranné pásmo Bílého Města se rozprostíralo stovky kilometrů před zelenou linií Smaragdového pralesa, ještě v pahorcích Živé pouště. Trigon sám byl v první chvíli poněkud udivený mohutnými pevnostmi a množstvím létajících draků, jež proti němu v krátké chvíli vyrazilo. Šok vyvolaný nenadálým zjevením gigantické bytosti však způsobil, že disciplinované pohraniční posádky v prvních chvílích propadly panice a místo přesného hlášení o útoku, síle nepřítele a přesné lokalizaci a směru útoku se vrhly do protiútoku. „Pátá rudá, berete si jižní stranu! Zelená šestka na to jde z pěti hodin! Sedmičko, potvrď příjem!“ „Máme ho, bílá jedničko! Jdeme na to…“ Svoooummh! „To není možný! Ustupte! Plán C!“ „Ne! Nenecháme tu bestii letět na Bílé Město!“ „Dostal pátou a šestou letku!“ „Pozor, obrací se! Ne…!“ „Jedničko, slyšíš mě? Provádíme obrat…“ „…“ Ticho. Bolest a ticho. Trigon během několika vteřin zaměřil citlivými biolokátory téměř tři desítky draků a ze dvou jícnů jim předal srdečné pozdravy z pekla.
***
Drooní pancíř je nesmírně odolný. Skoro vůči všemu… Skládá se ze tří vrstev. Prostřední, ta nejdokonalejší, strukturou připomíná včelí plástev kombinovanou se skelety největších drooních staveb. Komory téhle vrstvy dokáže obranný dračí mechanismus v mžiku naplnit chemikáliemi, které proti prudkým žíravinám vytvářejí účinné neutralizátory a proti jedům účinné protijedy. Proti účinku nepřátelských plamenů dokonce aktivuje podchlazenou vrstvu podobnou frezogonově principu ochrany. Drooni útočí tak, že protivníkovi nastavují silný lebeční štít. Z téhle pozice mohou totiž nejlépe zaměřovat a pak vypustit smrtící energetické paprsky. Evolucí vytvarovaný tvar lebky do zaobleného kužele potaženého jemně se vlnící lesklou pokožkou navíc nedovolí běžnému nepřátelskému paprsku způsobit větší zranění, protože ten se od drooní hlavy odrazí jako od rotujícího parabolického zrcadla. Vzájemné souboje létajících draků nezřídka končí pouze naprostým vyčerpáním obou soupeřů. Světelné gilotiny, jež vytryskly proti útočným letkám, měly droony rázně přesvědčit o zbytečnosti všech - po miliony let zdokonalovaných - obranných prostředků. Trigonovy paprsky zasáhly dvacet sedm droonů a rozřezaly je dokonaleji, než by to dokázaly vibrační pily na městských jatkách v Reeweře. Z pohledu řezníka byli draci perfektně „rozbouraní“. Zhuštěná energie levitující pyramidy je rozpárala po délce a díky tepelnému i kinetickému koeficientu způsobila explozi dračích těl. Neforemné, roztrhané a sežehnuté zbytky mohutných trupů, lebek a křídel se snášely na Živou poušť. Ti, kdož v masivních bunkrech sledovali strašlivý atak, průběžně předávali do Bílého Města informace o nečekaně agresivním útoku. Jenže to právě neměli dělat… Trigon totiž zaměřil telepatické vysílání obránců a podle toho se zařídil. Provedl nad vnější obrannou linií lehký obrat a poté, co vyčistil vzdušný prostor, se zaměřil na pozemní cíle. Bez sebemenšího zaváhání zaútočil na masivní hraniční pevnosti. Apokalyptickým žárem roztavil velkolepé stavby dřív, než si to jejich obránci stačili uvědomit. Zmatené vysílání, rozhořčené biosignály, starost o pozůstalé, varování, hrdinství, smrt… A zase smrt. „Co je to tam, proboha, likviduje?“ otočil se Ken Wood na Matku Drull. Ukázka elektronické knihy, UID: KOS172781
