topadu, vysloveně prohlásila, že s Evansem vůbec nemluvila. Nemohla se ho tedy zeptat, jak se daří jeho ženě. „Byla jsem uvnitř,“ prohlásila, „a nešla jsem otevřít. Manžel mluvil s Evansem. Když se vrátil, řekl mi, že ho Suzan nechala plavat.“ Nebyl to sice podstatný rozpor, ale přece jenom signalizoval, že něco ve výpovědi manželů nesouhlasí. Vrchní inspektor Jennings vyhlásil po Beryl Suzan Evansové a její čtrnáctiměsíční dceři Geraldině už den předtím celostátní pátrání a v pondělí 2. prosince měl na stole hlášení, že matka s dítětem nejsou ani v Brightonu, ani v Bristolu. Rozhodl se pro jedinou možnost: jestliže skutečně došlo ke zločinu, jak tvrdil nepříliš důvěryhodný lhář Evans, pak je třeba hledat stopy v domě na Rillington Place. Přijel v doprovodu kriminálního rady Barrata a jednoho z nejlepších policejních biologů Scotland Yardu, doktora Montgomeryho. Zazvonili, přišel jim otevřít Christie, ukázali povolení k prohlídce a prošli místnostmi od sklepa až po půdu, aniž narazili na jedinou stopu. Pak začali prohlížet dvorek a nevelkou zahrádku. Nakonec stáli před malou prádelnou, otevřeli dveře, ale neviděli nic, proto zavolali policistu se svítilnou. V rohu kotel, vedle vodovod přikrytý starými prkny. V druhém koutě další hromada prken. Policista na ně namířil proud světla, jiný odstranil pár prken a sáhl pod ně. „Něco tady je, pane vrchní inspektore.“ „Tak je odházejte všechny.“ Objevili balík, objemný, těžký, zabalený do zeleného ubrusu, převázaný šňůrou na prádlo. „Zavolejte paní Christieovou,“ nařídil vrchní inspektor. „Copak je to?“ zeptal se jí, když přišla. „Nemám ponětí,“ odpověděla. „Tak si ten balík pořádně prohlédněte,“ řekl inspektor. Šla blíž, sáhla si, narovnala se a prohlásila: „Nemám ponětí. Nikdy jsem ho neviděla.“ Dva policisté vynesli těžký ranec na dvorek a rozvázali šňůru. Zpod zeleného ubrusu čouhaly dvě nohy. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS172685
Vrchní inspektor Jennings poslal do Scotland Yardu pro úředního patologa, doktora Donalda Tearea, a policisté zatím hledali dál. Netrvalo dlouho a našli pod hromadou třísek na zatápění také mrtvolku čtrnáctiměsíční Geraldiny. Na krku měla pánskou vázanku, kterou ji vrah uškrtil. Doktor Teare zjistil hned na místě, že matka i dcera byly zavražděny asi před třemi týdny. Beryl Suzan Evansová měla na krku i na zátylku zhmožděniny, vrchní ret a pravé oko byly silně opuchlé, doktor Teare zjistil také zhmožděniny na vagině. Dali mrtvoly odvézt do márnice a vrátili se do Scotland Yardu. Zatelefonovali inspektoru Blackovi a strážmistru Corfieldovi, kteří čekali v Merthyr Tydfilu na instrukce. Řekli jim, aby přijeli s Evansem do Londýna. Současně dali odvézt manžele Christieovi na policejní stanici do Notting Hillu, kde měli identifikovat mrtvé. Ukázali Christiemu vázanku a zeptali se ho: „Znáte ji?“ „Ne, pane,“ odpověděl, „nikdy jsem ji neviděl.“ „Takže není vaše?“ „Ne, pane.“ „A co pana Kitchenera?“ „Myslím, že jsem ji na něm nikdy neviděl. Ale jestli se nemýlím… možná jsem ji viděl na Evansovi.“ „Děkuji vám, pane Christie, můžete se vrátit domů. A vy, paní Christieová, samozřejmě také. Náš řidič vás odveze.“ Když přijeli Black a Corfield s Evansem do Londýna, čekal na ně na nádraží policejní vůz. Na stanici v Notting Hillu ukázali Evansovi svršky jeho ženy a dcery. Stál a zíral s očima doširoka otevřenýma. Neřekl jediné slovo. „Dnes jsme našli v 11.50 mrtvolu vaší manželky,“ oznámil zdrcenému malému mužíkovi vrchní inspektor Jennings. „Mrtvola byla ukryta v prádelně na dvorku domu číslo 10 Rillington Place, Notting Hill. Na stejném místě jsme objevili také mrtvolu vaší dcery Geraldiny. Tady jsou svršky, které měly na sobě.“ 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS172685
Evans stál, ani se nepohnul, oči se mu zalily slzami. Pak sáhl po vázance, prohlédl si ji a položil ji zpět. „V Kensingtonské márnici, kde leží obě mrtvoly, zjistil úřední patolog, že vaše manželka i vaše dcerka byly uškrceny,“ řekl vrchní inspektor Jennings. „Mám vážné důvody k podezření, že za smrt Beryl Suzan Evansové i za smrt Geraldiny Evansové jste odpovědný vy.“ „Ano, pane, ano.“ V noci z 2. na 3. prosince podepsal Evans na policejní stanici v Notting Hillu hned dvě přiznání, v nichž potvrdil, že zavraždil manželku a dceru. „Všude dělala akorát dluhy! Nemohl jsem to s ní už vydržet. Tak jsem vzal kus provazu a uškrtil jsem ji. V noci jsem ji pak odnesl do bytu pana Kitchenera. Bydlí pod náma a byl v nemocnici na operaci. Počkal jsem, až Christieovi usnou, a o půlnoci jsem ji odnesl do prádelny. Bylo to v úterý 8. listopadu. Ve čtvrtek večer, když jsem se vrátil domů z práce, uškrtil jsem v ložnici kravatou také naši malou, zase jsem počkal, až se Christieovi uloží ke spánku, a odnesl jsem ji do prádelny.“ Nic z toho nebyla pravda a vyšetřovatelé Scotland Yardu měli pochopit, že malý vylekaný mužík, sedící před nimi, vrší jen jednu lež na druhou. Mohli si to uvědomit už proto, že snad jen dvě nebo tři minuty nato podepsal další přiznání: „Jméno: Bytem: Zaměstnání: Věk:
Timothy John Evans bez stálého bydliště řidič 25 let
Vrchní inspektor Jenning mne poučil, že nejsem povinen vypovídat, co nechci, ale že všechno, co řeknu, bude zapsáno a bude moci být proti mně použito jako důkaz. Podepsán T. J. Evans. Byl jsem zaměstnán u firmy Lancaster Food Products, London W2, Lancaster Road. Mojí manželce se však nelíbilo, že chodím pozdě domů, a tak jsem dal výpověď. 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS172685