spolu budou chodit doopravdy? Existovala spousta nejrůznějších možností. Líbila se mu. Po pravdě řečeno, on se jí líbil také. Jen kdyby se jí přestal zjevovat ve fantaziích. To jediné ji v jeho společnosti přivádělo do rozpaků. Channel jí chyběl, ale znervózňovalo ji, že všichni muži, s nimiž tam měla sex, vypadali jako Timothy Blair. Na druhou stranu to může být výhoda, napadlo Kathryn poprvé. Na Channelu může s Timem šoustat, jak chce, a nikdo se to nedozví. On se to nedozví. Kathryn zůstane spořádanou ředitelkou městské knihovny a Hallock ji nebude plísnit, až se o jejím přátelstvím s ředitelem základní školy doslechne. O naprosto nevinném přátelství. Proč ji to nenapadlo dřív? Muži na Channelu nejsou skuteční. Takže co záleží na tom, jak vypadají? Už zná Tima Blaira natolik dobře, aby se necítila stísněně, až se s ním bude bavit – bez ohledu na svůj vzhled není tím mužem na Channelu. Evidentně je do něj trochu zamilovaná, ale to přejde. „Jste zamyšlená,“ prohodil Tim, nastoupil zpátky do auta a podal jí sáček. „Dvě zmrzliny, jedna jahodová s horkou čokoládovou polevou a druhá karamelová. Musíme je co nejdřív sníst, nebo se roztečou.“ O pět minut později stáli v jejím obývacím pokoji. Kathryn došla ke krbu a najednou v něm vyskočil veselý plamínek. „Plyn,“ vysvětlila. „Nejsem puristka jako Mavis s Jeremym. A navíc nemusím vynášet popel. Nebo spíš paní Billsová nemusí.“ Jakmile se uvelebili na pohovce naproti krbu, kde chtěli sníst zmrzlinu, Tim se tiše zasmál. „Je úžasná, nemám pravdu? Jsem Doris Kirkové nesmírně vděčný, že mi ji dohodila.“ Když Kathryn jedla pohár, zrůžověly jí tváře a zelené oči jí jiskřily. Rozhodně nevypadala na osmačtyřicet. Byla nesmírně přitažlivá. Moc rád by ji objal a políbil. Od Phoebe žádnou ženu nelíbal a blesklo mu hlavou, jestli to vůbec ještě umí. Ale Kathryn St. Johnová mu nedala nijak najevo, že by se s ním chtěla líbat, a Tim nepatřil k mužům, kteří tlačí na pilu. Chtěl ji lépe poznat, a jestli se to bude dobře vyvíjet, určitě se sblíží. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS172700
„Dnešní večer se mi moc líbil,“ řekla Kathryn. „Natolik, že byste si ho chtěla zopakovat?“ zeptal se tiše. Jeho otázka ji překvapila. Zrudla. „Ráda,“ odpověděla nakonec. „Zavolejte, kdykoli budete chtít, Time.“ „Co třeba zítra?“ prohodil. „Mám pocit, že nový ředitel základní školy by se měl ukázat na těch dožínkových slavnostech. Koneckonců, nechci působit nespolečensky.“ „Po pravdě řečeno, to by bylo velice chytré. Bude to vypadat, že se snažíte zapojit do zdejšího života. Víte, můj bratr je ve školní radě a má velkou moc. Jestli se skutečně chcete v Egret Pointe usadit, uděláte tu nejlepší věc, jakou můžete. Pokud máte zájem, vezmu vás na dožínky a seznámím vás s místními lidmi.“ „Vašeho bratra už znám,“ přiznal Tim. „Opravdu? Kde jste se s ním proboha setkal?“ „Váš synovec má letos potíže s chováním. Musel jsem si do školy zavolat jeho rodiče a promluvit si s nimi. Vaše švagrová nepřišla. Není jí dobře, řekl váš bratr a pak si stěžoval, že si všichni učitelé na Hallocka Šestého zasedli. „Samozřejmě,“ řekla Kathryn. „St. Johnové jsou vždycky dokonalí. To ostatní mají máslo na hlavě. Je mi líto, že jste křest ohněm absolvoval tak brzy po nástupu do školy.