Dračice měla zavřené oči a snažila se vnímat co nejvíce signálů, byť i podružných nebo zanikajících ve změti těch nejsilnějších volání o pomoc. „Máme tady definitivní zbraň Nejvyšší bytosti,“ pronesla stroze. „Definitivní zkázu.“ Ken, stejně jako stovky draků, vnímal Drulliny signály coby prioritní - a citlivě vnímal strach dosud nepřemoženého národa před neznámem, jež se rozhodlo je vyhubit. „Naši historici tomu říkali holocaust,“ poznamenal Ken a pro jistotu dodal: „Konečné řešení rasové otázky… Jak jsem tak stačil vypozorovat, na všech dvou světech, které jsem zatím měl tu čest poznat, se zabíjí zásadně ve jménu jakékoliv Nejvyšší bytosti. Vynechám radši její konkrétnější božské označení, podobu i náboženský symbol, ale je to fakticky hnusné!“ „Máš sice docela rouhačský pohled na události řízené nadpřirozeným řádem Všehomíra, ale na druhou stranu - lépe jsi to říct asi nemohl, milý Kene,“ obrátila k němu Matka ohromnou hlavu. Jejich pohledy se střetly, už po několikáté za nedlouhou dobu. Ken přistoupil k obřím nozdrám dračice a řekl: „U nás zpíváme: Rozsviťte světla, vchází sem nejlepší ženská našich dnů…“ a pohladil ji po vlhkých nozdrách. „Teď to musíš ukázat všem ostatním. A nejlíp hned. Máš na to, Máti.“
***
Ken Wood se během nedlouhého pobytu v dračím Bílém Městě naučil blokovat podstatnou část myšlenek, protože první dny si připadal jako nahý v trní. Na cokoli pomyslel, věděli v tu chvíli všichni draci v dosahu pěti set metrů. Když hledal něco podobného toaletnímu papíru, přišly mu telepatickou tichou poštou desítky dotazů na popis úkonu, jenž hodlá po každém vyloučení tuhého exkrementu vykonat. Ne, nebylo to tak vtipné, jak se nyní s odstupem zdá… Takže i z těchto důvodů nyní zablokoval část mozkové kapacity a vyhradil si ji pouze pro sebe. „Co to může být za fantóma, o kterém draci nic nevědí - a který během pár sekund zahubí desítky tvrdým výcvikem zocelených ještěrů?“ rozvažoval s neklidem v srdci. „Jaký zloduch dokáže ve chvilce zničit pompézní dračí pevnosti? Co se to vlastně blíží k Bílému Městu? A proč?“ „To bych taky ráda věděla, chlapče,“ ozvala se mu v hlavě Matka Drull. Pozemšťan pohlédl na dračici a zavrtěl hlavou. „Můžu myslet na něco, aby ses mi do toho, Matko, nemotala, prosím?“ „Promiň,“ ozvalo se mu zpod lebeční kosti. „Nějak mi to uteklo.“ Vtom je přerušily další signály umírajících droonů.
***
Rada sedmi do svého středu povolala samotného Spasitele. Zesílený telepatický dialog pozorně vnímal celý dračí národ. „Zprávy z Šestého obranného valu na hranici Smaragdového pralesa jsou již poněkud přesnější. Útočník vypadá asi takto,“ řekl První a odvysílal obraz gigantického trojbokého jehlanu. „Podle dostupných informací disponuje čtyřmi palebnými otvory. Zatím známe průbojné paprsky, které dokáží prorazit naším pancířem, a plameny, jimiž nepřítel dokáže roztavit povrch skalních pevností.“ „Tak to byly ty horší zprávy,“ doplnil Prvního radního Ken Wood. „Lepší zprávy jsou…“ „Ony jsou také nějaké dobré zprávy?“ zamihotala mu v paměti otázka nešťastné Drull. Ken se smutně pousmál, přikývl hlavou a pokračoval: „Lepší zpráva je ta, že zatím nic nenasvědčuje tomu, že by nepřítel ovládal další palebné prostředky.“ „Ono, domnívám se, stačí bohatě i tohle,“ poznamenal Druhý se špatně skrývaným pesimismem. Třetí mu horlivě přikyvovala a Čtvrtý s Pátým souhlasně mrkali spodními víčky. Šestý se mračil. Matka Drull - sedmá v radě také.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS172781
