„Merry! Vzbuď se!“ zavolal na dívku Garron. „Pojď sem, králův tajemník ti chce poděkovat za tu chutnou večeři.“ Viděl, že Migginsová chytila dívku za ramena a zatřásla jí. Merry sebou trhla a Garron dokonce i z dálky viděl, že se jí v očích na okamžik objevil zmatený výraz a letmý záblesk strachu. Pak si ale uvědomila, kde je a že jí nehrozí žádné nebezpečí, a uklidnila se. „Merry!“ Dívka pomalu vstala, uhladila si oblečení, dlaní si přejela vlasy a přišla k němu. „Co si myslíš o našem novém stole?“ zeptal se jí Garron. „Je báječný, pane. Ale nemáme lůžko pro našeho štědrého a laskavého vyslance. Gilpin říkal, že Aleric chce zítra vyrobit hned dvě, z toho jedno pro vás, pane.“ Burnella její slova určitě příjemně překvapila, protože mu zrůžověly oči. Vyslance. Vždy věřil, že role vyslance je jeho životním posláním. Výřečnost odjakživa patřila k jeho největším schopnostem, ale úloha vyslance pro něj představovala srdeční záležitost. Vyslal k dívce rozzářený úsměv. „Děkuju ti za výborné jídlo! Co se stalo tvému otci?“ „Zahynul při té odplatě.“ „Měl jsem dojem, že jsi to předtím nazývala zkázou,“ řekl Burnell. Ve tváři se jí rozhostil naprosto nečitelný výraz a Burnell si pomyslel: Nikdy nebyla tlustá. „Odplata, zkáza – není to jedno? Výsledek je stejný,“ vložil se do hovoru Garron, který od dívky nemohl odtrhnout oči. Burnell, ten starý mizera, ostrý jako hrot šípu, ji zkoušel. Burnell si Merry změřil zkoumavým pohledem. Očividně ho upoutaly především její vlasy. „Mrzí mě, že tvůj otec zemřel, protože teď jsi zůstala úplně sama. Co si teď počneš, dítě?“ 98
j
j
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS172701
Garron si všiml, že na tuto otázku Merry nemá připravenou žádnou odpověď. „Jak už jsem vám říkal, pane, Merry teď dohlíží na chod Warehamu. A počíná si výborně. A co přijde potom? Uvidíme.“ „Víš, kdo ten útok na Wareham označil za odplatu jako první? Byl to Černý démon?“ Mary se otočila a zavolala na Tuppera: „Tuppere, kdo ten útok nazval odplatou?“ „Černý démon,“ odpověděl Tupper. „Seděl na tom válečném koni, kolem sebe měl svoje lidi a všem nám oznámil, že pokud mu nedáme ty stříbrné mince, jeho odplata nás nemine. Potom řekl, že nás ušetří, když před něj předstoupí lord Arthur, uzná své hříchy a vzdá se mu. Jenomže lord Arthur byl tou dobou už mrtvý, víte? Ale zdálo se, že Černý démon Elkinsovi nevěřil. Murlo se mu vysmál do očí a všichni naši vojáci spolu s ním, protože ho považovali jenom za nafintěného hejska. Byli přesvědčení, že je žádný nepřítel nepřemůže, ani když je lord Arthur mrtvý.“ „Oprávněně,“ poznamenal Burnell. „Wareham je odolná pevnost. Jak se sem ten člověk vůbec dostal?“ Celá velká síň ztichla. Všichni napjatě poslouchali. „Nějaký zrádce pustil dovnitř část Démonových vojáků – jednoho po druhém – postranní bránou, která vede na pláž. Udělal to v době, kdy Černý démon vyhrožoval Murlovi a našim bojovníkům a oni se plně soustředili jen na něj a na muže, kteří ho doprovázeli. Když pak Černý démon domluvil, bylo už vevnitř tolik jeho vojáků, kolik by jich stačilo k obsazení celého Warehamu.“ Tupper se podrbal na hlavě. „Nikoho nenapadlo, že by Černý démon mohl své muže rozdělit. Byl to černý den, pane.“ „Kdo vlastně přišel s tím, že se ten člověk jmenuje Černý démon?“ zeptal se Burnell. „Nazval se tak sám, pane,“ odpověděl Tupper. „Tvrdil, že se tak jmenuje, vážně! A že na tohle jméno nikdy 99
j
j
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS172701
nezapomeneme, pokud k tomu vůbec dostaneme příležitost a zůstaneme naživu.“ Burnell v první chvíli zůstal sedět jako ochromený a jenom si hladil bradu. „Ví někdo, co je ten člověk zač?“ V síni se ozval hovor. Po chvilce kuchař Bullis vykřikl: „Ne, pane, nikdo to neví. Vůbec si nesundal přilbu. Měl na sobě černé oblečení a jeho kůň byl taky úplně černý.“ „Jakou měl standartu?“ V síni znovu zašumělo, ale nikdo si na žádnou standartu nevzpomněl. „O těch stříbrných mincích, o kterých Černý démon prohlašoval, že mu je lord Arthur ukradl, vůbec nic nevím,“ řekl Garron. „Zajímalo by mě, o kolik mincí vlastně jde.“ Garronovi došlo, že Burnell uvažuje, jaký podíl by z nich náležel králi.
100
j
j
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS172701