“ „Už jsem takové lidi, jako je váš bratr, potkal, Kathy. Bohatí muži ze starých rodin jsou buď solí země, nebo osinou v zadku. Váš bratr patří do té druhé skupiny. V každém případě jsem apeloval na jeho ego. Řekl jsem mu, že svému učitelskému sboru důvěřuji, ale že ani já nevěřím, že je jeho syn neposlušný. Problém spočívá v tom, že Hallock Šestý ještě nepochopil, jak obrovskou má zodpovědnost, když pochází z tak vážené rodiny. Jako většina chlapců jeho věku je prostě divoký. Řekl jsem vašemu bratrovi, že jako zaneprázdněný muž si zřejmě neuvědomil, že jeho syn dospěl do věku, kdy potřebuje vysvětlit, že jako St. John má nejen výsady, ale také povinnost jít příkladem ostatním.“ Kathryn se nad zmrzlinou dusila smíchy. „Panebože, vy fakt umíte jednat s lidmi, jako je můj bratr. Dostal jste ho. Vsadím se, že souhlasně pokyvoval hlavou, protože vám na to skočil. Jak to dopadlo?“ „Prohlásil, že mu nedošlo, že chlapec je už na takové ponaučení dost starý, ale na druhou stranu, že děti dospívají 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS172700
v současně době rychleji. Potom řekl, že se Hallock okamžitě polepší. Nakonec mi potřásl rukou a poznamenal, že i když nebyl pro, aby mě přijali, domnívá se, že jsem člověk na svém místě. A že se bude těšit na další spolupráci,“ dokončil Tim. „A můj nevycválaný synovec?“ „Zklidnil se.“ Kathryn se rozesmála. „Dobrá práce.“ Tim vstal. „Radši bych měl jít. Někdo určitě ještě bdí, aby si ověřil, že jsem tu nestrávil noc.“ „Vidím, že jste všechno pochopil,“ prohodila Kathryn s úsměvem. „V kolik se zítra uvidíme?“ zeptal se. „Co třeba kolem poledne? Mám totiž volno, takže si můžu přispat.“ „Když má člověk psa, tak se nevyspí,“ poznamenal Tim. „Vadilo by vám, kdybych vzal Rowdyho s sebou?“ „Ale vůbec ne,“ odpověděla Kathryn, když ho doprovázela ke dveřím. „Bylo to moc fajn, Time. Děkuju.“ „Nápodobně, Kathy. Tak zítra.“ Dveře se zavřely a Tim slyšel, jak Kathryn zasouvá zástrčku. Večer byl moc příjemný. Ta vysoká, štíhlá zrzka ho okouzlila ho na první pohled a růžový svetřík, který měla na sobě, ho přímo uchvátil. Nenapadlo ho, že Kathryn St. Johnová nosí nadýchané růžové svetříky. Nádherně jí zvýrazňoval oblá ňadra. Tim se jich toužil dotýkat, a jak na ně teď myslel, vzrušil se. Od chvíle, kdy Phoebe zemřela, v něm žádná žena takovou reakci nevyvolala. Když od její smrti uplynula – podle nich přiměřená – doba, některé mladší a půvabnější nezadané kolegyně na Kensingtonské akademii se ho snažily svést. Ale jednoduše neměl zájem. Když se ho jednou snažila pětadvacetiletá učitelka francouzštiny přemluvit, aby ji vzal s sebou na školní akci, přistoupila k nim jedna z ovdovělých angličtinářek a zachránila ho. „Promiňte, drahoušku, ale on je můj. Pan Blair se laskavě nabídl, že mě doprovodí.“ Franštinářka sklesle odkráčela a Tim vděčně poděkoval své zachránkyni. Od té doby vždycky požádal některou starší kolegyni, aby mu na těchto společenských událostech dělala společnost. A potom přišel do Egret Pointe a poznal ředitelku místní knihovny. A chtěl s ní chodit. Sakra! Chtěl ji líbat, laskat ji 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS172700