Ken Wood k ní přistoupil a něco jí šeptal. Dračice nechala hlavu ležet na dlážděné podlaze a napjatě poslouchala. Ten malinký dvounožec dokázal podstatně změnit vývoj bitvy v podzemní říši Gruulů, takže proč by na něj neměla dát nyní, když šlo o ohrožení jejího rodu… Matka Drull ještě jednou kývla hlavou a pak se vztyčila v celé své ohromující výši. Patřila mezi největší svého rodu. „V první řadě požaduji neodkladné přemístění všech vajec a gravidních samic do Sálu života a vstup za Duhovými vodopády zatarasit menhiry,“ pronesla a podle jejího výrazu to nevypadalo, že by o tom snad chtěla s někým smlouvat. „Souhlasím,“ vzápětí odvysílal První a zachytil vděčný kmitočet od národa, napjatě očekávajícího rozhodnutí posvátné Rady. „Jistě. Výborná idea. Bude však nutné ponořit Bílé Město,“ navrhla za vzrušeného vlnění Třetí. „Nemůžeme riskovat životy civilního obyvatelstva a zkázu kulturního bohatství nejstarší známé gamebské civilizace.“ Pozemšťan s Matkou Drull se v duchu usmívali. Povedlo se jim to. Ještě před chvílí zmatení a pesimističtí radní náhle prozřeli, a kdyby to mělo být jen kvůli blížícím se volbám, postavili se nebezpečí čelem. „Spasitel má pár velice zajímavých návrhů,“ řekla Matka Drull s tak silným signálním přízvukem, že jej museli zaslechnout i draci na pravidelném obletu Chrámu smrti. „Bylo by dobré mu věnovat pár chvilek.“ „Jistě, Matko Drull,“ ozval se Druhý. „Nejdříve bychom si však měli určit strategii, díky níž se dokážeme sami…“ „Spa - si - tel! Spa - si - tel! Drull - Drull - Drull!“ ohromilo všechny radní a poslance Parlamentu. Byl to stonásobně, tisícinásobně zesílený opakovaný signál. Drooni bedlivě sledovali krizové zasedání Parlamentu - a stačilo jim to. Určit v této situaci vojevůdce s jasnou hlavou, se zřetelnými záměry a překvapivými náměty by dokázalo snad i dračí vejce. „Mat - ka Drull! Spa - si - tel!“ ozvalo se opět. Bleskové referendum skončilo stejně rychle, jako začalo. Ken Wood se lehce uklonil a bez jakýchkoli dalších pochybností se zapojil do počínající válečné porady. „Aktivní obranu zahájíme až od Třetího obranného pásma. Opustíme druhou, oranžovou linii, necháme ji napospas nepříteli a stáhneme obránce.“ „Ale to nám zbývá jen Vnitřní obranné pásmo,“ ozvala se Třetí. „Jistě, Teto Jill,“ pootočil se Pozemšťan na žlutě žíhanou dračici. „Jenže to hranaté monstrum se sem blíží rychlostí kolem dvou set kilometrů v hodině - a nám moc možností nezbývá. Něco musíme obětovat, abychom mohli zbytek ubránit. Takže doporučuji vybudovat nový obranný val.“ Třetí chvíli mlčela a pak přikývla. „Co potřebujete ke stavbě nové obranné linie?“ optal se První. „Šedesát bojových draků,“ odvětil Spasitel.
***
Několik radních se zakuckalo. Matka Drull nevěřícně, ale možná jen pobaveně, zavrtěla hlavou, posunula se blíže k drobnému dvounožci a lehounce do něj drkla nozdrami. „Víš, že jsi opravdu šílenec?“ „To je moje druhé jméno, Máti.“ „Tak to je v pořádku. Pokud víš, co požaduješ - a hlavně víš, co chceš dělat, chlapče -, nenajdeš většího zastánce, než jsem já.“ „Já vím. Však bych do toho bez tebe nešel,“ řekl mladík a nejistě se pousmál. Velice dobře si uvědomoval zodpovědnost, k jaké se posledními činy a slovy přihlásil. Na druhou stranu, málokdo z jeho okolí, ještě na Zemi, měl tak dokonale prostudované letecké, námořní a pozemní bitvy, které rozhodovaly obě světové války. Jako kaskadér se účastnil tolika válečných filmů, že měl občas pocit, že se jeho život skládá z neustávajících bitev a bitek a že svět kolem jsou jen vybombardovaná města, spálené krajiny a tisíce hnijících mrtvol. To vše ve věrném zobrazení filmových kouzelníků. Matka Drull hleděla na Pozemšťana, jehož myšlenky utekly někam daleko mimo Gameb, a v návaznosti na jeho poslední větu se zašklebila: „Řekl ti už někdo, že jsi vypočítavý prevít, který věří jen sám sobě?“
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS172781